Nejznámější alternativní výukové směry
Kromě klasické frontální výuky, kdy žáci sedí v lavici a poslouchají výklad učitele, se čím dál tím více dostávají do popředí alternativní styly výuky. Nejznámější s nich jsou Montessori školy, Waldorfská škola a Daltonský plán. Pojďme se teď s nimi blíže seznámit.
Montessori
Vzdělávací směr, založený začátkem 20. století italskou lékařkou Marií Montessori. Hlavní myšlenkou tohoto směru je schopnost dětí samostatně se rozvíjet a tak dosáhnout svého plného potenciálu. Počítá s tím, že děti jsou přirozeně zvědavé a sami se chtějí učit o světě kolem sebe. Montessori rozlišuje život dítěte na tyto fáze: 0 až 6 let, 6 až 12 let, 12 až 18 let a 18 až 24 let. Existují školky, základní školy a dokonce i střední školy, které učí podle Montessori. Typická Montessori třída není striktně rozdělená na lavice, ve kterých děti sedí, ale na koutky, kde si každé dítě najde aktivitu odpovídající jeho aktuálním zájmům a schopnostem, které chce rozvíjet. Vyučování probíhá v malých skupinkách, které jsou často složeny z dětí různého věku. I pedagog má v Montessori jinou úlohu než v tradičním modelu vzdělávání — zde pro děti slouží jako průvodce, podpora a zdroj inspirace, je pro ně vzorem.
V České republice existuje okolo 145 zařízení, která vyučují podle pedagogiky Montessori. Jedná se o mateřské a základní školy.
Waldorfská škola
Tento vzdělávací směr vychází z antropologie Rudolfa Steinera a vznikl začátkem 20. století v Rakousku. Směr pracuje s každým dítětem jako s individualitou a je zaměřený na to, že každý žák vyniká v něčem jiném. Snaží se vychovat svobodné a sebevědomé jedince. Předměty se nevyučují samostatně, ale v blocích témat, tzv. epoch, které jsou přizpůsobeny věku a schopnostem žáků. Ty zahajují každodenní výuku a mají pevnou strukturu. Následuje přestávka a po ní hodiny jazyků, východ a dalších předmětů. Waldorfské školy kladou velký důraz na uměleckou, tvořivou činnost — žáci hrají na nástroje, realizují se výtvarně, hrají divadlo a věnují se i různým řemeslům. Specifikem tohoto směru je nepoužívání učebnic (učební materiály si tvoří učitelé buď sami nebo ve spolupráci se svými kolegy), slovní hodnocení, vazba na tradice a svátky a také velmi úzká spolupráce s rodiči.
V České republice jsou ve větší míře zastoupeny mateřské a základní školy, v menší míře pak i školy střední.
Daltonský plán
Daltonský plán není samostatným výukovým směrem, ale jde spíše o principy, které vznikly na začátku 20. století a lze je aplikovat ve výuce. Vede žáky ke spolupráci, zodpovědnosti a samostatnosti. Žáci dostanou individuálně nebo ve skupince zadaný úkol, který musí do určitého termínu splnit. Tím se učí práci si rozvrhovat, nést za svoji práci zodpovědnost a dále také pracovat ve skupině, což se jim může hodit i v budoucím profesním životě. Ve školách se tento plán vyučuje v tzv. daltonských blocích, které probíhají několikrát za týden.
Školy, které ve své výuce používají Daltonský plán, jsou rozšířeny zejména v Brně, např. ZŠ Husova.
Zdroje:
Žijeme Montessori [online]. [cit. 2019–05–08]. Dostupné z: http://www.zijememontessori.cz/
Montessori ČR [online]. [cit. 2019–05–08]. Dostupné z: http://www.montessoricr.cz/
Asociace Waldorfských škol České republiky [online]. [cit. 2019–05–08]. Dostupné z: http://www.iwaldorf.cz/
Daltonský plán. In: Institut pro podporu inovativního vzdělávání [online]. [cit. 2019–05–08]. Dostupné z: http://www.inovativnivzdelavani.cz/inovativni-proudy/daltonsky-plan/
Daltonská škola. In: Národní informační centrum pro mládež [online]. [cit. 2019–05–08]. Dostupné z: http://www.nicm.cz/oblasti/vzdelavani-v-cr/alternativni-vzdelavaci-programy/daltons
Czech Dalton [online]. [cit. 2019–05–08]. Dostupné z: http://www.czechdalton.cz/
