Multitasking — úspora času nebo jen výmluva?

Píšeme esej a zároveň sledujeme zajímavý dokument. Posloucháme přednášku a vyřizujeme příchozí emaily. Povídáme si s kamarádem face-to-face a u toho sledujeme Facebook a píšeme zprávy někomu jinému. Mnozí lidé tomu říkají multitasking a tvrdí, že dokážou dělat více věcí najednou a díky tomu ušetří spoustu času. Ale je tomu skutečně tak? Opravdu díky multitaskingu zvládáme efektivně dělat více věcí najednou, nebo je to jen výmluva pro ty, kteří nedokážou udržet pozornost u jedné činnosti? A není multitasking někdy tak trochu neslušný a nefér vůči či ostatním lidem?

Mozek jako procesor

Multitasking, jak už z názvu vyplývá, označuje jev, kdy člověk dělá více věcí najednou. Například podle BBC v roce 2014 používalo minimálně jednou týdně současně aspoň dvě média 99 % dospělých, kdy nejčastěji sledovali televizi a chatovali s přáteli.

Využívání multitaskingu by mělo být efektivnější a vést k úspoře času. Ve skutečnosti je to však pouze iluze, jak ve svém článku vysvětluje Andrea Patáková. Lidský mozek při multitaskingu přirovnává k procesoru v počítači, který je schopen zpracovávat najednou pouze jeden proces. Dokáže se však rychle přepínat a měnit to, který proces v dané době zpracovává, což vytváří iluzi toho, že procesor je schopen zpracovat více procesů najednou. Stejně tak se lidský mozek při multitaskingu soustředí vždy jen na jeden úkol, ale umí rychle přepínat mezi jednotlivými činnosti, takže máme pocit, že skutečně efektivně děláme více věcí najednou. Takové přepínání je však energicky náročné a vede k tomu, že jednotlivým činnostem při multitaskingu věnujeme menší pozornost, než kdybychom každou činnost dělali samostatně.

Existují sice určité výjimky, tzv. supertaskeři, kteří dokáží dělat efektivně více věci najednou, aniž by tím utrpěla jejich pozornost. Takoví lidé jsou však v populaci zastoupeni pouze dvěma procenty.

Na druhou stranu pro nás může být kombinování některých činností přínosné. Jedná se například o kombinaci fyzické a kognitivní aktivity, kdy třeba fyzická aktivita zlepšuje proces zapamatování při učení se na zkoušku.

Multitasking a etiketa

Multitasking je problémový také z hlediska určité slušnosti vůči ostatním lidem. Představme si třeba situaci, kdy jsme na nějaké přednášce a místo toho, abychom věnovali plnou pozornost přednášejícímu, používáme například nějaké mobilní elektronické zařízení a v průběhu přednášky si s někým dopisujeme. Můžeme to dělat buď kvůli již zmiňované úspoře času, nebo to může být také proto, že nás přednáška nebaví a naše pozornost se ubírá jiným směrem a multitasking je v tomto případě pouze výmluvou k tomu, abychom bez výčitek svědomí mohli dělat něco, co chceme, namísto toho, co nás nebaví.

Ať už je to jakkoli, neměli bychom zapomínat na to, že na přednášce či v jiné situaci, kdy jsme v tváří v tvář v kontaktu s dalšími lidmi, bychom těmto lidem měli věnovat plnou pozornost a multitasking si nechat na dobu, kdy jsme sami.