Nomádství aneb pohled do historie fenoménu a současného pojmu digitálního (neo)nomádství a jeho pozitiv a negativ
Digitální nomádství je velmi zjednodušeně způsob, jak pracovat na dálku pomocí počítačové techniky a síťového připojení a přitom cestovat. V následujícím článku se budu snažit představit tento fenomén. Nejprve zavedu definici digitálního nomádství. Další část textu se bude zabývat historií nomádství a vzniku digitálního nomádství. Poté se zaměřím na kladné a záporné stránky digitálního nomádství. Pokud jste někdy přemýšlely o tomto způsobu práce, doufám, že tento text vám pomůže urovnat si, jaké benefity a svízele digitální nomádství obnáší.
ÚVOD
Jednu z definice digitálního nomádství uvádí ve svém blogovém příspěvku na Meidum Chad Wyatt, jenž je sám digitálním nomádem. Definice zní:
„Digitální nomád je osoba, která je bez potřeby permanentní fixní lokace a je závislá na digitálních technologií ke generování příjmu.“
Tato definice není příliš vysvětlující. Chybí mi v ní například jaký typ práce slouží ke generování příjmu. V definici je uvedeno, že práce probíhá skrze digitální technologie, ale o povaze práce jako takové není zmínka.
Definici, které může být považována za dostatečně vysvětlující, lze odvodit z článku Digital nomads beyond the buzzword: Defining digital nomadic work and use of digital technologies autorů Nashe, Jarrahiho, Sutherlanda a Phillipse. Přestože se historii digitálního nomádství budeme věnovat později, pro účely zavedení definice považuji za důležité zmínit alespoň to, že hnutí digitálních nomádů vzniklo kombinací zlepšeného globálního přístupu k informacím, vybudováním informačních infrastruktur, prací umožňující flexibilitu, preferencí cestování stejně jako dobrodružství a flexibilní práce u mladých znalostních pracovníků. V tomto výzkumu se výzkumníci zaměřili na analýzu třech fór věnujících se digitálnímu nomádství (fórum na reddit.com, skupinový fórum na Facebooku a fórum nomadforum.io) a analyzovali též rozhovory s dvaceti dvěma digitálními nomády. Položili si dvě následující otázky: Jaké základní elementy definují práci digitálních nomádů? Jak jsou tyto elementy propojené s užíváním digitálních technologií?
Dle výsledků výzkumu existují čtyři klíčové elementy digitálního nomádství: digitální práce, gig práce, nomádská práce a globální cestovní dobrodružství.
Digitální práce souvisí s využíváním digitálních nástrojů při tvorbě digitálních artefaktů. Tento element poukazuje na specifický výstupní rys práce digitálních nomádů. Nomádi vytvářejí digitální produkty. Tento typ práce jim umožňuje cestovat „na lehko“. Mezi digitálními nomády jsou většinou programátoři, vývojáři, designéři nebo tvůrci obsahu. Dalšími profesemi digitálního nomádství je například grafický design, bloggering, digitální marketing či finanční poradenství. Digitální nomádi pro svou práci využívají přenosné technologie a cloudové služby (programátoři např. GitHub, designéři Adobe Creative Cloud). Mezi komunikační nástroje patří např. Slack či Skype. Nejzákladnější technologií pro jejich digitální práci je samozřejmě možnost internetového připojení ať již pomocí veřejné wifi či využití mobilních dat.
Příklady profesí digitálního nomádství můžete shlédnout v tomto videu:
Gig práce znamená typ práce, kterou je možné dělat krátkodobě a ve velké míře jako nezávislý dodavatel s flexibilní pracovní dobou. Tento typ práce je spojován s pojmem outsourcing neboli vyčleňováním specifické práce mimo samotnou firmu, která úkol zadala. Nevýhodou této práce je, že si nomád musí hledat vlastní zdroje, protože ty firemní mu zůstávají skryty.
