Občanská věda a specializované knihovny

Příprava na hodinu 10. 3. 2017

Zdroj Youtube

„Občanská věda je relativně nový termín pro taková vědecká bádání, na nichž se kromě profesionálních vědců významnou nebo rozhodující měrou podílejí i amatéři zabývající se danou problematikou ve svém volném čase. Přestože termín je nový, výzkumy podobného charakteru se prováděly a provádějí již dlouho. Právě ornitologie je jedním z oborů, kde má občanská věda dlouhou tradici a můžeme tak na řadě příkladů demonstrovat přínosy, úskalí i hlavní specifika tohoto způsobu vědeckého poznávání světa.“ (Voříšek; Vermouzek: Občanská věda v ornitologii, 2013)

Tématem občanské vědy a její podpory ve specializovaných knihovnách jsem se zabývala ve své disertační práci věnované právě tomuto typu knihoven. V následujícím textu uvedu několik argumentů, proč považuji toto téma za významné.

Typickým uživatelem specializované knihovny (co to je je další terminologický oříšek, který také řeším ve své disertaci) je vědecký pracovník. Tedy osoba, která vystudovala konkrétní obor na vysoké škole, dosáhla minimálně magisterského stupně studia, je procesu doktorského studijního programu. Je to osoba publikující a užívající metod respektovaných vědeckou komunitou. Tématem, co je a co není věda se zabýval ve svém článku Co je to věda a co věda není Jan Čapek, který jej publikoval v roce 2008 v elektronickém časopise www.osel.cz. Hlavním tématem tohoto času je právě občanská věda, jako respektovaná cesta k poznání světa kolem nás.

Zdroj Youtube: Kanál IDU, celkem 49 zhlédnutí k 13. 7. 2017

Specializovaná knihovna by měla být místem, které poskytne služby nejen vědcům, ale i laické veřejnosti, která projevuje o obor také zájem. Dokonce může být knihovna místem, které bude prostředníkem mezi vědeckou komunitou a občany. Tuto roli považuji za perspektivní novou roli, která může být jedním z argumentů, proč i v době, kdy většina vědeckých informací je dostupná online, má smysl zachovat fyzickou knihovnu. Příkladem může být Divadelní ústav. Ten je špičkovým badatelským pracovištěm pro výzkum moderního divadla a zároveň poznatky získané v rámci vědecké práce zcela plynule zpřístupňuje i veřejnosti. Knihovníci dokážou odhadnout, kdy se jedná o zájem povrchní a kdy je vhodné spojit “občana” s vědcem, protože propojení obou pólů poznání přinese užitek oběma. Dá se říci, že knihovna tak poskytuje marketingu ústavu lepší službu než propagační video na Youtube, které od vystavení 18. 10. 2010 nasbíralo pouze 49 shlédnutí.

Ne všechny volnočasové aktivity mohou nebo musí být považovány za občanskou vědu.

Zdroj: http://www.abicko.cz/clanek/precti-si-technika/20064/obcanska-veda-stan-se-badatelem.html

Jedná se o volnočasovou aktivitu, která je typická svou neformálností, projektovým přístupem (od nápadu je rychlá cesta k realizaci) a zároveň seriózností. Pro volnočasové aktivity je typické, že mají dlouhodobž nebo příležitostný charakter.

Výzkumem se zabýval například sociolog Robert A. Stebbins již v 70. letech 20. stol.

Dnes již neplatí, že prvním zdrojem informací pro občana jsou knihy, knihovny. Nejčastějším zdrojem je internet, neopominutelným aspektem jsou sociální sítě.

Zdroj: Facebook. Skupina sledující stará auta

Nicméně stále ještě platí, že v některých případech se zájemce, jehož zájem se prohloubí začne shánět i po studijní literatuře. Pak, teoreticky doputuje i do knihovny. Pravděpodobně té své nejbližší, veřejné. Velkou otázkou je, zda zde najde kvalifikovaného knihovníka, který vnímá knihovnictví tak jak bylo uvedeno v motu Koncepce rozvoje knihoven 2011- 2015:

“ V krásné, přívětivé a pohodlné knihovně, rychle obsloužen příjemným,kvalifikovaným, očividně motivovaným personálem, nebo z pohodlí domova, bez ohledu na národnost či handicap, v kteroukoliv denní či noční dobu získávám bezplatně požadovanou službu v dobré kvalitě.”

Kvalifikovaný knihovník by takovému zájemci měl nejen vypůjčit knihy (zahrnuji zde i meziknihovní služby), které potřebuje a nelze si je koupit (ať již z důvodů finančních nebo nedostupnosti na knižním trhu), ale také poradit, zda by nebylo vhodné se stát přímým uživatelem některé specializované knihovny. Na straně specializovaných knihoven by však měla existovat i připravenost se takovým zájemcům věnovat.

Pro občanskou vědu má také vysoký význam veškeré dění týkající se fenoménu Open Access. Ať již jde o Open Access k publikovaným výsledkům vědy, jak jí propagují Pavla Rygelová a Tereza Simandlová….

…nebo Open Access Data .

Pokud se vrátíme k ornitologii, pak např. data shromažďovaná na portálu eBird, která jsou volně (po registraci) dostupná mohou pomoci nejen vědcům, ale i zájemcům o ptactvo po celém světě.

Práce je věnována Ing. Václavu Zimermanovi ( 1954–2006), který je autorem mnoha knih mapující regionální historii Kokořínska za druhé světové války. Profesí technik, zájmem speleolog a posléze “občanský” historik. Bez jeho práce bych nikdy nehledala Partyzánskou jeskyni a hlavně se nedozvěděla, jak to vlastně s těmi partyzány bylo….

Like what you read? Give Radka Římanová a round of applause.

From a quick cheer to a standing ovation, clap to show how much you enjoyed this story.