Od ideálu Personal Knowledge Base k realitě Personal Wiki

Personal Knowledge Base idea

Předpokládám, že nejsem sama, pro koho byl závěr bakalářského studia nejen prověrkou vědomostí, ale i osobního systému pořádání studijních materiálů. Můj systém prošel zatěžkávací zkouškou „s odřenýma ušima“ — nepracovalo se mi s ním ani zdaleka tak dobře, jak jsem potřebovala. Předsevzala jsem si, že si pro výzvy dalšího studia vybuduji sofistikovanější oporu, osobní znalostní bázi. Pustila jsem se tedy do hledání nástroje, který by splňoval mé značně neskromné požadavky — a hledám dodnes. To neznamená, že by nebyla k dispozici žádná funkční řešení. Je jich celá řada, avšak jejich používání obnáší v porovnání s vysněnou představou nemalé kompromisy. Stále se však jedná o velmi efektivní nástroje, které usnadňují práci mnoha uživatelům.

Jaký je vlastně můj výchozí stav, ze kterého bych se chtěla vymanit? Používám Google Drive na ukládání veškerých dokumentů spojených se studiem a Evernote pro poznámky z vyučování a shromažďování materiálu pro psaní různých prací. Zatímco s cloudovým úložištěm jsem relativně spokojená a ani od něj neočekávám např. funkce sémantického souborového systému, poznámkové systémy typu Evernote postupně přestaly naplňovat mé potřeby. A nejsem sama.

Pro řadu uživatelů se staly poznámkové aplikace černou dírou zapomenutých, a někdy i multiplicitních informací, protože zde absentuje možnost snadné tvorby vazeb mezi záznamy. Kopírování odkazů sem a tam nebo používání soustavy tagů nejsou optimální řešení. Oba způsoby vyžadují důslednost a v případě tagů často dochází ke tvorbě duplicit. (Uživatel si nepamatuje, že aktuálně potřebný tag již existuje, a vytvoří nový, přičemž použije synonymum, množné číslo, zkratku apod. Výsledkem není pořádek, ale chaos.)

Pro většinu běžných účelů si lze vystačit s poznámkovými aplikacemi, které umožňují hierarchickou organizaci záznamů, např. OneNote nebo třeba Gingko. Při pokusu o budování znalostní báze však brzy narazíme na dvě zásadní překážky. Jednak jde o pevný počet úrovní v hierarchii a jednak o omezení dané stromovou strukturou (stejně jako u myšlenkových map). Při propojování znalostí nevzniká strom, ale obecný graf, kde mají uzly více než jednoho rodiče a mohou zde vznikat i kružnice.

O všech dosud jmenovaných nástrojích je známo, že jsou multiplatformní (nebo aspoň běží ve webovém prohlížeči) a jsou schopné synchronizace. Předpokládám, že většina z nás potřebuje pracovat na několika zařízeních s různými operačními systémy (v mém případě jde o Windows, Linux a Android). V tomto ohledu tedy není prostor pro kompromisy — offline nástroje, které lze používat jen v jednom operačním systému, spadají mimo okruh našeho zájmu.

Z výběru nám tedy vypadávají všechny nástroje stavící na stromové organizaci poznámek, které jsou navíc omezené na použití v jediném zařízení či operačním systému. Pokud by to byly naše jediné požadavky, pak není nad čím přemýšlet — vždyť zde hovoříme o obyčejném hypertextu, se kterým si poradí i redakční systémy jednoduchých blogovacích platforem. Pro účely rychlé práce s poznámkami je však takové řešení samozřejmě velmi nepraktické, nehledě na staré známé riziko „černé díry“. Jak máme propojovat nové znalosti se starými, když už dávno nevíme o jejich existenci v systému?