Element nomádská práce souvisí se schopností přemisťování z jednoho místa na druhé a využíváním dostupných informačních infrastruktur. Tato svoboda pohybu nomády oprošťuje od závislosti na korporátním prostředí, ale na druhou stranu je vystavuje starostem o hledání místa k práci. Takové místo by mělo být, pokud možno prostorné, tiché, s dostatkem času na vykonání práce, poskytovat soukromí a zároveň umožňovat zapojení dalších lidí. Autoři zároveň vysvětlují rozdíl mezi digitálním nomádem a nomádských pracovníkem. První cestuje a přitom pracuje, zatímco druhý cestuje za prací. Nomádský pracovník je tedy při cestování veden požadavky jeho práce, zatímco digitální nomád cestuje nezávisle na své práci. Největším problémem digitálních nomádů je osamělost a s tím spojené problematické navazování dlouhodobějších vztahů. Tento problém částečně řeší členství v online komunitách digitálních nomádů. Takovou platformou pro sdílení zkušeností, případně smluvení schůzky s jiným digitálním nomádem vyskytujícím se poblíž je NomadList.
Posledním elementem je globální cestovní dobrodružství. Tento element je spojen s rozmazáním hranice mezi prací a zábavou. Cestování je digitálnímu nomádovi životním stylem. Digitální nomádi si často vybírají exotická místa, která mohou objevovat a mohou zde vykonávat svá rozličná hobby. Digitální nomádi sdílejí své zkušenosti s konkrétní lokací na různých platformách. Tyto doporučení týkající se například místních cen, internetového připojení či různých zábavných aktivit, mohou poté využít jiní členové nomádské komunity. Tento element je problematický v tom, že je potřeba si ustanovit jasnou rovnováhu mezi zábavou a prací. Digitální nomád totiž rozhodně není turistou, který se pouze jede někam bavit. Pro řízení produktivity práce používají nomádi aplikace jako Trello či Asana.
Z předchozích elementů plyne model digitálního nomádství:
Digitální nomád musí splňovat všechny tyto charakteristiky. Profese, které splňují jen některé z nich nelze považovat za součást digitálního nomádství. Autoři například zmiňují IT podporu (ta splňuje pouze element digitální práce), Amazon Turkers (souvisí s gig zakázky u Amazonu), turisty (splňují element globálního cestování) a obchodní cestující (splňují jen element nomádské práce). Z předchozího textu a výsledného modelu tedy lze formulovat definici digitálního nomádství:
Digitální nomádství je druh životního a pracovního stylu, kde pracovní závazek je specifický svou krátkodobostí a nezávislostí a práce probíhá skrze digitální technologie za přemisťování z místa na místo, přičemž dochází k rovnováze mezi prací a zábavou.
HISTORIE DIGITÁLNÍHO NOMÁDSTVÍ
Historii digitálního nomádství se ve svém článku věnuje Schlagwein. Digitální nomádství můžeme za mainstreamový fenomén považovat od přelomu let 2014–2015, kdy se objevila online komunita na portálu NomadList. Avšak více individualizované digitální nomádství lze vysledovat do přelomu druhého tisíciletí, kdy IT firmy začaly respektovat práci mimo kanceláře. Schlagwein se vydal ještě dále do historie, kdy počátky digitálního nomádství spojuje s hnutím baťůžkářů, a dokonce s tradičním nomádstvím.
Dle Schlagweina můžeme rozdělit lidi na tři skupiny dle jejich povahy na usedlíky, migranty a nomády:
Usedlíci jsou lidé, kteří pracují a žijí na fixním místě.
Migranti jsou lidí, kteří se stěhují na nové místo na trvalo či na delší dobu.
Nomádi jsou lidé, kteří se často stěhují do různých lokací.
Nomádství mělo v minulosti důvod v hledání potravy či pastviny, v dnešním kontextu se jedná spíše o dobrovolnou volbu. Jedná se o nový životní styl, nýbrž ne o nutnost, která byla často důvodem nomádství v minulých dobách, proto se občas v kontextu digitálního nomádství mluví jako o neo-nomádství. Schlagwein rozděluje tradiční nomády na tři skupiny: lovce-sběrače (hlavní důvodem je hledání jídla), pastorální nomády (důvodem je hledání nové pastviny) a peripatetické nomády (hlavním důvodem jejich pohybu je prodej výrobků. Nomády typu lovec-sběrač jsme jako lidstvo byly všichni až do zemědělské revoluce před 8 000 lety, kdy jsme se z nomádů stali usedlíky. Dalšími mezníky v tomto vývoji bylo založení států s jejich hranicemi a industrializace společnosti, která lidi nutila vázat se na konkrétní místo výroby. I přes tento vývoj bylo k roku 1995 známo asi 30 až 40 miliónů lidí, kteří vedou nomádský způsob života.
