Od konektivismu k PLE

Tereza Vaňková
Mar 14, 2018 · 3 min read

Všichni jsme si pravděpodobně vědomi faktu, že vývoj společnosti se zrychluje. Přicházejí rychlé změny, které jsou způsobeny především stále rozvíjejícími se technologiemi. Tato situace se neodvratně dotýká také vzdělávání, které prochází zásadními změnami. Velké množství dostupných zdrojů v prostředí Internetu vyžaduje od studentů nové znalosti a jistý způsob myšlení. Jsou součástí síťové generace. Generace, která je charakteristická pojmy, jako jsou multi-tasking, přerušované zpracování informací, propojenost, či učení hraním. Na rozdíl od starší generace, která právě naopak byla charakteristická mono-taskingem, zpracováním vždy pouze jedné informace naráz, samostatností, či oddělování učení od hraní.[1]

Technologie tedy změnily mnoho aspektů práce s informacemi. A právě chápání práce s informacemi mění teorie konektivismu, kterou představili kanadští vědci George Siemens a Stephen Downes. Pro jednoznačné pochopení pojmu konektivismus můžeme zmínit alespoň některé z tezí, na kterých stojí tato teorie.[2] Tyto teze říkají, že učení je procesem, během něhož dochází k propojování uzlů komplexní sítě, či že poznávání je založeno na množství různorodých zkušeností. Tyto zkušenosti jsou získávány například použitím různých technologií. Klíčovou kompetencí je schopnost rozeznat souvislosti mezi různými obory, koncepty či ideami. A součástí vzdělávacího procesu je především vlastní rozhodování.

Důležité je, že konektivismus pohlíží na vzdělávání jako na vlastnost samotné sítě, která přesahuje rámce jednotlivce, a proto potřeba řešení problémů vyžaduje spolupráci různých uzlů v těchto sítích.[3]

Výše zmíněné teze vedou ke změně způsobu vzdělávání jednotlivců. Jednotlivec si buduje sám určitý systém zdrojů, který mu ke vzdělávání dopomáhá. Tento systém známe pod zkratkou PLE, tedy Personal Learning Environment. Van Harmelen[4] uvádí, že PLE pomáhají nastavit si vzdělávací cíle, řídit své vzdělávání z hlediska obsahu i procesu, a komunikovat s ostatními v rámci procesu. Osobní vzdělávací prostředí může tedy zahrnovat nejen různé zdroje, které si jednotlivec systematizuje v prostředí internetu, ale také sem mohou patřit osoby či místa, která jsou důležitá pro jeho vzdělávání.[5]

Velké množství dostupných informací dospělo k potřebě tyto informace nějakým způsobem spravovat, poznámkovat, seřazovat, a to natolik efektivně, aby to každému jednotlivci vyhovovalo co nejlépe. Toto samozřejmě nezahrnuje jen procesy týkající se samotného vzdělávání na úrovni škol, ale také správu veškerých informací, které jsou pro nás jinak důležité. Utváření osobních kalendářů, ukládání zajímavých odkazů apod.

Objevuje se proto mnoho aplikací a nástrojů, které mohou pomoct při správě informací. Do prostředí PLE patří sociální sítě, RSS technologie, nástroje pro komunikaci, sledování videí, vytváření záložek. Nejzákladnějším pomocníkem pro správu informací z internetu je samotný webový prohlížeč. Každý má totiž možnost vytvářet záložky a spravovat je ve složkách pomocí odkazů. Šikovným nástrojem může být také Evernote, služba která umožňuje pořizovat poznámky a ty následně archivovat. Dalšími možnostmi jsou pak například Trello pro správu projektů, či Disk Google nejen jako cloudové úložiště, ale také jako místo, kde je možno dokumenty přímo vytvářet, a to také společně s dalšími uživateli, kteří mají přístup.

Nástrojů pro tvorbu našeho vlastního PLE je tedy více. Požadavky na jejich využívání jsou však samozřejmě velmi individuální. Proto je na každém z nás, abychom si našli ten, který nám vyhovuje nejlépe. Rozhodně je ale důležité informace, vzhledem k jejich množství, spravovat. Ať je to pomocí dostupných nástrojů, či pouze ručně.

[1] BRDIČKA, Bořivoj. Vliv technologií na inovaci výukových metod [online]. [cit. 2018–03–14]. Dostupné z: http://www.spomocnik.cz/pub/Web20_BB06.pdf

[2] DALECKÝ, František. EDVENTURE DESIGN MODEL: PRAKTICKÉ VYUŽITÍ KONCEPTU PLE. ProInflow: Časopis pro informační vědy. 2013, 2013(2), 37–54.

[3] BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus — teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Metodický portál [online]. [cit. 2018–03–14]. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/

[4] VAN HARMELEN, M. Design trajectories: four experiments in PLE implementation. Interactive Learning Environments [online]. 2008, 16(1), 35–46 [cit. 2018–03–14]. DOI: 10.1080/10494820701772686. ISSN 1049–4820. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10494820701772686

[5] DALECKÝ, František. EDVENTURE DESIGN MODEL: PRAKTICKÉ VYUŽITÍ KONCEPTU PLE. ProInflow: Časopis pro informační vědy. 2013, 2013(2), 37–54.

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Tereza Vaňková

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University