V ideálním případě by měl náš vysněný systém znázorňovat vazby mezi záznamy graficky. A nezhroutit se po první stovce uložených poznámek. Při hledání takového nástroje nejspíš brzy natrefíte na TheBrain. Popravdě řečeno, zatím jsem nenašla alternativu, co by se TheBrain vyrovnala. Bohužel, funkčnost bezplatné verze je pro mě za hranicí použitelnosti. Kdybych byla velmi intenzivním uživatelem, nejspíš bych zvažovala předplatné. Na budování své znalostní báze teď pracuji spíše nárazově (ano, je to ve zkouškovém období), takže hledám dále.

Nedávno jsem se setkala s bezplatným nástrojem Knowen, který zobrazuje vazby mezi poznámkami v přehledné grafické podobě. Podporuje více rodičů pro jednoho potomka a sourozenecké vztahy, ale neumožňuje tvorbu kružnic. Od dalšího zkoumání mě prozatím odradilo vyžadování komentovaných commitů při každé editaci (jako v Gitu). Důvodem je zaměření nástroje na kolaborativní činnost, jednotlivce však takové počínání poněkud zdržuje.

Jak TheBrain, tak Knowen umožňují export uživatelských dat. V případě TheBrain je jejich extrakce mimo nativní prostředí poněkud náročnější. S tím souvisí další podmínky, které bychom si měli klást při výběru vhodného nástroje. Budování znalostní báze je pracná a dlouhodobá činnost, při níž se nevyplácí spoléhat výhradně na tvůrce či provozovatele našeho nástroje — ten může z nejrůznějších důvodů zanechat (či zpoplatnit) svou činnost a co bychom si pak počali s bází nedostupném serveru nebo v nerozluštitelném proprietárním formátu? I v případě splnění podmínky přenositelnosti se ohlížím spíše po zavedených systémech s aktivní komunitou, u nichž je nižší pravděpodobnost ukončení podpory produktu. Fandím nadšeným jednotlivcům, kteří mají chuť a schopnosti vytvořit svou vlastní aplikaci bez kompromisů a navíc jsou ochotni podělit se o ni s ostatními. Jakmile však takoví vývojáři přestanou mít čas a možnosti pokračovat, uživatele čeká hledání alternativy a migrace dat.

O myšlence osobních znalostních bází se již mnoho napsalo (jeden soupis literatury lze najít zde, výsledky vyhledávání výrazu „personal knowledge base“ v zahraniční odborné literatuře pak třeba zde) a příležitostně se objevují články o marném hledání ideálního nástroje či alespoň jakýchkoliv použitelných řešení (např. Building an open source personal knowledge base, Designing a Personal Knowledgebase nebo How To Build an Efficient Personal Knowledge Management System). Mezi nimi je často jmenován koncept personal wiki. V souvislosti zahájení příprav na psaní magisterské práce jsem se tedy odhodlala k pokusu o tvorbu osobní wiki pomocí nástroje TiddlyWiky. Zatím stojím na úplném začátku cesty a jsem sama zvědavá, kam a jak daleko povede.

O specifikách TiddlyWiki se nepíše snadno. Jedná se o všestrannou platformu, v základu velmi jednoduchou, avšak s podporou bohaté personalizace a široké řady oficiálních i komunitních rozšíření. Lze ji provozovat na vlastním za použití Node.js, využít některý ze specializovaných cloudových hostingů nebo ji uchovávat ve formě jediného HTML souboru. TiddlyWiki je tedy taková, jakou si ji sami uděláte. Ukázky hotových wiki zpracovaných tímto nástrojem můžete vidět např. zde nebo zde.

Na výběr je pochopitelně i množství dalších wiki systémů pro osobní potřebu (včetně variant s WYSIWYG editorem pro uživatele, kteří nemají kladný vztah k Markdownu). Porovnávat je lze na stránkách https://www.wikimatrix.org/. Za všechny jmenujme třeba DokuWiki, PmWiki nebo TikiWiki.

Máte zkušenosti s osobními znalostními bázemi nebo wiki, o které byste se chtěli podělit? Rada zkušeného je vždy vítána.