Právě nové technologické vymoženosti navrátili myšlenku, že práce nemusí být vázána na konkrétní jedno místo na Zemi. Schlagwein mluví o tzv. neo-nomádství. Dle Schlagweina můžeme pozorovat první zmínky o digitálním nomádství u Marshalla McLuhana a jeho metafory „globální vesnice“. Dle konceptu globální vesnice povede usnadnění a urychlení komunikace ke smrštění fyzického prostoru, což otevírá možnosti nového typu práce. Dalším autorem předznamenávajícím příchod digitálního nomádství je futurolog Alvin Toffler, jenž přišel s tzv. „elektronickou chatrčí“, místem pro vzdálenou práci. Pojem digitálního nomádství má v názvu kniha z roku 1997 Digital Nomad od autorů Makimota a Mannerse. Autoři podali přehled soudobých pracovních pozic, které již využívají nomádství a nastínili některé problémy, které jsou s digitálním nomádství navázané.
Schlagwein následně podává, počínaje rokem 1970, dekádu po dekádě, co přispívalo ke vzniku digitálního nomádství. Na vývoj nahlíží perspektivou změn technologií, byznysu a cestování. Na straně technologií můžeme jmenovat např. vývoj počítačů, internetu a zasíťování světa, chytré telefony, sociální sítě, open-source, Skype a platformy pro prezentaci jako je Instagram. Kryptoměny zbavily novodobé nomády závislosti na státních měnách. V byznysu lze vysledovat změny v používání telekomunikací, využití home office či online peněžním převodům, dále lze zmínit internetové kavárny a co-workingová místa, zároveň se vyrojila spousta příruček a rad, jak se stát digitálním nomádem. Po roce 2010 se začali objevovat i vlivné konference vyhrazené digitálnímu nomádství. V rámci cestování vznikla v 80. letech komunita „batůžkářů“ a později docházelo ke zlevňování dálkových letů. Například založení platformy TripAdvisor zapříčinilo renesanci cestovně evaluačního průmyslu.
Je potřeba dodat, že i když digitální nomádství je fenomén celkem čerstvý, má již vysledovatelnou historii, která zde byla naznačena. V budoucnosti lze očekávat, že digitální nomádství se bude vyvíjet dále a všechny tři oblasti (tedy technologie, byznys a cestování) budou podstupovat turbulentní změny, stejně tak i fenomén digitálního nomádství.
POZITIVA A NEGATIVA DIGITÁLNÍHO NOMÁDSTVÍ
V poslední části článku se budu věnovat pozitivním a negativním stránkám fenoménu digitálního nomádství. Například v tomto článku Guardian přináší příběhy a názory digitálních nomádů na tento fenomén. Článek se nese ve značně pozitivním vyznění. Jako jediná nevýhoda digitálního nomádství zaznívá problematické budování dlouhodobějších vztahů. Skutečně se jedná o jednu z nejčastěji zmiňovaných nevýhod digitální nomádství, ale určitě není jedinou kaňkou na tomto způsobu životního stylu.
Mark Manson přináší svůj osobní příběh, kdy byl po dobu tří let digitálním nomádem. Digitální nomádství mu sice přineslo větší svobodu s ní ale zároveň i izolaci. Manson přiznává, že pro něj je důležitější rodina a budování vztahů ve fyzickém prostoru je tak důležitá, že digitální nomádství se svojí tendencí k udržování víceméně pouze online vtahů a rozpojování minulých vztahových pout, je pro něj příliš velkou cenou za svobodu, kterou tento životně pracovní styl přináší.
Benefity digitálního nomádství vyjmenovává Clifford Chi.
1. Budete více produktivní (průzkum nového prostředí slouží jako motivace k dokončení práce).
2. Budete mít více průlomových nápadů. (diverzita prostředí spouští diverzitu v myšlení).
3. Stanete se více adaptabilní (různé kultury a prostředí vám otevře myšlení a schopnost učit se neustále nové věci).
4. Budete mít více času na věci, které milujete (což mi připomíná první bod).
5. Uděláte se celoživotní přátelé (zvláště pokud cestuje ve dvou a více lidech, jedná se o vytváření pout s ostatními digitálními nomády).
