MOOC jako příležitost pro rozvojové země a uprchlíky

Veronika Wolf
Jun 25, 2018 · 10 min read
V rozvojových zemích zažívá boom mobilní internet, tomu se snaží přizpůsobit také poskytovatelé MOOC kurzů.

Kde se vzaly MOOC kurzy?

Prvním MOOC kurzem, tedy Massive Open Online Course (česky „hromadný otevřený online kurz“), byl v roce 2008 kurz nazvaný “Connectivism and Connective Knowledge“, navržený kanadskými výzkumníky a lektory Stephenem Downesem (Institute for Information Technology, Moncton) a Georgem Siemensem (Research and Development Learning Technologies Centre, University of Manitoba). Tento kurz byl nabídnut zdarma i široké veřejnosti, a využíval platforem jako Facebook, nebo Wikipedia, RSS feedů, ale také blogů a diskuzních fór, a přilákal přes 2 200 účastníků. Zde byl také poprvé použit akronym MOOC, který se dnes používá pro online kurzy, zpravidla tvořené především video obsahem, nabízené často komukoli bez poplatků a vstupních předpokladů, jako jsou například stupeň dosaženého formálního vzdělání. Výstupem kurzů bývají nejčastěji různé druhy certifikátů (nejde však o doklad s formální váhou, což je často MOOC kurzům vytýkáno), i když v posledních letech se například Coursera pokouší na serveru Coursera.org nabídnout také plnohodnotné vzdělávací programy na úrovni magisterského studia, samozřejmě za nemalý poplatek.

MOOC jako cesta ke vzdělání zemí třetího světa?

Možnost volného přístupu k výukovým aktivitám tak, aby mohl studovat opravdu každý, a také skutečnost, že online výuku zvládne více studentů za méně peněz, vedly k myšlence, oslovit země třetího světa. Častou kritikou online kurzů je, že ačkoli byly původně zamýšleny hlavně pro ty, kteří jsou nějakým způsobem znevýhodněni, většina jejích účastníků jsou obyvatelé rozvinutých a západních zemí, mají rozdílné podmínky pro jejich absolvování. Například z dat Pensylvánské Univerzity, která je jedním z poskytovatelů otevřených kurzů na platformě Coursera vyplynulo, že celé dvě třetiny jejích účastníků pochází z USA a dalších rozvinutých zemí, a jen jedna třetina je z rozvojových zemí. Zajímavým zjištěním také je, že většina těch, kteří se do kurzů přihlašují, už má dokončené středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání, a je z velké části zaměstnaná.

MOOC v rozvojových zemích: méně účastníků, zato vyšší míra úspěšnosti a motivace

Pro ty, kteří v MOOC kurzech viděli spásu vzdělávání v zemích tzv. třetího světa, mohla být taková čísla zklamáním, nicméně další výzkumy ukázaly, že ačkoli procentuálně tvoří obyvatelé rozvojových zemí jen třetinu zapsaných do kurzů, míra jejich úspěšnosti a dokončení kurzů je vyšší. Výzkumníci z pracovní skupiny TASCHA (Technology and Social Change Group) z Washingtonské Univerzity zkoumali v roce 2016 přes 1400 uživatelů platformy Coursera ze tří vybraných zemí: z Kolumbie, Jihoafrické republiky a Filipín. Jejich výzkum ukázal několik zajímavých odlišností oproti uživatelům z tzv. rozvinutých zemí (USA, a dalších 34 zemí, dle World Bank).

Obyvatelé rozvojových zemí vedou v dokončování kurzů

Zatímco průměrně se míra úspěšného ukončení kurzů na Courseře, nebo dalších platformách, pohybuje od 5 do 10 procent, téměř polovina zkoumaného vzorku studentů obdržela alespoň jeden certifikát a další třetina ukončila úspěšně alespoň jeden kurz. Důvody, které vedou účastníky k neukončení jsou stejné, bez ohledu na zemi jejich původu: nedostatek času nebo nevyhovující kurz.

