Občanská věda dnes

V současné době jsme svědky pozoruhodné exploze občanské vědy. Zapojení neodborné komunity do vědeckých projektů přináší řadu benefitů, které mohou rozšířit vědu o nové poznatky. Co to tedy je občanská věda jak se zapojuje do společnosti? A jaké projekty nabízí občanská společnost v koronavirové krizi?

Unsplash by Louis Reed

Občanská věda se objevuje již v 19. století, kdy dochází k prvním pokusům o zapojení nevědecké komunity do vědeckých projektů. V současnosti se jedná o rychle rozvíjející odvětví a to zejména díky novým technologiím, které práci nevědecké komunity velmi usnadňují. Lze říci, že kdo má chytrý mobilní telefon, počítač, tablet nebo velké datové uložiště, tak se může velmi rychle stát vědcem a své poznatky sdílet s celým světem.

Občanská věda (nebo též síťovaná věda či citizen science) je vědecký výzkum prováděný, zcela nebo částečně, amatérskými nebo neprofesionálními vědci.[1]

O tom, že občanská věda je fenomén, který nabývá na síle svědčí i fakt, že britský parlament nechal v roce 2014 pro své poslance zpracovat detailní zprávu o tomto fenoménu. Poradci došli k závěru, že občanská věda pomáhá zpracovávat nejrůznější témata vědy v takovém rozsahu, ve kterém by jednotlivý vědci nebyli schopni témata zkoumat. [2]

V roce 2015 Evropská asociace občanské vědy vydala desatero občanské vědy “Sdílení dobré praxe a budování kapacit,” které definuje občanskou vědu následujícími body:

1. Občané se mohou stát přispěvovateli, spolupracovníky i vedoucími projektů a jejich role by měla být významná.
2. Projekty občanské vědy mají reálný vědecký výzkum.
3. Spolupráce je přínosná profesionálům i jiným občanským vědcům.
4. Občanští vědci se mohou účastnit více fází vědeckého projektu.
5. Občanští vědci získávají zpětnou vazbu.
6. Občanská věda je věda jako každá jiná.
7. Výsledky občanské vědy, včetně dat a metadat jsou publikovány otevřeným přístupem.
8. Zapojení občanských vědců je ve výstupech uvedeno.
9. Programy občanské vědy mohou být hodnoceny na základě jejích vědeckých výstupů.
10. Občanská věda zohledňuje právní a etické aspekty vědy. [3]

Jak je patrné z výše zmíněného, pod pojem občanské vědy spadá mnoho projektů, které však mají jedno společné — účast neodborné veřejnosti. Pokud bychom se podívali aktuální projekty občanské vědy v České republice, tak zajímavým projektem je COLOSS, který monitoruje úspěšnost zimování včelstev. COLOSS běží v Evropě již od roku 2007, Česká republika se k němu připojila v roce 2014. Cílem projektu je sledovat souvislosti v počtu přeživších včelstev i jejich zdravotní stav. [4]

Na podporu vzdělávání je určen projekt GLOBE. GLOBE využívá metody badatelsky orientovaného vyučování, kdy žáci zkoumají své okolí prostřednictvím pozorování za pomoci jednoduchých vědeckých pomůcek. Své badatelské výstupy pak žáci publikují v mezinárodní databázi www.globe.gov. Program GLOBE pomáhá utvářet žákům vztah k ekologii a přírodním vědám a zároveň nabízí jedinečnou příležitost participovat na výzkumech, které zaštiťuje NASA.

V neposlední řadě nelze nezmínit projekt Ptáci online. Ornitologické programy byly jedny z prvních, které se do občanské vědy zapojily a právě Ptáci online jsou jedním z výstupů. Projekt je realizován Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze a jedná se o instalaci speciální ptačí budky, která sleduje v online přenosu hnízdění ptactva. Ptáci online se snaží o zapojení škol a veřejnosti do sběru dat. Na oplátku je jim poskytnuta možnost sledovat ptačí hnízdění prostřednictvím online přenosu. Video tak může sloužit jako naučná vzdělávací pomůcka pro žáky, i cenná data pro ornitology.

S aktuální situací ohledně Covid-19 se občanská věda zapojila do získávání dat i z této oblasti. Na stránkách Citizens science lze najít výběr zdrojů, které mohou využít občané, kteří chtějí pomoci s bojem proti viru, vědci, kteří nemohou pracovat v terénu, rodiče hledající nápady na domácí výuku pro své děti nebo všichni ti, kteří hledají užitečné způsoby, jak zaplnit čas, který musí strávit čas třeba v karanténě. Citizens science tak například doporučuje projekt Influmeter. Jedná se o dánský projekt, který závisí na ochotě lidí sdílet poznatky o nemoci. Bez ohledu na to, zda je choroba testována či nikoli, lidé z celého světa sdílí své poznatky o chorob. Samozřejmě pokud se domnívají že koronavirem onemocněli. Velká Británie v souvislosti s šířením viru spustila neziskovou iniciativu Track together, která se snaží monitorovat, kolik přibývá lidí s příznaky nemoci.

Pro pedagogy, kteří jsou nyní doma nabízí Citizens science několik projektů, do kterých se mohou zapojit v rámci výuky. Například GLOBE at Night je projekt, který si klade za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o dopadu světelného smogu tím, že občanští vědci měří jas noční oblohy a následně své pozorování sdílí. Výsledná data jsou pak dostupná v online interaktivní mapě. Jiný projekt nabízejí zapojení do výzkumu je projekt Zooniverse. Ten zaštiťuje množství menších projektů, do kterých se lze zapojit. Můžete tak přispět k boji proti rezistenci na antibiotika nebo pomoci přepisovat ruční korespondenci aktivistů proti otroctví pro knihovnu v Bostonu.

Všechny výše zmíněné projekty (ale i mnohé další), které mají společné téma - občanská věda lze využít jako zpestřující prvek výuky, který žákům přináší změnu v běžné výuce. Žáci, kteří se zapojí do některého z výše zmíněných projektů projdou badatelským procesem, který rozvíjí řadu kompetencí. V neposlední řadě je spolupráce a zodpovědnost za práci na mezinárodním projektu často zaštítěné nějakou mezinárodní výzkumnou společností. Pozitivem je jistě i to, že žáci svým vlastním výzkumem přichází na nové poznatky, které si i lépe zapamatují. A to vše v mezinárodní komunitě spojující “běžné” obyvatele a vědce.

Zdroje

[1] Občanská věda. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020–03–30]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ob%C4%8Dansk%C3%A1_v%C4%9Bda

[2] RYCHLÍK, Martin. Je tu občanská věda. Přidáte se?. Lidové noviny. 24. duben 2015, s. 1. Dostupné online. ISSN 0862–5921.

[3] VARMOUZEK, Zdeněk. Deset principů občanské vědy. European Citizen Science Association [online]. 2016 [cit. 2020–03–30]. Dostupné z: https://ecsa.citizen-science.net/sites/default/files/ecsa_ten_principles_of_cs_czech.pdf

[4] Monitoring úspěšnosti zimování včelstev v ČR [online]. [cit. 2020–03–30]. Dostupné z: https://colosscz.webnode.cz/