Nejrůznější techniky učení

Tradiční výuka

Transmisivní vyučování je charakteristické pouhé předávání informací. Tradiční výuka má několik typických znaků. Při tradiční výuce se pedagog soustředí hlavně na splnění učební osnovy a nepřizpůsobuje ji potřebám či problémům jednotlivých žáků. Převažuje zde výklad učiva, takže žáci dostávají hotové řešení, které je nutné se „nabiflovat“ a není nutné nad tímto řešením přemýšlet. Při tradiční výuce dochází jednoduše ke vznikům překážek, kdy dochází k žákům k chvilkové nepozornosti. Učitel většinou přizpůsobuje rychlost výkladu průměrnému nebo nejslabšímu žáku, což má za následek nepozornost u šikovnějších žáků, které výklad nebaví. Posledním typickým rysem u tradiční výuky je komplikovanost při kontrole vědomostí a hodnocení schopností. [1]

Techniky učení

Je nutné mozek neustále trénovat. Pokud trénujeme každý den drobnosti jako je nakupování bez seznamu, přesné pořadí dílů v seriálu a cokoliv dalšího co nás baví, mozek se bude lépe učit i nudnější texty na zkoušky.

Je dobré několik metod vyzkoušet a zjistit, která vám vyhovuje nejvíce. Můžeme paměť rozdělit na sluchovou, hmatovou a vizuální. Podle toho, která vaše paměť je nejsilnější je dobré vybrat i metodu učení, popřípadě metody různé kombinovat.

Samozřejmě jsou nejrůznější základní rady, jak se lépe učit. Nepřeskakovat z předmětu na předmět, dávat si přestávky, soustředit se na učení, dostatek spánku a správné jídlo. Jedno z posledních doporučení je 25 minut soustředění na jednu věc, nenechat se rozptylovat okolím, vypnout si telefon a plně se soustředit. Po této téměř půl hodině je dobré dát si 5 minut pauzu, při které se protáhnete, napijete a nějakým jednoduchým způsobem budete chvíli relaxovat. Poté opět 25 minut soustředění.

Podle Riefové si při čtení zapamatujeme 10% textu, ale 26% co slyšíme. Až 30% toho, co vidíme a pokud u toho ještě posloucháme, můžeme si zapamatovat až 50%. Pokud něco vykládáme, zapamatujeme si 70% textu a k maximálnímu množství zapamatování (90%) dochází, pokud říkáme a děláme. Nejrůznější studie rozdělují procenta různě, ale ze všechny vychází hlavní myšlenka ta, že pokud kombinujeme více smyslů, dochází k většímu množství zapamatování. Nejlepších výsledků dosáhneme při praktickém tréninku.[2]

Podtrhávání

Asi nejčastější metoda, která ale na vysokých školách není dostatečná. Podtrhávání se hodí u menšího objemu dat. Pokud už podtrháváme, je důležité se skutečně na text soustředit, vymazat rušivé okolní vlivy.[3] K podtrháváním je dobré doplnit ještě výpisky, které nám k vizuální paměti přidají ještě další možnost, jak si učivo zapamatovat.

NEaNA

Oproti podtrhávání je mnohem účinnější metodou cvičné testování. V tu chvíli již totiž pouze nevkládáme informace do mozku, ale rovnou v mozku trénujeme opětovné vyvolání. Je dobré si například místo výpisků, sepisovat otevřené otázky ke kterým se můžete v rámci učení vracet. Využívá se zde metoda NEaNA (Nestudovat a Nastudovat), vžijte se do role učitele a pokládejte otázky svým pomyslným žákům. [4]