Online kurzy k lepší kariéře

Další odlišností, kterou výzkumníci vypozorovali, je motivace pro účast v kurzech. Zatímco pro drtivou většinu participantů z rozvinutých zemí se jedná o zvědavost, objevování a získávání nových znalostí, pro obyvatele je většinou motivací příslib nového zaměstnání, nebo založení vlastního podnikání. Ti, které motivuje zisk zaměstnání, mají také nejvyšší míru úspěšnosti dokončení kurzů.

Špatné připojení, nedostupnost počítačové techniky a jazyk: bariéry pro účast v online kurzech v rozvojových zemích

Ačkoliv online kurzy byly zamýšlené jako cesta ke vzdělání pro ty, kteří nedosáhnou na formální vzdělávání, i z čísel, které zveřejňuje například společnost Coursera je vidět, že v rozvojových zemích ještě existuje celá řada bariér, které brzdí masový rozvoj těchto kurzů. Přesto, že dvě třetiny uživatelů jsou z rozvinutých zemí, jejich obyvatelé tvoří jen 18 % obyvatel Země.

Z počítače do mobilních telefonů

Jednoduchým vysvětlením by byl nedostatečný přístup k připojení k internetu, které je pro online kurzy zásadní. Zatímco v Evropě a Severní Americe internet používá drtivá většina populace (Evropa: 85 %, Severní Amerika: 95 %), na africkém kontinentu se jedná o 35 % populace, v Asii téměř polovinu populace.

Angličtina, španělština… arabština?

Pro většinu uživatelů, hlavně z mladší generace, není angličtina díky školní výuce, ale také interakci s počítačovými hrami, programy, nebo filmy překážkou v absolvování kurzů (v případě Coursery je 80 % kurzů v angličtině, zbylé jsou ve španělštině, někdy v ruštině nebo čínštině). Coursera sice nabízí u většiny kurzů automatické titulky v několika jazycích, ty jsou ale zcela nedostačující pro složitější témata. V posledních letech je tak trendem získávání lektorů z afrických, asijských nebo arabských zemí, aby se zajistila nabídka kurzů v mateřském jazyce jeho účastníků.

Co se chtějí učit v Africe? IT, ale také veřejní zdraví, nebo finance

Častou kritikou online kurzů, které nabízejí velké společnosti je to, že jsou „napasované“ na kulturní zázemí účastníků ze západních zemí, na jejich vzdělání a potřeby, a ignorují potřeby a zázemí účastníků z rozvojových zemí. Trendem je tvořit i takové kurzy, které odpovídají na problémy, se kterými se mohou potýkat obyvatelé rozvojových zemí. Příkladem může být modul, který nabídla platforma ALISON, týkající se informací o nemoci Ebola, možnostech léčby, nebo přenosu. Tento kurz si udělalo přes 10 000 lidí ať už ve webovém rozhraní nebo přes mobilní aplikaci.

Nadvláda mužů v počtu účastníků a žen v úspěšnosti dokončení kurzů

Ve výzkumu, který pracoval s účastníky z rozvojových zemí se ukázalo, že drtivou většinu jich tvoří mužští účastníci (až 80 %). Ženy měly ale daleko vyšší míru úspěšnosti z hlediska dokončení kurzů.

Více interaktivity pro MOOC? Blended learning model

Co se často objevovalo jako hlavní kritika online kurzů, byl nedostatek kontaktu s lektorem a dalšími účastníky. V rozhraní Coursery, Udemy, nebo dalších aplikací je sice něco jako diskuzní fórum či prostředí, kde je možné položit lektorům otázky a přímo se poradit s dalšími účastníky ohledně kurzu nebo projektu. Ale pořád schází přímý kontakt se „spolužáky“. Odpovědí Coursery bylo vytvoření pilotních „learning hubs“, které jsou po celém světě, a poskytují prostor pro „blended learning model“, kde se v rámci vybraných kurzů mohou lidé učit s ostatními za asistence odborníka z oboru. Podobný projekt nabízí například UN Women, které kombinují online kurzy s učením „face-to-face“ ve vybraných zemích (př. Keňa, Thajsko, Guatemala).

