Občanská věda
Co je občanská věda?
Podle definice v knize The Science of Citizen Science od Vohland a spol. (2021, str. 1, přeloženo):
„Občanská věda označuje aktivní zapojení široké veřejnosti do činnosti vědeckého výzkumu. Jedná se o rostoucí oblast, ve které spolupracují vědci a občané, za účelem produkce nových vědomostí pro vědu a společnost.“
Pro pojem jako takový však existuje mnoho definic. Jen třicet čtyři různých definic je možné najít v odkazované knize.
Pojem byl poprvé použit v 90. letech 20. století, ale vědecká věda jako taková existovala už několik století. Důležité je brát v potaz kulturní rozdíly, které se projevují i v této oblasti, a mohou vést k definici občanské vědy různými způsoby. Přínosy, které měla v minulosti občanská věda pro vědu byly často skryty, protože většinou byla v publikacích viditelná pouze data, která pro odborný výzkum byla získala s pomocí veřejnosti. To se však začalo měnit s rozšířením internetu, který umožnil i občanským vědcům publikovat své projekty. Občanská věda se postupně stala součástí moderní vědy. (Vohland a spol. 2021, Chapter 1)
Občanská věda není pouze způsobem pro přispívání k vědeckému vědění, ale také možností jak řešit, a upozornit na společenské výzvy. Spojení vědy a společnosti vyžaduje velmi široký záběr metodologií a perspektiv. Otevřený a participativní přístup, který občanská věda má, pomáhá k překročení hranice mezi vědou a veřejností. (Vohland a spol., 2021, Chapter 2)
Občanská věda a humanitní vědy
Občanské humanitní vědy mají dlouhou tradici, ale termín „citizen humanities“ byl poprvé použit teprve nedávno v roce 2016. Vývoj digitálních technologií vedl nejen ke vzniku digitálních humanitních věd, ale také občanských digitálních věd. Přinesl také nové možnosti pro zahrnování veřejnosti do výzkumných aktivit. Veřejnost se může výzkumu v této oblasti věnovat sama (např. lokální historie), ale spolupráce s ní také může být velkým přínosem pro výzkumníky. Občanské humanitní vědy se větví do mnoha disciplín. (Vohland a spol., 2021, Chapter 6)
Je možné zde najít např. archeologii a historii. Materiály ve formě přepisů, interpretací atd. jsou často k dispozici i veřejnosti. Veřejnost může být pro vědce zdrojem historických materiálů, ke kterým by se jinak nedostali. Kromě těchto disciplín jsou občanské humanitní vědy velmi rozšířené také např. v lingvistice. (Vohland a spal., 2021, Chapter 6)
Vliv občanské vědy na učení a vědecké kompetence
Studie od Aristeidou a Herodotou (2020) se zabývá tím, jaký vliv má účast v online studiích občanské vědy, na přístup participantů k učení se o vědě, o jejich chápání povahy vědy, znalostech vědy a obecných znalostech. Autorky odkazují na studie, které zdůrazňují potenciál občanské vědy, pro zvýšení vědeckých kompetencí, a znalosti vědeckých konceptů a procesů u participantů v projektech. Byla provedena review deseti online projektů občanské vědy. Výsledky u participantů ukázaly změnu přístupu k vědě, v porozumění podstaty vědy, znalostech vědy a obecných znalostech. Výzkumná otázka byla tedy potvrzena. Studie ukazuje i jiný důležitý význam občanské vědy.
Zdroje:
ARISTEIDOU, Maria a Christothea HERODOTOU. Online Citizen Science: A Systematic Review of Effects on Learning and Scientific Literacy. Citizen Science: Theory and Practice [online]. 2020, 5(1) [cit. 2023–03–27]. ISSN 2057–4991. Doi:10.5334/cstp.224. Dostupné z: https://theoryandpractice.citizenscienceassociation.org/articles/10.5334/cstp.224/
VOHLAND, Katrin, Anne LAND-ZANDSTRA, Luigi CECCARONI, Rob LEMMENS, Josep PERELLÓ, Marisa PONTI, Roeland SAMSON a Katherin WAGENKNECHT, ed. The Science of Citizen Science [online]. Springer, 2021 [cit. 2023–03–27]. ISBN 978–3–030–58278–4. Dostupné z: https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-030-58278-4
