Open space konference o e-learningu IS MU
Open space konference o e-learningu IS MU je tradiční akcí, kterou pořádá CVT, respektive tým, který se stará o vývoj a provoz univerzitního informačního systému. Tato skutečnost také vytváří základní myšlenkový rámec — klade důraz na příklady dobré praxe nebo uživatelskou podporu, která s ISem bezprostředně souvisí a snaží se na jedné straně podpořit komunitu učitelů, kteří s ním aktivněji a angažovaněji pracují a současně posílit vztah mezi vývojáři a pedagogy. Oba rozměry konference jsou důležité a svým způsobem ji tradičně rámují.
Oproti předchozím ročníkům je třeba ocenit také to, že se účastníci po obědové pauze nerozešli, ale valná většina jich vydržela po celou dobu konference, což nebývalo zvykem nejen zde, ale také na jiných podobných akcí. Ostatně skutečnost, že se na konferenci, ze které nejsou žádné body, prestiž ani zde nevystupují žádné „hvězdy světové vědy“, sejde více než stovka učitelů univerzity je po mém soudu překvapivá a důležitá, ukazujíce jistou vnitřní poptávku a touhu po kvalitní výuce.
Úvodní slovo obstarali prorektor Michal Bulant, děkan FI Jiří Zlatuška a Michal Brandejs, vedoucí centra ICT, tedy reálný ředitel IS.
Petr Suchý v úvodní přednášce představil výukovou metodu, díky které se studenti aktivně věnují danému předmětu po dobu celého semestru a jsou pak lépe připraveni na závěrečnou zkoušku. Princip metody spočívá v průběžném a pravidelném testování znalostí pomocí online nástrojů dostupných prostřednictvím Informačního systému Masarykovy univerzity. Forma a náročnost testů se liší podle studijního programu, kdy studenti bakalářského studia absolvují multiple choice testy, kdežto pro magisterské studenty jsou připraveny otázky s otevřenými odpověďmi. Testy sice obsahují jen několik otázek, ty ale pokrývají jak čerstvě probranou látku, tak i povinnou literaturu na následující přednášku.
Podle poskytnuté zpětné vazby je většina studentů s tímto systémem spokojena. Přiznávají, že díky němu přicházejí k závěrečné zkoušce připraveni kvalitněji, než kdyby se učivu začali věnovat až ve zkouškovém období. Současně má pochopení a zapamatování látky trvalejší efekt, což studenti oceňují při přípravě na státní závěrečnou zkoušku na konci jejich studia.
Prezentovaná výuková metoda má nesporné výhody nejen pro studenty, ale i pro vyučujícího. Sice pro něj znamená zvýšené nároky na přípravu, ale současně může v průběhu celého semestru sledovat úroveň znalostí studentů a výsledky průběžných testů následně konfrontovat s výkonem u závěrečné zkoušky. Pravidelné testování, při kterém je současně využíváno učivo ze dvou po sobě jdoucích přednášek, umožňuje studentům tato témata lépe kontextově provazovat a tím jsou efektivněji vtaženi do problematiky celého předmětu. I díky tomu je popisovaná metoda klíčem ke zvýšení úspěšnosti studentů při jeho ukončování.
Barbora Padrtová v příspěvku Digitální technologie ve výuce — krátké Skype hovory představila svůj koncept hodin Arctic Geopolitics, vedených v duchu blended learning (kombinace kontaktní klasické výuky podpořené aktivním využíváním technologií). Do přednášek na podzim 2017 pravidelně zvala odborníky, kteří vstupovali do hodin na zhruba patnáct minut (především) skrze aplikaci Skype; tímto způsobem se podařilo realizovat pět přednášek za semestr. Hlavním cílem doktorky Padrtové bylo dosažení interaktivní výuky a aktivizace studentů. Během výstupu na konferenci shrnula proces domlouvání hostů (harmonogram, motivace) a zdůraznila pozitiva využívání online hovorů; za ty lze považovat nízkou finanční náročnost, obohacení výuky nebo zprostředkování hlubšího a reálnějšího vhledu do prostředí a problematiky pro studenty. Naopak mezi obstrukce, jimž se lze vyhnout jen těžce, zařadila časovou náročnost a nevyhovující či nespolehlivou techniku.
Diskutabilní zůstává samotná přidaná hodnota vstupů pro studenty, neboť jak doktorka Padrtová podotkla, právě kvůli některým faktorům (ztížené podmínky práce pro speakera — špatný zvuk, obtížná kooperace se studenty, monotónní přednes), se vstupy nakonec stávají více prostředkem, podkladem pro druhou diskuzní část hodiny, nežli cílem. Přesto se jedná o inspirativní příklad z pedagogické praxe, jak takřka svépomocí (vlastní iniciativa, kontakty na řečníky, využití nezpoplatněné aplikace) zavést do běžných hodin pro všechny zainteresované strany zajímavý a obohacující prvek.
