Multitasking — je efektivní?
Známe to všichni. Zpracováváme něco na počítači, ale máme k tomu otevřených další 8 oken, e-mail (co kdyby nám zrovna přišla zpráva), Whats-Up, 3 dokumenty, zprávy z domova a ze světa, sociální síť a vedle počítače leží náš mobilní telefon, na kterém odpovídáme na SMS. Jinými slovy se věnujeme několika činnostem zároveň, řešíme činnosti multitaskingem, místo toho, abychom je řešili postupně.
Je multitasking skutečně tak efektivní, jak si všichni myslíme? Nebo tomu tak není? Jedni říkají, že zabíjí efektivitu, druzí, že šetří čas. Určitě nejsem sama, kdo bezvědomě multitasking využívá v domnění, že dokončí svojí práci rychleji. Podívejme se však na studie, které se touto problematikou zabývají, které nám říkají, jak je to s multitaskingem ve skutečnosti.
Nejdříve je třeba upozornit na dvě fakta. Za prvé, multitasking se jeví jednodušší ve chvíli, kdy kombinujeme 2 naprosto rozdílné činnosti. Představte si, že například vytíráte podlahu a u toho telefonujete. Zmíněné dvě činnosti jsou natolik rozdílné, že nebudou mít nějak zásadní negativní dopad na délku a kvalitu provedené domácí práce a kvalitu telefonátu. Ale představte si, že píšete odbornou práci, u toho chatujete s přáteli, odepisujete na pracovní e-maily a odpovídáte na to, co chcete k večeři. Efektivita a kvalita odvedené práce bude určitě úplná jiná, než v prvním případě. Za druhé, každý člověk je originál a co může jednomu dělat problémy, může druhému pomáhat. Chci tím pouze naznačit, že ať už přečtete o multitaskingu cokoliv, je dle mého názoru potřeba brát zřetel na to, jaké druhy činností spojujeme a kdo je provádí.
Zajímavý a důležitý pohled na multitasking podává neurovědec Earl Miller z MIT (Massachusetts Institute of Technology), který tvrdí, že náš mozek není na multitasking přizpůsoben a jsme během něho prokazatelně méně efektivní. Bylo zjištěno, že multitasking zvyšuje produkci stresového hormonu kortizolu i adrenalinu. Tyto hormony mohou přehnaně stimulovat náš mozek a způsobit tzv. mentální mlhu, během které budete s velkou obtíží řešit i jednoduché úkoly. (5) Navíc je náš mozek během multitaskingu odměňován dopaminem a my se dostáváme do bludného kruhu. Náš mozek je na multitaskingu závislý, res. na dopaminu. Podle Earla Millera je to takový největší mozkový bonbon s prázdnou kalorií. A my poté místo toho, abychom sklízeli odměny z vytrvalého soustředění na jednu věc, sklízíme “prázdné kalorie” v podobě dopaminu.
Earl Miller ve svých výzkumem také zjistil, že úkoly zpracovávané během multitaskingu mají více chyb a ztrácíme 40 % produktivity. (4) Je paradoxem, že se k multitaskingu uchylujeme proto, abychom čas ušetřili, ale opak je pravdou.
Obrázek č. 1 — Fotka z článku Why the modern world is bad for your brain (5)
Glenn Wilson, bývalý hostující profesor psychologie na Gresham College v Londýně, představil termín info-mánie, nový fenomén, poukazující na touhu lidí po nových informacích. Jeho výzkumy potvrdily, že pokud pracujete na nějaké odborné práci a dozvíte se o nově příchozí e-mailové zprávě, kterou necháte nepřečtenou, může se snížit IQ člověka až o 10 bodů do té doby, než si e-mailovou zprávu přečtete. (5)
Další zajímavé zjištění provedl Russ Poldrack, neurolog ze Stanfordu. Zjistil, že pokud se studenti učí při zapnuté televizi, informace, které se učí se dostávají do části mozku s názvem striatum. (5) Striatum je hluboká oblast šedé hmoty uvnitř hemisfér koncového mozku, tedy oblast, do které se ukládají nové dovednosti a postupy. My ale potřebujeme informace do hipokamtu, kam se ukládají fakta a nápady, kde jsou poté logicky roztřízeny a uspořádány.
Z výše uvedeného je zřejmé, že multitasking pro nás není vhodný. Snižuje nám produktivitu, efektivitu, zvyšuje chybovost, vyčerpává nás a stresuje. Panuje obecná shoda, že je lepší ukončit nejdříve jeden úkol, než se pustím na další. Ale jak odolat pokušení, co za nové informace nám došlo v novém e-mailu, kdo nám píše do chatu nebo co se nového děje ve světě?
Asi nejdůležitější se dle mého názoru zdá plánování činností a zabránění rozptýlení naší pozornosti. Nejlepší je sednout si každé ráno nebo večer na úkoly k následujícímu dni, tyto úkoly sepsat a přiřadit jim prioritu. Úkoly je dobré začít řešit od nejkomplikovanějšího k nejjednodušším. A co je důležité, je dobré okolí přizpůsobit tomu, aby nás nerušilo. V praxi to může vypadat tak, že si během práce na počítači vypnete upozornění na počítači, vypnete vyzvánění telefonu a položíte si ho mimo svůj dosah, okolí informujete o tom, že si nepřejete být rušeni a pokusíte se odolat lákavému pokušení otevřít e-mail a přečíst si nové zprávy.
Co ale dělat v případě, kdy vás přepadne rušivá myšlenka, která se vám neustále vrací a brzdí vás ve vaší práci? Doporučuji mít vedle počítače papír a tužku a tyto rušivé myšlenky napsat. Jakmile budete mít myšlenku napsanou, nebudete se bát, že na ní zapomenete a mozek si uvědomí, že je myšlenka v bezpečí na papíru a budete se k ní moci v klidu vrátit po splnění vašeho úkolu — kapacita mozku se bude opět plně věnovat pouze jednomu úkolu.
Měnit návyky není jednoduché, chce to čas a sebekázeň, ale odměnou nám v tomto případě může být zvýšení produktivity o 40 %, zkvalitnění našich výstupů, zlepšení paměti, snížení chybovosti a radost z odvedené práce.
Je tedy třeba si uvědomit, že multitasking není nic, na co bychom měli být hrdí, ale jde naopak o neefektivní využívání mozku.
Použité informační zdroje:
(1) HADDINGTON, Pentti, Maurice NEVILE, Lorenza MONDADA a Tiina KEISANEN. Multiactivity in Social Interaction: Beyond Multitasking. 2014. ISBN 9789027212146.
(2) SALVUCCI, Dario a Niels TAATGEN. The multitasking mind. 198 Madison Avenue, New York: Oxford University Press, 2011. ISBN 978–0–19–973356–9.
(3) Multitasking: Switching costs: Subtle “switching” costs cut efficiency, raise risk. [online]. American Psychological Association, 2006 [cit. 2021–04–02]. Dostupné z: https://www.apa.org/research/action/multitask.
(4) KOZEJOVÁ PALKECHOVÁ, Marcela. Multitasking zabíja našu produktivitu, hoci si myslíme opak [online]. Bratislava: Eduworld [cit. 2021–04–02]. Dostupné z: https://eduworld.sk/cd/marcela-kozejova-palkechova/5750/multitasking-zabija-nasu-produktivitu-hoci-si-myslime-opak.
(5) J. LEVITIN, Daniel. Why the modern world is bad for your brain. The Guardian [online]. Kings Place, 90 York Way, London [cit. 2021–04–02]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/science/2015/jan/18/modern-world-bad-for-brain-daniel-j-levitin-organized-mind-information-overload.
