Michal Černý
Feb 12 · 12 min read

Hledat nějakou jednoduchou spojnici mezi tématy, které představovala letošní konference dotýkající se e-learningu a ISu není vůbec snadné. V prvé řadě je třeba akcentovat rozmanitost přístupů — nejde o unifikované klikání v odpovědnících, byť skvěle připravených, ale především o hluboké a strukturované promýšlení toho, jak vlastně dobře učit. Konference se dotýká tématu technologií ve vzdělávání z pohledu, který tematizuje Bořivoj Brdička — technika nenahradí učitele, ale učitele, kteří technologie neumí použít nahradí ti, kteří to dovedou. Můj dojem z konference je rámovaný právě snahou o dobré učení, které poměrně jasně sleduje linku transformace didaktických metod a přístupů.

Technologie primárně v rukou učitele směřují k růstu kvality, k prostoru pro individualizaci a zlepšování podmínek pro studium. Oceňuji to, že studenti zde na konferenci nejsou, slovy jedno z přednášejících, nepříjemnými mouchami nebo starostmi, ale výzvou a oblastí péče a hlubokého zájmu o ně. Zdá se mi, že končí období, ve kterém si mohli někteří lidé myslet, že technologie odosobní výuku, jednotlivé příspěvky jasně ukazují, na jak hluboké neznalosti jak technologií, tak také didaktiky a univerzity jsou tyto prekoncepty zakořeněné.

Klíčovým aspektem byla také snaha o to ukázat, že technologie ve výuce nejsou tím centrem nebo smyslem sám o sobě, ale nástrojem. V příspěvcích bylo patrné, jak technika ustupuje v jazykovém diskursu do pozadí, jak si na ni zvykáme a vnímáme ji jako běžnou samozřejmost, jak je nahrazována popisem jednotlivých aktivit, myšlenkových konceptů a schémat pedagogů.

Dalším mýtem, jenž odsouvá je desocializace spojená s technologiemi. Konference je jednak prostorem pro četná osobní setkání, interakce, diskuse, sebevzdělávání a sebereflexi, ale také místem, kde dochází k intenzivnímu sdílení. Dobrý učitel není ten, který si drží své know-how, ale ten, kdo je schopen jej dále sdílet a reflektovat. Rozměr kvality vzdělávání je zcela zásadní a přijde mi podstatné o něm v rámci diskuse o informačním systému hovořit. Je to on, který determinuje procesy, komunikační vzorce i způsoby učení, tedy kdo silně vstupuje do vzdělávacího prostředí (ekosystému univerzity).

Možná posledním charakteristickým rysem byl důraz na reflexi toho, co je informační systém. Nejde o technické prostředky, pro zapisování známek, ale o nástroj pro intenzivní intereakci. Jestliže je pro univerzitu něco typického, pak je to silná a nepřetržitá komunikace. Informační systém je pak prostředkem, který v umožňuje infosféru jistým způsobem kultivovat a obohacovat, jak ve prospěch učitelů, tak také studentů.

Níže psané postřehy z jednotlivých přednášek pocházejí od studentů kurzu VIKMB39 Informační systémy ve vzdělávání.

Mgr. Michaela Odehnalová: Současná generace studentů a příklady práce s ní z pohledu Kariérního centra

Michaela Odehnalová z Kariérního centra Masarykovy univerzity v úvodním příspěvku představila způsoby práce se současnou generací studentů. V první části svého příspěvku se věnovala obecně generaci Y, která sama sebe definuje jako generaci internetu a možností. Dnešní studenti mají ohromné množství svobodných voleb, které jim však často přináší problémy. Na internetu a sociálních sítích vidí stovky úspěšných lidí a na Kariérní centrum pak přichází s pocitem, že jsou jediní, kteří nedokáží učinit správnou volbu a zároveň se stydí za to, že si musí říct o radu.

Ve druhé části paní magistra představila dva kurzy, které se pod hlavičkou Kariérního centra vyučují. Prvním z nich je Kariérní start, který je přístupný všem studentům napříč fakultami a jehož cílem je studenty edukovat o přístupu ke kariérnímu plánování. Druhý je Praktikum pracovní psychologie, což je povinně volitelný předmět pro studenty psychologie z Filozofické fakulty.

Jedním z cílů Kariérního centra je pomoci studentům uskutečnit informovanou volbu. Generaci Y se snaží přiblížit s pomocí technologií, snahou o diskuzi a hledání smyslu.

