Nové kompetence 21. století
Naše 21. století je století plné změn a nárůst informace je exponenciální. Rychle měnícímu prostředí je třeba se přizpůsobit, nejlépe už od samotného začátku, tj, ve vzdělávacích zařízeních.
Dnešní učební osnovy nepřipravují studenty plně na život a práci ve společnosti informačního věku. Iniciativy v oblasti výuky a hodnocení dovedností 21. století vycházejí ze široce rozšířeného přesvědčení sdíleného několika zainteresovanými skupinami — učiteli, výzkumníky, politiky, zaměstnavateli — že současné století bude od lidí vyžadovat velmi odlišný soubor dovedností a kompetencí, aby mohli efektivně fungovat v práci, jako občané a ve svém volném čase. V rámci těchto debat se často hovoří o kompetencích 21. století.
Nové kompetence
Kompetence představují souhrn vědomostí, dovedností, schopností a postojů umožňující pracovní uplatnění a osobní rozvoj jednotlivce. Vyjadřují předpoklady k výkonu určitého souboru činností.
Už v roce 2006 byl stanoven Evropský referenční rámec pro klíčové kompetence v celoživotním učení. Toto doporučení vyzývá vlády EU, aby do strategie celoživotního učení zařadily učení a výuku klíčových kompetencí. Mezi daných osm klíčových kompetencí řadí:
- komunikace v mateřském a cizím jazyce;
- schopnost v oblasti matematiky, vědy a technologie;
- práce s digitálními technologiemi;
- sociální a občanské schopnosti;
- smysl pro iniciativu a podnikavost;
- kulturní povědomí a vyjádření;
- schopnost učit se. [1]
Nové kompetence patří do tzv. „měkkých kompetencí“, jelikož sem patří efektivní komunikace, plánování a organizování práce, objevování a orientace v informacích aj. Jsou nezávislé na konkrétní odbornosti, ale na komplexních schopnostech člověka. Mají průřezový charakter a jsou napříč obory přenositelné a uplatnitelné. [2]
Definice nových kompetencí se často liší a jsou upřednostňovány jiné, ale dle obecné definice vypadají takto:
- Kognitivní dovednosti: kritické myšlení, řešení problémů a aplikace znalostí, tvořivost.
- Mezilidské dovednosti: komunikace a spolupráce, vedení, globální a mezikulturní povědomí.
- Intrapersonální dovednosti: sebeovládání, motivace, učení, jak se učit.[3]
Dle jiné definice tam patří i například znalost mateřského jazyka, iniciativa, kulturní povědomí, efektivní písemná i ústní komunikace.[4]
Otázkou však stále zůstává, jak tyto kompetence vyučovat.
Iniciativy
Mezi inovace v oblasti výuky právě kompetencí 21. století patří například Partnership for 21st skills, která mezi nové kompetence řadí kritické myšlení, komunikaci, spolupráci a kreativitu. P21 je organizace, jejíž zásluhou je Rámec pro učení 21. století, která se snaží, aby každé dítě bez výjimky zažilo učení 21. století.
Jako další inovaci bych ráda uvedla Assessment and teaching of 21st century skills, která vyvíjela metody pro hodnocení dovedností potřebné pro osnovy 21. století. Organizace klade důraz na komunikaci a spolupráci, řešení problémů a ICT gramotnost.
KeyCoNet
Evropská komise v roce 2012 zavedla vzdělávací program tzv. European Policy Network on Key Competences (KeyCoNet). Cílem bylo analyzovat a zmapovat objevující se strategii při zavádění klíčových kompetencí do vzdělávání v celé Evropě. Programu se účastní více než 100 organizací z 27 států Evropy. V rámci sítě byla také vypracována doporučení pro posílení politických opatření a praxe v různých zemích, které můžete najít zde.
Na stránkách lze nalézt i řadu různých případových studií, které vznikly v rámci KeyCoNetu, které se zaměřovaly na určitou zemi a určité vzdělávací systémy.
Výzkum požadavků zaměstnavatelů
Už v roce 2013 Asociace amerických vysokých škol a univerzit (AACU) provedla výzkum, ve kterém se zabývala tím, co zaměstnavatelé požadují od svých zaměstnanců. Téměř všichni dotazovaní zaměstnavatelé (93 %) uvádějí, že „prokázání schopnosti kriticky myslet, jasně komunikovat a řešit komplexní problémy je důležitější než diplom bakaláře“, uvádí Asociace ve své zprávě. „Ještě více (95 procent) říká, že upřednostňují přijímání absolventů vysokých škol s dovednostmi, které jim pomohou přispívat k inovacím na pracovišti,“ stojí ve zprávě.[4]
Zajímavost
Pro zajímavost doporučuji pustit si video od Tonyho Wagnera, jednou z osobností přesvědčenou o nutnosti transformace školství.
Citace:
[1] Celoživotní učení — klíčové schopnosti. EUR-Lex [online]. 2016 [cit. 2020–03–11]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=LEGISSUM:c11090
[2] Centrální databáze kompetencí. Národní soustava povolání [online]. © 2017 [cit. 2020–03–11]. Dostupné z: http://kompetence.nsp.cz/napoveda.aspx#Kompetencni_model_nsp
[3] STEWART, Vivian. Assessing 21st-Century Skills and Competencies Around the World. Center for Global Education [online]. ©2020[cit. 2020–03–11]. Dostupné z: https://asiasociety.org/global-cities-education-network/assessing-21st-century-skills-and-competencies-around-world
[4] 21st Century learning competencies: What are they and how must public education adapt?. ItBusiness [online]. 2010 [cit. 2020–03–11]. Dostupné z: https://www.itbusiness.ca/blog/21st-century-learning-competencies-what-are-they-and-how-must-public-education-adopt/20140
[5] Employers More Interested in Critical Thinking and Problem Solving Than College Major. Association of American Colleges & Universities [online]. 2013 [cit. 2020–03–11]. Dostupné z: https://www.aacu.org/press/press-releases/employers-more-interested-critical-thinking-and-problem-solving-college-major
