Nomádi v dnešní kultuře
“Žít, pracovat a cestovat.”
I takto by se dal popsat hlavní hnací motor (motto) těchto lidí. Digitální nomádství přitom ale není v dnešní době nijak vzácný životní styl. Měl bych spíše říci, že je to styl velice náročný a ne každý je na něj připraven.
Já jsem se poprvé s tímto trendem setkal u svého kamaráda, který za mnou jednoho dne přišel a řekl:
“Mám v plánu jet na půl roku ven, vzít si v práci remote a podívat se do světa. Nechceš jet se mnou?”
Proč se stát nomádem?
Zprvu se mi zdála tato myšlenka nádherná. Člověk přemýšlí o těch slunných plážích, plavbě na lodi, lyžování a dalších věcech, které by v cizině rád dělal. Práce v digitálním nomádství je činnost, při které se nomád neomezuje tím, kde ji bude vykonávat.
Nomádi si žijí po svém, rádi cestují, užívají si života a do toho pracují tam, kde se zrovna nacházejí. Nežijí pro práci, spíše bych řekl, že je to pro ně jen prostředek, jak žít.
Proč zůstat v teple domácího krbu?
Nedá se ale říct, že nomádství je v dnešní době jenom pohádka. Když jsem toto téma probíral s kamarádem, mluvili jsme o dosti faktorech, které můžou tento životní styl hodně ovlivnit a mnohdy i úplně znemožnit.
Jedním z těchto důležitých faktorů jsou peníze. Peníze jsou důležité po celý náš život, ale pokud chceme začít s kočovným životem, musíme mít nějakou rezervu. Za předpokladu, že člověk nemá přehnané nároky, cestování nemusí být nutně drahé, ale je dobré mít za sebou dostatečný kapitál, který člověku minimálně v prvních měsících poslouží jako jistota toho, že tento náročný životní styl zvládne.
Dalšími důležitými faktory jsou samotné požadavky tohoto životního stylu na mentalitu člověka. Pokud totiž chce člověk žít tímto kočovným životem, musí být hlavně otevřený novým příležitostem, možnostem a umět se jim přizpůsobit. Tento požadavek je naprosto klíčový, protože na cestách se může přihodit spousta nepředvídatelných situací, se kterými je potřeba se vypořádat. Dále by měl člověk mít určité jazykové a technické (čtěte IT) znalosti, které mu v zahraničí v mnohém pomůžou (hlavně potom se samotnou prací na dálku). V neposlední řadě by pak tento novodobý nomád měl být minimalista, protože při cestování je mnohdy omezen jen na jeden kufr s oblečením a notebook v podpaždí.
A co dělat, když chci žít tento život?
Podle serveru digitalninomadstvi.cz je dobré začít následujícími kroky:
- udělat si krátký souhrn životních očekávání a sepsat si, jak ho chci prožít,
- našetřit dostatečný vstupní kapitál,
- začít žít minimalisticky jen s tím, co v životě opravdu potřebuji a bez čeho se neobejdu,
- seznámit se s lidmi, kteří žijí tak, jak bych chtěl já a učit se od nich,
- začít si malými kroky plnit svůj sen (pracovat týden/měsíc v cizině a vrátit se) a postupně posouvat hranice,
- sledovat, jak se u toho cítím, protože postupně tak měním celý svůj život.
Nomádství (nebo digitální nomádství) je stejný životní styl jako kterýkoliv jiný a netýká se pouze programátorů nebo osob z marketingu. V dnešní době může tento životní styl zastávat daleko více povolání (např. fotografové, živnostníci, grafici). Navíc v dnešní době vyniká spoustu nových pracovních pozic (obzvláště ve velkých firemách), kde má člověk možnost pracovat full-time na HomeOffice (HO, práce z domu) nebo v Open-plan office (kancelář bez pevného přiděleného místa). Tyto pracovní příležitosti potom jdou mnohdy skloubit s životním stylem nomáda.
A co Vy? Máte zkušenosti s digitálním nomádstvím?
Já ano. Aktuálně pracuji většinu času formou práce z domu, kdy se snažím kombinovat práci s cestováním (práce na cestách). V minulosti jsem taky byl několikrát na týden v cizině, kdy jsem pracoval remote z notebooku.
Celkově to pro mě byla zajímavá zkušenost a v blízké budoucnosti se znovu chystám něco podobného podniknout, tentokrát ovšem už na delší dobu (více než 14 dní) a k tomu ještě za hranicemi naší milované Evropy (pravděpodobně Austrálie, Nový Zéland nebo Japonsko).