Tato metoda se také testovala na Obchodní akademii v Neratovicích, kde se žáci 3.ročníku snažili zlepšit v němčině pomocí metody NEaNA. Každý žák si připravil jeden gramatický jev, který musel z pozice učitele vysvětlit svým spolužákům. Žáci mohli mít doplňující dotazy a nakonec je „učitel“ vyzkoušel a ověřil jejich znalosti. Cílem projektu nebylo pouze zlepšení němčiny a celkově zájmu o učení, ale i rozvíjení klíčových kompetencí u žáků, což bylo řešení problémů (když měli ostatní žáci doplňující otázky), sociální kompetence (když měl svěřený úkol, který musel splnit), kompetence práce s informacemi (když se žák chystal na přednášku z pozice učitele). Testování ověřovalo část teorie Ing. Davida Grubera, který tvrdí, že naše podvědomí se nám podaří „ošidit“ když se nebudeme sami učit, ale budeme se připravovat na to, že budeme učit někoho jiného. Gruber zkratku NEaNA překládá jako NEučit ale NAučit. [5]

SQ3R a SQ4R

SQ3R (survey, question, read, recite, review) je metoda efektivního čtení odborných textů. Můžete ji například využít když máme pocit, že po přečtení části textu si nepamatujete, co jste vlastně četli. Při této metodě dochází u čtení textu k rozdělení textu do 5-ti stupňů.

1. Survey (prozkoumání) — Čtenář získá obecnou představu o textu, co obsahuje a jak je strukturovaný.

2. Question (otázka) — Určit si otázky, na které chceme v textu najít odpověď

3. Read (čtení) — Čtení celku, které se věnuje hledání odpovědí

4. Recite (hlasité opakování) — Rekapitulace, zda jsme získali odpovědi

5. Review (rekapitulace) — Projití textu znovu, abychom si z něj zapamatovali co nejvíce informací [6]

Metodu si můžete rozšířit ještě o jedno R — Reflect (přemýšlení), které by mělo následovat po čtení jako krok číslo 4. Takže po přečtení informací o nich popřemýšlíte, abyste si ujasnili, co jste vlastně přečetli. [7]

U této metody se opět využívá více možností, jak si zapamatovat přečtený text. Nejenže ho čtete, vy o něm po přečtení i přemýšlíte a hlasitě ho opakujete. Takže informace musíte říct, a ještě je slyšíte.

PQRST

Metoda PQRST je velice podobná předchozí metodě SQ3R. Jedná se opět o 5-ti bodový systém, kde na sebe jednotlivé kroky navazují. První bod se týká začátku kapitoly, pátý bod se týká konce kapitoly a body QRS se týkají jednotlivých sekcí. Metoda by opět měla pomoci pochopení a zapamatovatelnosti čteného textu a tím i schopnostem lépe si vybavit získané informace. Vyvarujete se tak tomu, aby čtení bylo ztrátou času. [8]

1. Preview (náhled) — Na začátku je dobré projít si nějakým způsobem celou část, kterou máte v plánu přečíst a zapamatovat. Stačí rychlejší projití, abychom věděli, co nás čeká, na co se budete v blízké budoucnosti soustředit a co se pravděpodobně dozvíte.

2. Question (otázka) — Tento bod se již týká jednotlivých sekcí. Před čtením každé sekce nebo kapitoly, byste se měli zamyslet a položit si otázku, co se v této kapitole chcete dozvědět a jaké informace byste chtěli získat. Opět tím připravíte mozek na to, co bude následovat.

3. Read (čtení) — Při čtení je dobré se skutečně na čtení soustředit, věnovat tomu dostatečný časový rámec a nespěchat, pokud chcete, aby tato metoda byla účinná. Měli byste přemýšlet o významu toho, co čtete, což vám opět pomůže uložit do paměti více informací. U čtení můžete přemýšlet nad tím, co o tomto tématu dále víte, které informace jsou pro vás opakování a které jsou nové. Ale pozor na odvedení pozornosti od hlavního tématu. Můžete si zásadní pasáže podtrhnout nebo nějak zvýraznit, ale je nutné se vyvarovat zvýrazňování každé druhé věty. Pokud si chcete dělat poznámky, v optimálním případě je sepište až po přečtení celé části.