Mgr. Valdemar Švábenský: Univerzální výukové aktivity

Příspěvek se zabýval univerzálními aktivizačními technikami, které je možné provádět se studenty a přípravou těchto aktivit. Hovořil o tom pan Mgr. Valdemar Švábenský, avšak pro demonstraci univerzálnosti těchto aktivit, a jednoduchost je připravit si přizval dva své kolegy. Na začátku požádal obecenstvo o náměty pro takovou aktivitu tím, že se dotazoval, jaké předměty učí a co je jejich obsahem. Na konci pak kolegové předvedli kartičkovou aktivitu na jedno z témat, které na začátku zazněly.

Samotný příspěvek, kromě této demonstrace, začal rovnou aktivizační metodou, kdy si účastníci ve dvojích povídali na o tom, jak učí. Po krátké chvilce pak přednášející sesbíral výsledky od některých návštěvníků a vyvolal diskuzi. Tím si účastníci vyzkoušeli přímo na místě jednu z aktivit a přesvědčili se o tom, že to funguje. Celá tato aktivita trvala pouze pár minut.

Následně, z důvodu časového ohraničení příspěvku, se zaměřil pouze na aktivity s kartičkami. I v této části příspěvku se jednalo o živou ukázku, kdy přes meotar (zpětný projektor) předváděl kartičky, které využívá v rámci výuky úvodu programování. Kartičky jsou rozděleny do několika kategorií (například názvy, vlastnosti, příklady užití). Studenti ve skupinkách dostanou několik kartiček z každé kategorie a ty k sobě následně přiřazují. Díky této metodě si studenti vybavují učivo, aplikují na ho a následně o tom diskutují. Princip této kartové metody je možné aplikovat na libovolné téma a způsoby zobrazení, například i na šifry, obrázky apod. Jednotlivé kategorie pak mohou mít různé úrovně obtížnosti.

V závěru pak poukazoval na pozitiva takových metod, jako jsou: aktivizace studentů, užití znalostí v praxi, lepší zapamatovatelnost, kognitivní zátěž a diskuze. Následně představil předmět Taching lab, který slouží k rozvoji pedagogických znalostí.

Ze závěrečných dotazů pak vyplynulo několik aspektů jako je: použít tuto aktivitu na začátku hodiny, potřeba sbírat zpětnou vazbu na aktivity v průběhu semestru i hodin a nutnost aktivity přizpůsobovat počtu studentů.

MUDr. Ondřej Zahradníček — Studenti včera, dnes a zítra z pohledu učitele

Přednášející MUDr. Ondřej Zahradníček ve své části programu přednesl své poznatky o studentech získané ze svého působení na Lékařské fakultě. Všeobecně definoval rozdíly mezi studenty minulosti, současnosti a uvedl vlastní představu o možnostech pro studenty budoucnosti. Ve své prezentaci humoristicky vytvořil kategorie jednotlivých studentských skupin dle času.

Studenti předvčerejška byli odkázání na práci s tištěnými protokoly a měli tendence se více sdružovat do studijních skupin, které zvyšovali šance na absolvování studia. Studenti včerejšku již používali audio a výpočetní techniku, moderní technologií se stal mikroskop s výstupem na monitor. Používá se PowerPoint s obrázky, ale stále převládá frontální výuka. Studenti dnešních dnů patří mezi mobilní generaci, jejichž soustředění je rozptýleno do několik činností zároveň, což může mít své výhody i nevýhody. Obrázky, videa jsou preferovanějším zdrojem informací než čistě textové materiály. Pro efektivní výuku je potřeba upravit její metody dle rysů generace. Patří sem zvýšení interaktivnosti, využití mechanismu hry. Zaměření se na základní akutní informace může mít větší užitek než zaměření na ty detailní, které jsou studenti schopni dohledat dle své potřeby. Problém dnešních studentů je informační zahlcení, zde je potřeba si dát pozor. Studenti ne vždy umí použít klíčová slova a třídit informace. Vzdělání je potřeba zaměřit tímto směrem ke kritické analýze.

Vhodným prvkem pro vzdělávání této i další generace se může stát Simu. Vyučování skrze simulace — tvorba modelů, plnění scénáře může studentům pomoci k pochopení a nacvičení logického řešení nějakého problému. Co tedy může čekat studenty zítřka? Je možné očekávat větší důraz na konkrétní kompetence před znalostmi a využívání moderních metod ve vzdělávání. Studenti pozítří budou již třeba využívat ke svému vzdělávání augmentovanou realitu, vyučující se naučí zacházet s únikovými hrami pro zvýšení efektivity svých postupů a také můžeme čekat větší spolupráci napříč univerzitami. A možná také ne a jak přednášející nastínil, všechno bude úplně jinak.