Ondřej Krčál ve svém příspěvku hovořil o zkušenosti s nahráváním videopříkladů do předmětu Mikroekonomie 2, který vyučuje na Ekonomicko-správní fakultě. Podnětem pro něj bylo to, že studenti často příkladům nerozuměli. Domníval se, že by jim videa mohla pomoci látce více porozumět a zvýšit tak jejich šance na úspěšné dokončení předmětu. Navíc je možné si je pustit kdekoliv, kdykoliv a vícekrát, dále se dají zastavovat, přetáčet apod.
Videa vytvářel na tabletu s využitím aplikace AZ Screen Recorder, která je zdarma dostupná na Google Play. Studenti tato videa uvítali, avšak otázkou bylo, jestli jim opravdu pomohla. Proto studentům rozeslal anonymní dotazník, na který odpovědělo 126 prezenčních studentů (z 350) a 77 kombinovaných studentů (z 200). Pozoruhodným zjištěním bylo, že studenti si mysleli, že jim videa byla nápomocná, avšak ve výsledku zůstaly známky studentů prezenčního studia nezměněny. U kombinovaných studentů můžeme pozorovat malé zlepšení a to o půl známky.
I když se tedy může zdát, že videa studentům vylepší jejich konečnou známku z předmětu, ne vždy tomu tak je. Bylo by zajímavé dále sledovat, jakým způsobem videa studentům pomáhají a jestli o ně vůbec mají zájem — a to i v rámci jiných předmětů a fakult.
Ivana Šplíchalová z týmu Lamorfa (Laboratoř morfologie a forenzní antropologie), ve druhém bloku konference představila projekt virtuální učebny pro studium morfologie kostry člověka. Ve své prezentaci se věnovala také metodám digitalizace kostry člověka, třeba pomocí skenování povrchu, fotogrammetrie nebo pomocí CT a MR výstupů. Po sběru dat pak následuje očištění skenů a následně analýza. Jednotlivé postupy doplňovaly také praktické obrázky z každé fáze digitalizace.
Projekt virtuální učebnice kostry člověka vznikl jako jeden z projektů Laboratoře morfologie a forenzní antropologie, na kterém pracují pedagogové a doktorští studenti Antropologie na Masarykově univerzitě. Stránka je momentálně přístupná na vyžádaní, protože je pořád ještě v přípravě. Očekává se, že databáze bude dostupná pro všechny uživatele ISu s přístupem k exportu dat a také v interaktivní PDF verzi 3D modelů. Na stránkách pak mimo jiné můžeme vyzkoušet své znalosti v e-testech a dokonce se chystá také anglická verze stránky. Pro více informací neváhejte navštívit webovou stránku laboratoře.
Helena Klimusová z Psychologického ústavu představila na konferenci příspěvek, který se věnoval komplexnímu využití e-learningových nástrojů ve dvousemestrálním kurzu statistiky pro psychology na FF MU. Ve své prezentaci přiblížila kurz Statistické metody a popsala způsob výuky pomocí interaktivní osnovy v týdenní výuce, videoprezentace, odpovědníku a zkoušky, kterou tvoří test, komplexní příklad, zpracování výzkumné zprávy a ústní rozprava.
V další části prezentace se doktorka Klimusová blíže věnovala pozitivům zmiňované výuky z pohledu učitele, kde uvedla plynulý průběh semináře díky uspořádání materiálů. Z pohledu studenta je pozitivem, že všechny materiály jsou na jednom místě, také že existuje možnost průběžného procvičování a možnost návratu k materiálům kdykoliv, i po zkoušce. Zajímavou částí přednášky bylo zobrazení grafu, ze kterého vyplývalo, že nejvíce studenti využívají videoprezentace, prezentace z přednášek a cvičení, méně využívají vzorové výzkumné zprávy a nejméně se věnují domácím úkolům. V závěru prezentace se uvedlo, že využívání e-learningových nástrojů ve výuce hodnotilo téměř 80 % studentů jako velmi přínosné.
Radek Pelánek měl na konferenci příspěvek o Využití analýzy výukových dat z pohledu učitele, ve kterém ukazoval jak lze pomoci souboru dat a dobře stanovenou otázkou vylepšit výuku v e-learningových materiálech, ale i testy při běžné výuce. V první části svého příspěvku mluvil o tom, jak zle využít data z e-learningových systémů středních a základních škol jako nástroj zpětné vazby pro učitele, například analýzou obtížnosti lze snadno určit, které státy na slepé mapě si žáci rychle zapamatují a které naopak dělají žákům problémy. Podobné analýzy se dají dělat i v jiných předmětech, jako je čeština nebo matematika, kde se dá u slovních úloh sledovat nejen obtížnost, ale i časová náročnost.
