Na slovíčko s počítačem aneb Human computer interaction
Lidí, kteří by se dnes odešli bez počítače (a internetu celkově), už bychom pravděpodobně našli jen hrstku. Není tedy překvapením, že oblast výzkumu zaměřená na interakci člověka s počítačem se už dlouhá léta těší stálé pozornosti. Výsledky výzkumů z tohoto multidisciplinárního oboru umožňují vylepšování uživatelské přívětivosti a napomáhají zefektivnit procesy při vyhledávání informací a následném nakládání s nimi. A říkáme-li, že jde o multidisciplinární obor, vskutku nelžeme, vědní disciplína HCI v sobě totiž nese prvky počítačové vědy, ergonomie, inženýrství, umělé inteligence, umění, estetiky, designu, psychologie, kognitivní psychologie, sociologie, filozofie, etiky, antropologie, lingvistiky a kognitivní vědy. [1]
Pokud bychom se ale na HCI podívali čistě z hlediska informační vědy, mohli bychom říci, že se tato disciplína zabývá tvorbou, designem a testováním použitelnosti informačních systémů a jejich uživatelských rozhraní, tak aby byly jednoduše přístupné a intuitivně použitelné pro danou skupinu uživatelů. [2]
Většina interakcí mezi uživatelem a zařízením, ať už to jsou počítače, mobilní telefony, domácí spotřebiče nebo automobily, je zprostředkována rozhraním. Jeho prostřednictvím uživatel nejen zařízení svými příkazy ovládá, ale často i skrze něj dostává zpětnou vazbu o stavu či procesech v něm. [3] Díky výzkumům prováděným v oblasti HCI je možno uživatelské rozhraní optimalizovat, aby bylo co nejpřívětivější a odpovídalo požadavkům uživatele.
Historie pojmu
Půjdeme-li nejhlouběji do historie, jak je v tomto tématu možné, s prvním užitím termínu HCI se setkáme v roce 1976, kdy zaznělo na mezinárodní počítačové konferenci z úst Jamese Carlisla. Největší zásluhu na popularizaci oboru ale měli v 80. letech Stuart K. Card, Allen Newell a Thomas P. Moran, což je možno pozorovat i díky jejich knize The Psychology of Human-Computer Interaction. [4]
Definice
Stejně jako každý jiný pojem, i HCI má svou vlastní definici. Jedná se o druh komunikace, při níž dochází k přenosu informací mezi člověkem a počítačem, která spočívá v interakci programátora, operátora či uživatele s počítačem na základě přesně stanovených pravidel. Vstupní informace jsou počítači předávány např. pomocí klávesnice, hlasového vstupu apod. Výstupní informace předává počítač člověku pomocí monitoru, tiskárny, hlasového výstupu apod. [5]
HCI má svá pravidla
1) Jednoduchost
2) Rychlost
3) Viditelnost
4) Tolerance
5) Konzistentnost
6) Přehledná struktura
7) Zpětná vazba [6]
Zdroje:
1) HCI. In: Wikisofia [online]. [cit. 2023–03–08]. Dostupné z: https://wikisofia.cz/wiki/HCI
2) NĚMEČKOVÁ, Lenka. Rozvoj problematiky HCI (Human-Computer Interaction) na UISK FF UK. Člověk — Časopis pro humanitní a společenské vědy [online]. 2010, č. 18 [cit. 2023–03–08]. Dostupné z: http://clovek.ff.cuni.cz/pdf/nemeckova_zprava_18.pdf
3) Uživatelsky přívětivá rozhraní. In: Horava.com [online]. [cit. 2023–03–08]. Dostupné z: https://www.horava.com/almanach/
4) Human-computer interaction. In: Wikipedia [online]. [cit. 2023–03–08]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Human-computer_interaction
5) JONÁK, Zdeněk. Komunikace člověk-počítač. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2023–03–08]. Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000477&local_base=KTD.
6) MICHÁLKOVÁ, Petra. Vizualizace informací v elektronických informačních zdrojích. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav české literatury a knihovnictví, Kabinet knihovnictví, 2007. 58 s. Vedoucí práce Mgr. Petra Šedinová
7) NÁPRAVNÍKOVÁ, Hana. Human-Computer Interaction — spolupráce člověka a počítače. Praha, 2017. Diplomová práce. Vysoká škola ekonomická v Praze.