Mgr. Martina Šindelářová Skupeňová a Mgr. Eva Trumpešová — Rudolfová: English Autonomously: jazyková výuka v lavicích a (hlavně) mimo ně

Závěrečné přednášky druhého bloku se ujala Mgr. Martina Šindelářová Skupeňová a Mgr. Eva Trumpešová — Rudolfová, dvě jazykářky vyučující anglický jazyk na Masarykově univerzitě jako zaměstnankyně Oddělení Centra jazykového vzdělávání na filozofické fakultě a na fakultě informatiky. Jejich přednáška byla pojmenována “English Autonomously: jazyková výuka v lavicích a (hlavně) mimo ně”, tedy stejně jako volitelný předmět pro studenty MU. Příspěvek byl zahájen aktivitou, přesněji anonymním hlasováním, ve kterém publikum odpovídalo na otázky týkajících se jejich zkušeností s výukou anglického jazyka z pohledu studenta. Výsledkem aktivity byla tedy širší reflexe, která potvrdila, že anglický jazyk je většinou vyučován formou přednesu učitele na základě učebnice. Poté již následovala část věnující se samotnému předmětu. Zmíněno kromě jiného bylo i pozadí vzniku vzdělávacího kurzu, kdy inspirací jeho garantkám byla univerzita v Helsinkách, se kterou navázaly spolupráci, jež jim vydržela až do dneška.

Ptáte se, v čem je kurz English Autonomously jiný, zajímavý? Odpovědí může být anglický termín “tailoring”, který naznačuje, že kurz je studentům šitý na míru. A co si pod tímhle představit? Přednášející se snaží, aby studenti navštěvující zmíněný předmět dělali to, co chtějí, co je baví a hlavně to, co pro ně má smysl, a to se velmi často může lišit od toho, co si myslí vyučující.

Přednáška byla následně znovu doplněna aktivitou zapojující publikum, jež dostalo za úkol vyjmenovat činnosti, které podle nich během výuky v běžném předmětu dělá učitel a které student. Na tabuli pak vznikly dva sloupce, kde se účastníci mohli dozvědět, že dle jejich názoru student ve výuce nejčastěji chatuje, spí, fotí, ověřuje si informace… a učitel klasifikuje, stanovuje cíle, poskytuje zpětnou vazbu, motivuje, zajišťuje kázeň… Ovšem není tomu tak v kurzu Angličtina autonomně! Protože v tomto kurzu, jsou role obrácené! Vyučující pouze asistuje studentům při tvorbě jejich individuálních vzdělávacích plánů. Studenti mohou tedy na začátku kurzu sami vyjádřit, čemu se chtějí věnovat, na jaké jazykové úrovni a vybrat si metody výuky, témata workshopů… Během tří setkání s vyučujícím (forma jeden na jednoho), který je zde spíše poradcem a kterého si studenti také sami volí, studenti ukazují svůj vlastní postup v procesu vzdělávání případně se radí o tom, jak postupovat v dalším měsíci či co by měli změnit. Monitoring studentova pokroku obstarává také studijní deník (Log), jehož formu si student samozřejmě určuje sám. Nejčastěji deníčky mají formu klasických papírových bloků, ale někteří odvážnější studenti zvolili také deník formou videí na youtube.com nebo formou blogu. Kromě zmíněných nástrojů jsou ve výuce používány také sociální sítě (Facebook) pro komunikaci, dále pak nástroje jako například Doodle či Google Calendar a GoogleDocs.

A kdo hodnotí pokrok studentů a klasifikuje? Ano, správně, jsou to zase studenti, kteří si sami pomocí sebereflexe dávají zpětnou vazbu a určují, zda si kredity zaslouží a nebo ne. Pokud nastane situace, kdy student neplní svůj studijní plán, sám si pak navrhuje také trest.

A jaká jsou omezení či hrozby takto nastaveného předmětu? Obě přednášející se shodly na tom, že mnozí studenti nejsou ještě připraveni na autonomii ve výuce a může se tedy stát, že vyučovací hodina konverzace v anglickém jazyce bez vyučujícího a jeho frontální výuky bude velmi…tichá. (Dokud se nenajde student, který se k ní autonomně postaví!)