Další příběh digitálního nomáda si můžete přečíst v tomto příspěvku Chada Wyatta na Medium. Chad Wyatt na svém příkladu ukazuje, jak je životní styl digitálního nomádství náročný, pokud je vaším cílem uživit se jako digitální nomád. Práce je vždy na prvním místě, a je i důležitou součástí výše zmíněné definice tohoto fenoménu. Wyatt upozorňuje, že jeho pracovní doba se nezmenšila a čítá průměrně kolem 40 hodin týdně. Zároveň musíte být člověk schopný vysokého stupně sebekontroly a organizace svého času, abyste dokázali skloubit práci a zábavu. Problém osamění bychom mohly vidět v řešení stát se digitálními nomády v páru. Chyatt však varuje před nepřetržitou přítomností partnera a radí, jak důsledky „ponorkové nemoci“ redukovat. Další Chyattovou radou je mít finanční zálohu v případě, že přijdete o nějaký pracovní kontrakt (ještě důležitější v případě, že je váš jediný). Jistota práce v digitálním nomádství neexistuje. Posledním zmiňovaným problémem je ztráta sociální interakce, v tomto případě myšlenko interakcí s hlubšími emocionálními kořeny.
Patrick Johnson se na svém blogu zaobírá kladnými a zápornými důsledky, které přináší digitální nomádství. Mezi pozitivní stránky digitálního nomádství řadí vznik mezikulturních vztahů, posílení turistického ruchu, impuls pro digitální revoluce a inovace, záchrana stromů (protože práce probíhá zcela digitálně), přínos ekonomice (nejen proto, že cestují a podporují lokální ekonomiky, ale i vzniká i tržiště digitálních nomádů), mizí znevýhodnění pracujících žen (možnost flexibility práce podporuje ženy, aby si vydělávali např. v období mateřství).
Mezi negativní stránky digitálního nomádství řadí Johnson následující aspekty:
Digitální nomádi jsou krátkodobí uživatelé (tzn. že nemají důvod zvelebovat komunitu a prostředí svého krátkodobého pobytu a z ekonomického hlediska vede jejich počínání k nárůstu cen pobytu například v rámci Airbnb služeb).
Šedá legální oblast (zde se jedná o problém s vízy, protože digitální nomád, který drží turistické vízum v dané lokalitě v podstatě pracuje, a tak by měl mít pracovní vízum, další problematickou oblastí je neplacení daní v místě pobytu).
Sociální problémy (často zmiňované problémy s navazováním a posléze udržování dlouhodobých vztahů, také se jedná o problémy navázané na již stávající rodinu a její neustálé opouštění, u digitálních nomádů je z těchto důvodů často pociťována osamělost).
Uhlíkové stopy (častá potřeba cestovat a využívat tak např. leteckých spojů vede k většímu uvolňování CO2 do ovzduší. Tento způsob života může tedy přispívat k environmentální krizi. Tento bod je dle Johnsona nejčastějším předmětem sporu, protože na druhou stranu digitální nomád nevyužívá pohodlí kancelářských budov, které také mohou být zdrojem pro vznik znečistění ovzduší).
Johnson uzavírá svůj příspěvek tvrzení, že digitální nomádství je ještě jako životní/pracovní styl na počátku svého vývoje, a proto by bylo nevhodné ho zavrhnout jako špatný. Zmíněná pozitiva dle Johnsona převažují negativní stránky digitálního nomádství.
Poslední příspěvek k hodnocení pozitiv a negativ digitálního nomádství , který uvedu, je studie ruských autorů, která se zaměřila na digitální nomádství jako na sociokulturní fenomén. Výzkumníci zkoumali digitální nomády v oblasti fotografování. Výzkumníci využili metodu dotazníku. Výzkumným vzorek čítal 72 fotografů. Cílem studie bylo zjistit, jakým sociálním rizikům jsou tito nomádi vystavěni a jaké mají životní hodnoty.
Nejčastěji zmiňovanými aspekty vedoucími k výběru nomádského způsobu života jsou dle výsledků studie svoboda volby a nezávislost, jednání a dělání dle vlastního uvážení, seberealizace, poznávání nových kultur skrz cestování, interakce s novými lidmi a jejich světonázory, uzpůsobování prostředí vlastním požadavkům a expanzi off-line rozsahu komunikace. Naopak negativní důsledky spatřovali respondenti především v smazání hranic mezi prací a volným časem, náročností na materiální zdroje, nezávislé organizaci jejich času a prostoru, jazykových bariérách, odmítnutí známých a komfortních věcí, nadbytku nových dojmů, problémům s wi-fi připojením a neustálé změně lidských kontaktů (se rodinou a kamarády kontakt probíhá výhradně přes internetové komunikační kanály).