MOOC jako cesta ke vzdělání pro “migranty”

Jednou z cílových skupin, ke které v posledních letech obrátila pozornost migrační krize, jsou lidé, kteří z různých důvodů museli opustit své domovy. Jedná se nejen o ty, kteří podniknou cestu d cizích zemí a jejich hlavní potřebou je integrace do majoritní společnosti, nebo nalezení pracovního uplatnění, ale také ty, kteří žijí v uprchlických táborech a mají omezené šance k dosažení sekundárního nebo terciálního vzdělávání. Právě tito lidé jsou zajímavou skupinou z pohledu vytváření MOOC kurzů.

Čtyřhodinová fronta na kvíz

Jednou ze zemí, která hostí nejvíce uprchlíků je Jordánsko. V jednom ze jeho uprchlických kempů, konkrétně kemp Azraq, kde žije téměř 50 000 uprchlíků, probíhají v pravidelných intervalech skupinové výuky za pomoci MOOC kurzů.

Francouzština pro uprchlíky

Reakcí na potřebu vzdělávání evropských migrantů, s cílem usnadnit sociální integraci migrantů, uprchlíků, žadatelů o azyl, byla MOOC Fle výuka francouzského jazyka Národní agentury pro odbornou přípravu dospělých AFPA ve Francii. Ta od roku 2015 nabízí migrantům komplexní podpůrný balíček pro vzdělávání a zaměstnávání, jehož součástí je právě MOOC Fle. Prvního bezplatného on-line kurzu francouzštiny se v roce 2016 zúčastnilo více než 5 700 cizinců, prostřednictvím smartphonu, tabletu nebo počítače. První úroveň MOOC byla částečně přeložena do čtyř jazyků (arabština, Dari a Pashto), výuka probíhá 30 hodin po dobu 6 týdnů a její součástí je také občanská výchova (Contract Repository Republican Integration). Po absolvování on-line kurzu účastníci dosáhnou úrovně A.1.1. To znamená, že mají dostatečnou slovní zásobu, dokážou se orientovat v každodenním životě, mají povědomí o francouzské kultuře, zákonech a principech státu. MOOC Fle pomáhá cizincům získat dostatečné znalosti k tomu, aby se mohli uplatnit v nedostatkových profesích nebo pracovat ve stavebnictví, či v gastronomických službách.

Slovo závěrem…

Ze své vlastní zkušenosti s MOOC kurzy se mi vybavil jeden zážitek. Při absolvování kurzu Datové žurnalistiky a vizualizace dat, který poskytuje Pensylvánská Univerzita, byl dán velký důraz na projekty a peer-to-peer hodnocení. Protože se hodnotilo náhodně, měla jsem možnost hodnotit výtvory lidí z různých zemí a vrstev včetně obchodního zástupce automobilky z Německa, pracovnice ve farmacii z Guatemaly, studentky z Kuby a mladého novináře ze Súdánu. Jeho práce mne zaujala asi nejvíce. Když pominu estetickou stránku věci (barvy, fonty a tak dále), zatímco my všichni jsme si vybírali vesměs témata spojená s prací (nové automobily, účinnost léku na spaní, …), od něj mi k hodnocení přišla vizualizace a infografika Súdánské války. Lámanou angličtinou měl u popisu napsáno, že si kurz vybral, aby mohl ukázat ostatním lidem, kteří konflikt ignorují kvůli složitosti, nějakou srozumitelnou formou (infografikou a vizualizací) jeho dopady a rozměr. I přes provedení jsem musela ocenit to, s čím do kurzu šel a jak se bez předchozích grafických zkušeností popral s vizualizací něčeho pro nás tak složitého a spletitého, jako občanská válka v Súdánu.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Veronika Wolf

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University