Občanská věda v ČR a její potenciál

Radek Kašpar
EDTECH KISK
Published in
3 min readApr 29, 2020
Photo by Nicolas Thomas on Unsplash

Vlivem rozvoje informačních a komunikačních technologií ve společnosti vzniká kromě rostoucí potřeby socializace a sdílení také silná iniciativa občanů podílet se na vědecké práci. Dochází k zakládání mnoha amatérských spolků sdružujících lidi stejného či obdobného zaměření, kteří mohou spolupracovat s renomovanými vědci a rozšiřovat tak pole výzkumu. V českém prostředí můžeme nalézt několik takovýchto sdružení, nabízí se ale několik možností, jak dále občanskou vědu rozvíjet. Pojďme si je nyní představit.

Občanskou vědu (jiným názvem síťovaná nebo dobrovolnická věda) můžeme definovat jako vědecký výzkum prováděný, zcela nebo částečně, amatérskými nebo neprofesionálními vědci. Projekty občanské vědy spojují profesionální vědce s občany z širší veřejnosti (občanskými vědci) ve smysluplném výzkumu. (Wikipedie). Občanská věda zajišťuje komunikaci laické a profesionální komunity, která může vést k obohacení obou stran o data a zkušenosti. Vědci mohou najít nové náhledy na problematiku díky amatérským pozorováním a amatéři naopak mohou přijít k užitečným znalostem a zdokonalit se ve svém oboru.

Photo by Kalen Emsley on Unsplash

V Česku existuje několik projektů, které jsou zaměřeny především na přírodu nebo meteorologii. Jedním z nich je například iNaturalist, který sice není původně z českého prostředí (tvůrci projektu jsou kalifornská akademie věd a National Geographic), poskytuje však zázemí i českým nadšencům pro přírodu. Národní galerie přichází s novým projektem občanské vědy “Prahou za přírodou” na léta 2019–2020 a využívá právě aplikace iNaturalist. Amatéři mohou fotograficky zaznamenávat faunu a flóru ve svém okolí, fotografie poté sdílejí s vědeckou komunitou a mohou o svých nálezech s vědci diskutovat. Podobným ryze českým projektem je Nářečí českých strnadů, v němž se dobrovolníci snaží o zmapování populace strnadů na českém území a rozeznávání jejich zpěvu.

Přírodními jevy se zabývají i již zmíněné meteorologické spolky. Amatérská meteorologická společnost se svým projektem Amateur Stromchasing Society sdružují amatéry a poloprofesionály se zájmem o meteorologii a fotografování bouřkových jevů. Ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem provozují web radar.bourky.cz, kde mohou uživatelé sledovat aktuální radarové snímky počasí. Důležitá je ale hlavně Databáze pozorování bouřek, kam členové umisťují svá pozorování společně s fotografickými důkazy.

Photo by T.H. Chia on Unsplash

Občanská věda však může být rozvíjena i v jiných odvětvích — přihlédneme-li k tomu, že většina z nás vlastní chytrý telefon, naskýtá se možnost propojování laiků a odborníků například v oblasti chovatelství (domácí zvířata, hlodavci, včelařství atp.). Další možnou cestou je pomoc při mapování lokalit nebo rizikových oblastí, obdobným způsobem jako při používání iNaturalist, ovšem se zaměřením na panorama, terén, půdu atd.

Propojování občanů s vědeckou komunitou skrze občanskou vědu napomáhá socializaci společnosti, lepšímu toku informací a vzájemnému učení. V době rychle se vyvíjejících technologií a snazšího přístupu k informacím mimo náš fyzický dosah tímto můžeme získat ucelenější pohled na výzkum v určitých oblastech lidského vědění.

Použité zdroje:

http://www.inaturalist.org/

--

--