Občanská věda a některé vybrané projekty
Občanskou vědu je možné definovat jako „proces, kdy nevědečtí dobrovolníci sbírají a/nebo zpracovávají data v rámci vědeckého výzkumu.“[1] Haklay definoval čtyři úrovně zapojení účastníků v rámci občanské vědy:
1. úroveň: Crowdsourcing — Účastníci sbírají data bez nutných odborných znalostí.
2. úroveň: Distributed Intelligence — Účastníci projdou základním školením a poté se podílejí na sběru dat a jejich základním vyhodnocením.
3. úroveň: Participatory Science — Účastníci stanoví definici a po konzultaci s vědeckými pracovníky navrhnou metodu sběru dat. Analýzu dat a vyhodnocení výsledků vytváří samotní vědečtí pracovníci.
4. úroveň: Extreme Citizen Science — Účastníci jsou rovnocennými partnery vědeckých pracovníků, společně se podílejí na rozhodování
o tom, na kterých vědeckých problémech budou pracovat. Vědečtí pracovníci kromě své role odborníků působí jako facilitátoři.[2]
V listopadu roku 2021 přijala Rada EU dokument Pakt pro výzkum a inovace v Evropě, ve kterém spatřuje jako jednu z prioritních oblastí občanskou vědu. Kromě tohoto Evropská asociace občanské vědy (European Citizen Science Association, ECSA), jejímž cílem vytvořit občanskou vědu jako uznávaný, propagovaný a financovaný přístup, který podporuje vědeckou gramotnost a demokratizaci vědy, sestavila Deset principů občanské vědy, které popisují základní principy, které asociace považuje za klíčové pro dobrou praxi v občanské vědě.
A proč je občanská věda důležitá? „Zapojení občanů do navrhování
a provádění politik v oblasti výzkumu a inovací může zlepšit kvalitu výsledků výzkumu, jakož i dopad financování, a v konečném důsledku pomáhá budovat důvěru a porozumění mezi vědou a společností.“[3]
Projekty v rámci občanské vědy v České republice
Cílem projektů občanské vědy není pouze získávání nových vědeckých poznatků, ale také vzdělávání veřejnosti. Projektů se mohou zúčastnit různé věkové skupiny, počínaje dětmi přes dospělé až po seniory, vždy záleží na daném projektu a jak moc je pro danou skupinu srozumitelný.
V České republice je asi jeden z nejznámějších projektů občanské vědy projekt nazvaný Ptačí hodinka jedná se o každoroční sčítání ptáků. Ptačí hodinka je projektem České společnosti ornitologické (ČSO) a probíhá pravidelně od roku 2019.
Jak projekt funguje?
ČSO vyhlásí termín v lednu v rozmezí od pátku do neděle a dobrovolníci poté v rozmezí jedné hodiny sčítají zpozorované ptáky na vybraném místě
a počty zaznamenávají do elektronického formuláře. Do sčítání se v roce 2023 zapojilo 28 625 dobrovolníků.[4]
Dalším projektem je projekt Fenofáze ten monitoruje termíny fenologických fází volně rostoucích druhů rostlin a polních plodin. Jedná se o milníky ve vývoji rostlin během vegetační sezony, např. nástup kvetení, rozvoj listoví dřevin nebo vzcházení polních plodin. Pozorovatelem se může stát kdokoliv, kdo vyplní registrační formulář
a bude ochoten navštěvovat vybrané rostliny alespoň 3x týdně
a zaznamenávat změny pomocí fotografií.
Projekt (Ne)víme, kde se země chvěje využívá aplikaci SeisLok pro chytré telefony. Aplikace je určena těm, kteří jsou ochotni svá pozorování především v západních Čechách vyplnit do dotazníku a pomoci tak vědcům zprostředkovávat nejnovější informace o zemětřesení, o jejich účincích
a popsat dopady zemětřesení na postiženém území.
[1] CALTOVÁ, Petra, František TYMR, Zdeňka KULHAVÁ a Vojtěch TLÁSKAL. Občanská věda: její význam a motivace účastníků v návaznosti na projekt City Nature Challenge. Journal of the National Museum (Prague), Natural History Series [online]. 2020, 189(1), 49–64 [cit. 2023–03–19]. ISSN 1802–6850. Dostupné z: doi:10.37520/jnmpnhs.2020.006
[2] HAKLAY, Muki. Citizen Science and Volunteered Geographic Information: Overview and Typology of Participation. In: SUI, Daniel, Sarah ELWOOD a Michael GOODCHILD, ed. Crowdsourcing Geographic Knowledge [online]. Dordrecht: Springer Netherlands, 2013, 2013–06–29, s. 105–122 [cit. 2023–03–19]. ISBN 978–94–007–4586–5. Dostupné z: doi:10.1007/978–94–007–4587–2_7
[3] Občanská věda: Inspirativní příklady zapojení společnosti do programu Horizont Evropa. European Commission [online]. 1. April 2022 [cit. 2023–03–19]. Dostupné z: https://cordis.europa.eu/article/id/435872-citizen-science-inspiring-examples-of-societal-engagement-for-horizon-europe/cs
[4] Sčítání ptáků na krmítku: Výsledky 2023. Ptačí hodinka [online]. Česká společnost ornitologická [cit. 2023–03–19]. Dostupné z: https://ptacihodinka.birdlife.cz/vysledky-tabulka/?period=ALL&place=ALL#/
