Naučená bezmocnost

Frustraci z učení má na svědomí několik důležitých faktorů a jedním z nich je naučená bezmocnost: ,,Naučená bezmocnost (learning helplessness) se objevuje tehdy, když má žák opakované nepříznivé zkušenosti s tím, jak zvládání zátěže dopadá, když očekává, že jeho způsob reagování na události nemůže v žádném případě ovlivnit výsledky. Žák nabývá pocitu, že on sám nemůže kontrolovat, řídit běh věcí. Ať se snaží podniknout cokoli, na nepříznivém výsledku to stejně nic nezmění. Pokud výjimečně při svých pokusech přece jen dosáhne příznivého výsledku, dokáže zvládnout zátěž, je momentálně úspěšný, selhává takový žák nadále tím, že si nedokáže uvědomit, co přesně udělal, jak to udělal; nedokáže se ,,poučit z úspěchu”, nedovede úspěšnou zvládací strategii přesně zopakovat a naučit se ji používat.”

Photo by Andrea Piacquadio on Pexels

První experimenty na téma naučená bezmocnost začal provádět v 60. a 70. letech americký psycholog Martin Seligman. Experiment prováděl na zvířatech tak, že do nich pouštěl proud. Vypozoroval, že zvířata, která si zvyknout, že nemohou chováním ani vůlí ovlivnit příchod bolesti, propadla časem apatii a demotivaci. Je však třeba zmínit, že Seligmanovi snahy vysvětlit naučenou bezmocností depresi nebyly jednoznačně přijaty.

Otázkou nicméně zůstává, jak můžeme s naučenou bezmocností bojovat? Seligman nabízí tyto čtyři strategie:

1. Změňte pravděpodobnost výsledku. Změnit životní prostředí zvýšením pravděpodobnosti požadovaných příhod a snížením pravděpodobnosti negativních příhod;
2. Snižte touhu po upřednostňovaných výsledcích. Toho lze dosáhnout buď snížením negativity událostí, které jsou mimo kontrolu jednotlivce, nebo snížením vhodnosti událostí, jejichž výskyt je krajně nepravděpodobný;
3. Změňte očekávání jedince z nekontrolovatelnosti na kontrolovatelnost, až budou dosažitelné požadované výsledky. Jinými slovy, pomozte depresivnímu člověku uvědomit si, že výsledky, po kterých touží, jsou skutečně pod jeho kontrolou;
4. Změňte nerealistická vysvětlení selhání na ta, která jsou vnější (ne kvůli nějaké vrozené vadě samotného depresivního člověka), přechodná (ne chronická) a specifická (kvůli jednomu konkrétnímu problému spíše než většímu vzorci problémů). Stejně tak změňte nerealistická vysvětlení úspěchu na ta, která jsou vnitřní (kvůli určité vnitřní síle depresivní osoby), stabilní (chronická) a globální (kvůli celkové kompetenci spíše než konkrétní oblasti kompetencí).

Použité zdroje:

1. ACKERMAN, Courtney E., MA. Learned Helplessness: Seligman’s Theory of Depression. IN: PositivePsychology. 24. 3. 2018. Dostupné z: https://positivepsychology.com/learned-helplessness-seligman-theory-depression-cure/
2. ČÁP, Jan a MAREŠ, Jiří. Psychologie pro učitele. Vyd. 2. Praha: Portál, 2007. s. 537. ISBN 978–80–7367–273–7.