RNDr. Tomáš Obšívač: Aplikace pro vzájemné hodnocení studentů

Tomáš Obšívač ve svém příspěvku představil novou funkci Informačního systému, která slouží k vzájemnému hodnocení studentů. Vznik aplikace souvisí s naplňováním dlouhodobé strategie e-learningu na Masarykově univerzitě. Mezi pozitivní dopady na studenty lze určitě zařadit hlubší porozumění probírané látce a vhled do problematiky z mnoha úhlů pohledu. Svá pozitiva přinese aplikace i vyučujícím, kterým se sníží nutné administrativní zatížení především v kurzech pro velké počty studentů.

Studenti si mohou vzájemně hodnotit různé druhy dokumentů, jedinou podmínkou je, aby byly odevzdány elektronicky skrze Odevzdávárnu. Vzájemným hodnocením se studenti mohou vyjádřit například i ke skupinové práci a mají tak možnost ohodnotit individuální přispění každého člena týmu.

Samotná aplikace funguje tak, že si vyučující nastaví určité parametry jako kdo hodnotí, v jakém období a na jaké otázky odpovídá. Dále má možnost nechat zaslat emailové upozornění o začátku hodnocení a rozhoduje, jestli bude proces anonymní či nikoli. Celým procesem jej provede průvodce a po založení se objeví časová osa, která vyučujícímu celou dobu ukazuje, v jaké fázi se předmět právě nachází. Z pohledu studenta a hodnotitele funguje aplikace tak, že student odevzdá soubor a v Poznámkovém bloku vidí hodnocení své práce, případně hodnotí. Hodnotitel vidí počet osob, které má ohodnotit a hodnotící formulář pro vyplnění.

Na závěr pan doktor upozornil na několik věcí, kterým je nutné věnovat pozornost, pokud chce vyučující vzájemné hodnocení používat. Prvním z nich je anonymita, která je sice v ISu nastavena, ale IS nedokáže ovlivnit například to, že se student do dokumentu podepíše. Dále zmínil, že je nutné dát dostatečné pokyny k hodnocení a samotné hodnocení hlídat, aby studenti nepodváděli nebo nedávali nekvalitní či nespravedlivá hodnocení. Z pilotního nasazení, kterého se zúčastnili tři vyučující se svými kurzy, včetně RNDr. Michala Černého z KISKu, vyplynuly další potřeby, které bude aplikace do budoucna reflektovat. Byly jimi možnost na hodnocení nějak reagovat a flexibilnější práce s aplikací v případě pozdního odevzdání úkolu nebo při pozdním hodnocení.

doc. JUDr. David Sehnálek, Ph.D.: Dovednostní formy výuky práva a IT technologie — aplikace pro vzájemné hodnocení studentů

Předposlední přednášející doc. JUDr. David Sehnálek, Ph.D. uvedl účastníky do praxe používání Peer assessmentu, který v předchozím přednesu představil RNDr. Tomáš Obšívač. David Sehnálek rád využívá e-learningové možnosti jak na PrF i EsF. Vzájemné hodnocení považuje za nástroj, který může studentům rozšířit dovednosti, přispívá k dobré schopnosti psát či mluvit a vyjádřit svůj postoj.

Je potřeba myslet na to, že jednotlivé generace studentů se liší ve svých potřebách a je nutné na to brát ohledy. V tuto chvíli bojujeme s problematikou nedostatečných schopností v českém jazyce, psaní obecného i odborného textu. Samotná fakulta PrF přispívá k problémům v oblasti práva kde nejsou odpovědi vždy jednoznačné (a je obtížné je tak vyžadovat). Nedostatek vyučujících dále snižuje individuální přístup ke studentům. Používám vzájemného hodnocení dojde k přenesení odpovědnosti na studenty, což by mohlo pomoci ke zlepšení jejich přístupu ke svému vzdělání. V této konkrétní zkušenosti došlo k hodnocení seminárních prací, kdy byly hodnoceny nejen od studentů vzájemně, ale i od doktorandů a akademiků (vyučujících). Studenti mají obecně problémy se sebekritičností, vzájemné hodnocení nim pomáhá hledat vlastní chyby skrze práce druhých. Vzhledem k tomu, že studenti se boji si vzájemně uškodit či nemají dostatečnou znalost tématu pro jeho kritické zhodnocení, je vhodné aby jejich hodnocení mělo jen malý vliv na výsledné hodnocení práce. Studentům také pomáhá, když jsou hodnocení anonymizována. Z publika padla myšlenka, že studenti nemají problém s hodnocením prací ostatní přiznaně, pokud jsou na to dopředu upozorněni. V aktuální verzi je v Peer assessmentu nabízeným ISem problematický limit na počet znaků, který je nedostatečný pro studenty-psavce. Zapracovat bude potřeba i na výstupu z hodnocení, propsání do poznámkového bloku může být matoucí (především v jeho velkého používání). Tato aplikace má tedy ještě své mouchy, ale je využitelná pro integraci do výuky a dle pojetí učitele může zefektivnit jeho metody.