V důsledku těchto negativ čelí digitální nomádi psychologickým problémům mezi než patří především úzkost z neznáma, závislost na internetu a negativní emoce. Dalšími zmíněnými problémy byl „život pro sebe“, což odkazuje ke ztrátě závazkům vůči rodině, pocity osamění a časté změny emocionálních stavů a subjektivního pocitu osobní pohody. Mezi již méně časté problémy spadaly pocity izolace, stagnace růstu a cílů nomáda a deprese. Nejčastějšími sociálními riziky zmíněné skupiny byla nejistota budoucího příjmu, sladění rodinných a profesionálních povinností, náročné životní podmínky (bezpečnost, ceny a klimatické podmínky různých zemí), absence zaručených odměn za práci. Digitální nomádi sdílejí nejčastěji tyto životní hodnoty: rozvíjení sociálních kontaktů, kreativita, seberozvoj, zachování individuality, spirituální uspokojení, vlastní prestiž, dosahování cílů a vysoké finanční ohodnocení.
ZÁVĚR
Jak je patrno z předchozího výčtu pozitiv a negativ, není rozhodnutí stát se digitálním nomádem či spíše by nemělo být jednoduchou rovnicí. Naopak je třeba zvážit několik proměnných do nichž vstupuje i naše vlastní povaha. Na závěr uvádím přehled, který se snaží shrnout přehledně kladné a záporné stránky digitálního nomádství. Upozorňuji, že se nejedná o rigidní seznam, proto si často klady a zápory vzájemně mohou v jednom hledisku protiřečit. Cílem přehledu je přinést pouze přehled možných aspektů na které je třeba se při uvažování o digitálním nomádství zaměřit.
Použité zdroje:
CHI, Clifford. What Is a Digital Nomad and How Do You Become One? HubSpot [online]. Jul 2, 2018 updated March 13, 2020 [cit. 2020–03–24]. Dostupné z: https://blog.hubspot.com/marketing/digital-nomad
JOHNSON, Patrick. Are digital nomads harming the world? XOLO [online]. October 24, 2019 [cit. 2020–03–24]. Dostupné z: https://blog.xolo.io/are-digital-nomads-harming-the-world
KRIVTSOVA, E. V., T. N. MARTYNOVA a O. V. VALKO. Social Risks and Human Values in Context of Digital Nomadism. Proceedings of the International Conference Communicative Strategies of Information Society (CSIS 2018) [online]. Atlantis Press, 2019, 389–395 [cit. 2020–03–24]. ISSN 2352–5398. Dostupné z: https://doi.org/10.2991/csis-18.2019.79
LEA, Greg. The world is my office: why I chose to become a digital nomad worker. Guardian [online]. May 11, 2019 [cit. 2020–03–24]. Dostupné z:
MANSON, Mark. THE DARK SIDE OF THE DIGITAL NOMAD. Markmanson.net [online]. [cit. 2020–03–24]. Dostupné z: https://markmanson.net/digital-nomad
NASH, C., M.H. JARRAHI, W. SUTHERLAND a G. PHILLIPS. Digital nomads beyond the buzzword: Defining digital nomadic work and use of digital technologies. Transforming Digital Worlds — 13th International Conference, iConference 2018, Proceedings [online]. 2018, 10766 LNCS, 207–217 [cit. 2020–03–24]. ISBN 9783319781044. ISSN 16113349. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-319-78105-1_25
SCHLAGWEIN, Daniel. The History of Digital Nomadism. ResearchGate [online]. December, 2018 [cit. 2020–03–24]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/329182172_The_History_of_Digital_Nomadism
Top 8 Digital Nomad Jobs — Make Money Online Around the World. Youtube.com [online]. 26. 1. 2019 [cit. 2020–03–24]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=AqYsKhbOoZM
WYATT, Chad. The Truth About Being a Digital Nomad. Medium.com [online]. May 8, 2019 [cit. 2020–03–24]. Dostupné z: https://medium.com/@chadrwyatt/the-truth-about-being-a-digital-nomad-fcd4c620829a