4. Self-recite (opakování) — Ihned po dočtení si uvědomte hlavní myšlenky, které jste se v tuto chvíli dozvěděli. Zkuste co nejvíce hlavních myšlenek odříkat nahlas. Projděte si znovu přečtený text, abyste si objasnili, které zásadní informace jste vynechali. Pokud je vám vše jasné, můžete přejít k další kapitole a začínáte bodem 2 — pokládáte si otázku, co se chcete v této části dozvědět.

5. Test (testování) — Po dokončení vymezené části je dobré se znovu otestovat. Znovu si přečtěte svoje poznámky, promyslete, co jste se v které kapitole dozvěděli a jestli vše do sebe zapadá a dává vám smysl.

Tato metoda je velmi oblíbená, jelikož postupně zahřívá mozek a připravuje ho na učení. Tímto stylem je psána i většina vzdělávacích materiálů a knih. Na začátku máte úvod, který vás připraví na to, co v knize bude za informace, pak máte jednotlivé kapitoly a na konci testové otázky, na kterých si můžete ověřit získané informace. [9]

Sugestopedie a zapojení obou hemisfér

Sugestopedie je metoda, která vznikla v Bulharsku a jejím autorem je prof. Georgi Lozanov. K vytvoření této metody ho inspirovala sugestologie, což je věda, kterou aplikoval při lékařských zákrocích. Profesor Lozanov uvedl pacienta do transu, což zmírnilo bolest a bylo možné provést zákrok bez medikace. Profesor se později začal věnovat pedagogice a psychologii učení a odhalil roli sugesce. Při sugestopedii dochází k odkrytí schopností mozku, kdy nám přestane bránit naše vědomí v tom, kolik jsme schopni se naučit. Tato metoda umožňuje se učit 2x-3x rychleji.[11]

Při sugestopedii je důležitá znalost myšlenkových operací a spolupráci pravé a levé mozkové hemisféry. Lozanov věřil tomu, že pokud má být učení skutečně efektivní je potřeba zapojit obě mozkové hemisféry, a tedy podporovat souběžnou práci celého mozku.

Při klasické metodě dochází převážně k využití levé hemisféry, která má na starosti matematické a logické myšlení a verbální schopnosti. Pravá hemisféra je centrem tvořivost, uměleckého nadání, intuice, představivosti a komplexního vnímání. Při sugestopedii dochází ke kombinaci obou hemisfér a proto je učení výrazně efektivnější než při klasickém „biflování“.

Pro zapojení obou hemisfér lze využít nejrůznější didaktické prvky. Například netradiční uspořádání učebny, zvláštní a originální dekorace (podporují představivost) a využití hudby. Dále je možné přidat prvky jógy, rytmické dýchání, střídání relaxace a soustředění. [12]

Sugestopedie má pozitivní výsledky při učení. Pokud zapojíme obě hemisféry můžeme pojmout větší množství učiva za výrazně kratší čas a jsme schopni si tuto látku zapamatovat delší dobu. Navíc žáci, kteří nejsou ve stresujícím prostředí mají mnohem větší motivaci pro učení se novým věcem.

Pokud sugestopedii využíváme pro učení se cizího jazyka (stejně jako profesor Lozanov) je potřeba se zaměřit na komunikaci, na procvičování nového učiva pomocí komunikace a na jeho praktické využití. Sugestopedie vede žáky k tomu, aby v cizím jazyce přemýšleli a přeskočili krok, kdy každé slovo v hlavě překládají a postupně vytvářejí jednotlivé věty. Při sugestopedii se klade důraz na smysl věty a gramatické struktury jsou podřadné. Proto je důležité zaměřit se na slovní zásobu a gramatická pravidla se žáci naučí formou dialogů zcela přirozeně [13]