Mgr. Dana Kozlová: Novinky v IS MU

Závěrečného příspěvku celé konference se ujala Mgr. Dana Kozlová, zaměstnankyně Centra výpočetní techniky Masarykovy univerzity. Obsah příspěvku vyplývá z jeho samotného názvu — Novinky v IS MU. Účastníci a aktivní uživatelé IS-u se detailněji mohli dozvědět, co se skrývá pod pojmem “Nový IS”, k jehož trvalému zavedení došlo o letních prázdninách a jehož vývoj nadále pokračuje a patrně ještě dlouho pokračovat bude.

Nový IS může své uživatele zaujmout například rozšířenými funkcemi vyhledávání, které se stalo stěžejní funkcí celého rozvoje. Dále byla vyvinuta nová agenda již zmiňovaného vzájemného hodnocení (Peer-Assessment), které mohou učitele snadno zařadit do své výuky a výuku tím obohatit. Nový vzhled dostala také oblíbená diskuzní fóra, jež nyní mají i svou mobilní verzi zobrazování. Velkou proměnou pak prošly Interaktivní osnovy, které se kromě nového designu dočkaly také nové editační lišty s novými prvky a snadnějšího ovládání prvků při tvorbě osnovy, kdy v současné době stačí dané prvky pouze přesouvat za pomocí kurzoru myši. Do osnovy nyní mohou učitelé vkládat soubory pomocí odkazu, který soubor nahraje ze studijních materiálů. Studentům se tedy soubor přímo zobrazuje v IO, mohou v něm listovat a nic si nestahují. Tímto se také předchází porušování autorských práv. Vyučující také jistě ocení přehled osnov, pokud jich ve svém předmětu mají více a nebo zobrazení výstupu jimi tvořené osnovy. (Již není rozdíl mezi tím, v čem vyučující osnovu vytváří a v tom, jak ji vidí student.)

Postupného redesignu se dočkaly i velmi často ve výuce využívané Odpovědníky, a to prozatím formou zobrazování testových otázek studentům v novém vzhledu, který je mnohem přehlednější než vzhled předchozí. Došlo také k přejmenování některých tlačítek, jež dříve byla pro studenty matoucí. Magistra Kozlová také zmínila webovou stránku Elportál, kde je k nalezení Katalog technologií ve výuce, sloužící jako inspirační knihovna nástrojů a služeb internetu, které zatím IS sám nenabízí.

Agenda Rozvrh se také dočkala nového vzhledu a navíc k ní byla připojena aplikace Kalendář, která nejen studentům zajišťuje propojení více informací týkající se celého semestru na jednom místě. Kalendář je možné si také sesynchronizovat například s Google Calendar.

Co se týká vzdělávání či pomoci uživatelům při orientaci v systému, IS MU nabízí tzv. Akademii IS, tedy zatím pouze s omezeným počtem témat a úkolů. Uživatelé si tady mohou v praxi zlepšit své kompetence týkající se vyhledávání. Na svá řešení úkolů dostávají ihned zpětnou vazbu a za absolvování lekcí získávají odznáčky. Po získání všech tří odznáčků je jim odměnou hvězdný motiv, který si mohou nastavit na pozadí svého informačního systému. Nejnovější novinkou (zveřejněnou v den konference) je pak Průvodce e-learningem seznamující vyučující s prostředím IS-u a zprostředkovávající ucelený přehled využití e-learningových aplikací.

Ovšem tímto změny v IS-u nekončí! V blízké budoucnosti by se nového vzhledu a mnohdy i nových prvků měly dočkat aplikace Vejce vejci (aplikace na zjišťování plagiátů), již zmiňované Odpovědníky a celý Záznamník učitele. Programátoři také pracují na implementaci nového přehrávače videí v HTML5.

V závěru příspěvku přednášející vyzvala všechny účastníky konference k předávání podnětů/návrhů na změny Informačního systému, k vyjádření zpětné vazby na již implementované novinky a otevřela tím bouřlivou diskuzi.

Autoři: Michal Černý, Jana Folková, Pavlína Špringerová, Natálie Velecká a Marta Zonková

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

    Michal Černý

    Written by

    Vysokoškolský pedagog edTechu a publicista, učitel na KISKu, filosof, experimentátor, snílek.

    EDTECH KISK

    Educational Technology, KISK Masaryk University

    Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
    Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
    Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade