MOOC a monetizace

MOOC není dnes nejspíš potřeba představovat, ale pro jistotu, MOOC vychází ze zkratky Massive Open Online Courses — velmi zjednodušeně jsou to online kurzy zdarma. Jedná se tedy o alternativu či doplněk ke klasickému vzdělávání[1]. MOOC se od svého původního modelu kurzů plně zdarma trochu odchýlilo — většina platforem nabízí certifikáty schované za paywallem, některé dokonce celá videa s tím, že zdarma je např. pouze několik lekcí[2]. V tomto článku bych se chtěl podívat na to, jak monetizace v MOOC kurzech funguje.

6 úrovní monetizace

Podle Class Central existuje šesti-úrovňová monetizace u MOOC. Neznamená to, že všechny platformy využívají všech 6 úrovní. Class Central rozebírá tento model víceúrovňový model na příkladu kurzu iMBA nabízeným na University of Illinois at Urbana–Champaign — tento kurz se nachází na stránce Coursea a první studenti z něj získali titul v roce 2017.

Kdokoliv se může zdarma podívat na tento kurz — to je první, základní úroveň. Druhá úroveň jsou jednotlivé kurzy, které student zakončí certifikátem, což bývá v moderním pojetí asi nejčastější případ. V případě iMBA kurzu se pohybují ceny kolem 49$ za jeden kurz — ale v rámci jiných kurzů je tato cena velmi variabilní, od jednotek po stovky dolarů. Třetí úrovní jsou pak mikro kredity — pokud student splní všechny kurzy v rámci specializace, získává její mikro-kredit. Pokud tedy jeden kurz stojí 49$ a na specializaci potřebuje student 3–6 kurzů, stojí specializace u iMBA kolem 150$-300$. Čtvrtá úroveň nejsou už pouze mikro-kredity, ale klasické univerzitní kredity, které mohou být použity v tradičním vzdělávacím systému. To může stát mezi stovkami a tisíci dolary. Předposlední pátá úroveň je online titul — drahá záležitost (iMBA stojí kolem 22 tisíc dolarů), ale univerzity jsou v tomto případě více zapojeny. Poslední úrovní jsou pak korporátní tréninky, kde zaměstnavatele platí přístup ke všem (nebo vybraným) kurzům určité platformy za měsíční náklady na jednoho zaměstnance (na platformě Coursera vyjde 1 zaměstanance na 400 dolarů[3].

Z těchto šesti úrovni je tedy zřejmé, že „free“ už vy MOOC tolik nefiguruje. Zároveň je nutné podotknout, že svět prostě zdarma nefunguje a je to v pořádku, že chtějí poskytovatelé z těchto kurzů i mít nějaké peníze. Otázka, která mě v tomhle napadla zní, plynou z monetizace nějaké výhody i pro uživatele?

Kvalita kurzu

Na první pohled srozumitelnou výhodou monetizace je kvalita kurzu. Připravit dobrý kurz zabere čas a svět ve kterém žijeme je aktuálně nastaven na to, že se jednotky času většinou vyvažují penězi. A je to v něčem správně — tento model otevírá dveře platformám jako je např. Udemy, jehož byznys model je nastavený tak, že platforma samotná vydělává na obsahu, který připravují profesionálové. Těm platforma vyplácí peníze na základě toho, jak velká je skupina studujících, jaká je kvalita kurzu a jak dlouho na platformě působí. V jednoduchosti, čím kvalitnější učitel, který umí zaujmout, tím více peněz je schopný si na platformě vydělat (a učinit z toho například hlavní zdroj svých příjmů)[4]. Tenhle ryze kapitalistický model tak vyvíjí nátlak na kvalitu, díky čemuž studenti kurzu dostanou mnohdy lepší výsledek než v kurzech zdarma. Abych shrnul svoji myšlenku — díky monetizaci je možné (a to nejen na platformě Udemy, ale samozřejmě na všech platformách) doručit kvalitnější obsah a zároveň se nezaseknout na místě. Více financí znamená více možností rozvoje platformy jako takové, přidání nových funkcí, které uživateli ještě více zlepší zážitek.

Monetizace jako motivace k dokončení kurzu

Jedním z problémů MOOC kurzů je jejich úspěšnost dokončení. To je upřímně téma na celý další článek. Liší se to samozřejmě kurz od kurzu (a platformu od platformy), ale obecně lze říci, že se počet lidí, kteří kurz nedokončí, je v průměru někde kolem 80–90 %[5], což je extrémně velké číslo. Monetizace jako motivace pro dokončení kurzu by z mého pohledu měla fungovat stejně jako například zaplacení permanentky do posilovny — jasně, nechce se mi, ale když už jsem si to zaplatil, tak půjdu. Což by byl skvělý motivátor, kdyby měl každý stejné možnosti. S monetizací se totiž pojí i problematika studujících např. z rozvojových zemí, kteří díky monetizaci mají dokonce ještě nižší šanci na dokončení kurzu, než před ní[6]. Polemizovat tedy nad zlepšením počtu dokončených kurzů díky monetizaci minimálně není fér, jelikož i kdyby to byla pravda, bude tento počet vždy vykoupen těmi, kteří se nemohou k takovému kurzu přihlásit/nemají dostatek financí na to ho dokončit.

[1] Welcome to MOOC.org. MOOC.org [online]. [cit. 2023–03–26]. Dostupné z: https://www.mooc.org/

[2] SHAH, Dhawal. Massive Open Online Courses used to be 100% free. But they didn’t stay that way. FreeCodeCamp [online]. APRIL 25, 2017 [cit. 2023–03–26]. Dostupné z: https://www.freecodecamp.org/news/massive-open-online-courses-started-out-completely-free-but-where-are-they-now-1dd1020f59/

[3] SHAH, Dhawal. Six Tiers of MOOC Monetization [online]. Jan 17th, 2018 [cit. 2023–03–29]. Dostupné z: https://www.classcentral.com/report/six-tiers-mooc-monetization/

[4] QIU, Richard. Udemy: Blended and e-Learning for Transforming Teaching and Learning. In: PANTH, Brajesh a Rupert MACLEAN, ed. Anticipating and Preparing for Emerging Skills and Jobs [online]. Singapore: Springer Singapore, 2020, 2020–11–03, s. 215–220 [cit. 2023–03–26]. Education in the Asia-Pacific Region: Issues, Concerns and Prospects. ISBN 978–981–15–7017–9. Dostupné z: doi:10.1007/978–981–15–7018–6_26

[5] MEHRABI, Manoosh, Ali Reza SAFARPOUR a Abbas Ali KESHTKAR. Massive Open Online Courses (MOOCs) Dropout Rate in the World: A Systematic Review Protocol [online]. In: . 02 Nov, 2020 [cit. 2023–03–26]. Dostupné z: doi:https://doi.org/10.21203/rs.3.rs-99449/v1

[6] GERSHON, Sa’ar Karp, José A. RUIPÉREZ-VALIENTE a Giora ALEXANDRON. MOOC Monetization Changes and Completion Rates: Are Learners from Countries of Different Development Status Equally Affected? [online]. In: . April 2021 [cit. 2023–03–26]. Dostupné z: doi:10.35542/osf.io/zrdsv