Při této metodě se hodně využívá hudba. Podle Obrovské (2009) jsou vhodná hudební díla od Johanna Sebastiana Bacha, George Friedricha Händela, George Philippa Telemann a Antonio Vivaldi.[14]

Metoda trojzubce

Tato metoda není úplně optimální technika pro efektivní učení. Je to ale relativně dobrá metoda pro zvládání zkouškového období nebo pokud máme málo času na přípravu. Jedná se o metodu, kdy si potřebnou látku rozdělíte na třetiny. Jednu třetinu se naučíte perfektně. Většinou se jedná o tu část, která vás docela baví a jste schopni se tomuto tématu věnovat. Druhou třetinu si pouze přečtete, abyste věděli, co se v této části řeší a poslední třetinu zcela vynecháte. V tuto chvíli sice nevíte příliš mnoho informací, uniká vám celistvost s propojenost myšlenek, ale je statisticky pravděpodobné, že zkoušku zvládnete. [10]

Je mnoho dalších variant učení a možností, které mohou studenti využívat. Je dobré vyzkoušet nejrůznější varianty a vybrat si, co je zrovna pro vás ideální. Navíc jsou metody, které se více hodí na určité předměty, ale při dalším učení je možné využít zcela jinou metodu.

Zdroje:

[1] Zormanová, L. (2012). Výukové metody V pedagogice: Tradiční a inovativní metody, transmisivní a konstruktivistické pojetí výuky, KLASIFIKACE Výukových Metod. Grada.

[2] Rief, S. F., & Staňková, L. (2010). Nesoustředěné a neklidné dítě ve Škole: Praktické Postupy pro vyučování a výchovu dětí S ADHD. Portál.

[3] Lalkovičová, E. (2016, January 3). Jak ve zkouškovém neztratit hlavu. em.muni.cz. https://www.em.muni.cz/student/6994-jak-ve-zkouskovem-neztratit-hlavu

[4] Redakce. (2020, November 29). Nejúčinnější techniky učení. Zapomeňte na podtrhávání a vypisování | Studenta.cz. Studenta.cz. https://www.studenta.cz/work/nejucinnejsi-techniky-uceni-zapomente-na-podtrhavani-a-vypis/r~st:article:1648/

[5] Publikace Příklady dobré praxe SOŠ a SOU, Národní ústav odborného vzdělávání. (2023, June 26). Národní ústav odborného vzdělávání. https://nuov.cz/kurikulum/publikace-priklady-dobre-praxe-sos-a-sou

[6]Odborný článek: Metody efektivního čtení. (2023, June 26). Metodický portál / Odborné články. https://clanky.rvp.cz/clanek/c/G/14531/metody-efektivniho-cteni.html

[7] (2023, June 26). Welcome To Utah State University. https://www.usu.edu/academic-support/files/SQ4R_Reading_System.pdf

[8] The PQRST method. (2023, June 26). https://www.lintech.org/study-skills/The_PQRST_method.html

[9] The PQRST method. (2023b, June 26). https://www.lintech.org/study-skills/The_PQRST_method.html

[10] Jak se učit — Studuj vejšku. (2023, June 26). Studuj vejšku. http://studujvejsku.cz/jak-se-ucit/

[11] Vznik a vývoj sugestopedie | MultiLingua. (2023, June 26). Intenzivní kurzy Anglického jazyka — Multilingua. http://www.multilingua.cz/vznik-a-vyvoj-sugestopedie/

[12] TŮMOVÁ, Kateřina. (2011) Alternativní metody ve výuce cizích jazyků. České Budějovice : Jihočeská unverzita, Pedagogická fakulta.

[13] Odborný článek: Sugestopedie. (2023, June 26). Metodický portál / Odborné články. https://clanky.rvp.cz/clanek/c/P/19683/SUGESTOPEDIE.html

[14] OBROVSKÁ, Vendula. (2009). Principy sugestopedie jako inspirace pro výuku německého jazyka na ZŠ. Brno : MU, Pedagogická fakulta.