V druhé části příspěvku mluvil docent Pelánek o analýze dat z informačního systému Masarykovy univerzity. Díky nové vizualizaci v ISu je pro vyučující snazší prohlížení analýzy obtížnosti odpovědníků, které vyplňují studenti při zkouškách. Na základě seřazení podle koeficientu obtížnosti získává zpětnou vazbu o náročnosti jednotlivých částí předmětu. Další možností pro analýzu jsou data v poznámkových blocích, kde lze pomocí histogramu sledovat body ze cvičení nebo úkolů nebo korelace výsledných známek a úspěšnosti mezi dvěma podobnými předměty.
Veronika Smítková hovořila o tom, jakým způsobem se dotkne směrnice GDPR e-learningu na univerzitě. Jde obecně o téma, kterému je dnes věnována velká pozornost, která je do jisté míry spojená s mediálním tlakem a avizovanými maximálními výšemi pokut. Současně je třeba říci, že směrnice upravující zpracovávání osobních údajů není esenciální špatností, jak by se mohlo zdát, ale z pohledu uživatele jde o poměrně rozumně nastavenou míru ochrany jeho soukromí, což je téma, které v kontextu informační společnosti svůj význam má. Problémy, které jsou s ním spojené tak do jisté míry vycházejí z toho, že jsme si zvykli se soukromím studentům zacházet lehkovážně, neeticky, s paternalistickým narativem. Pokud jen toto GDPR změní, bude to jistě krok k lepší edukační realitě.
Samotná přednáška byla zajímavá tím, že mimo základní tematický rámec vymezení toho, co GDPR upravuje a jakým způsobem, procházela otázky, které tým ISu připravil a které jsou pro reálnou pedagogickou praxi důležité. Ukázala jak jisté zjednodušení a větší logičnost udělování souhlasu, tak také myšlenkové imperativy (nevynucený, dobrovolný, odvolatelný, vědomý souhlas), na kterých celá směrnice stojí. Jakkoli šlo o téma do jisté míry teoretické, mělo silný praktický dopad na to, jak bude vzdělávací praxe v nejbližších letech vypadat. Jakkoli drobné nuance či jisté výklady zatím nezná nikdo.
Michal Brandejs na předchozí přednášku navázal presentací toho, co vše se musí v ISu změnit, aby směrnici vyhověl. Zajímavé na přednášce byly tři momenty — tím prvním byl jistý optimismus. GDPR je šancí pro úklid, logičnost systému, a především pro obnovení základního hodnotového rámce, na kterém IS stojí. Tím není pohodlnost techniků, ale kvalita výuky, diskrétnost a péče o studenta. Druhým bodem bylo představení nových agend a funkcí — v ISu nyní bude vidět, jaké přesně údaje o studentech a vyučujících udržuje, jak je zpracovává a případně kdo k nim mám přístup. Na těchto datech je pak také patrná rozsáhlost a komplexnost systému a myslím, že pro uživatele může být zajímavým prostorem pro reflexi toho, jakou roli IS vlastně v univerzitním prostředí hraje. Třetí moment se vztahoval k tomu, že IS není jen technickým prostředkem, ale determinuje různé procesy v reálném světě — od přelepek až po vyřizování kupónu na jízdní doklady. Do všech těchto agend vstupuje GDPR a je třeba je proměnit. A současně dát uživateli do rukou nástroj, kterým bude moci sledovat, jaká jeho data jsou reálně využívána, kým a proč.
Jitka Daňková měla svůj příspěvek o novinkách v ISu rozdělený na dvě části. V té první se věnovala těm, které jsou již implementované — nová titulní stránka, interaktivní osnova nebo třeba nový správce souborů. Jde o části systému, který prochází velice zajímavou postupnou přestavbou, kdy se mění jednotlivé komponenty, pracuje se na vývoji nových funkcí a současně je třeba zajištovat zpětnou kompatibilitu a pohybovat se v prostředí s vysokou mírou konzervativnosti. Takový postupný přerod není nic snadného a je třeba říci, že přednášející svoji situaci měla ulehčenou specifičností publika. Hlavním bodem této části bylo oznámení o přepnutí defaultní verze ISu na nový vzhled. Starý bude fungovat do konce jarního semestru.
Druhá část přednášky se pak zaměřila na novinky, které v ISu budou. Zde je třeba mít jistou dávku opatrnosti, protože vzhledem k tomu, jak vývoj probíhá, že je v něm netriviální množství studentských projektů, ale také společenských tlaků je terminovaná budoucnost vždy velice problematická. To, co je třeba ocenit je práce s komunitou — snaha o diskusi, zpětnou vazbu, zapojení se do testování a vývoje. Z mého pohledu hlavní novinkou bude možnost vzájemného hodnocení studentů, což je věc, která v ISu chybí zcela zásadně. Druhou změnou bude nové prostředí pro editaci interaktivních osnov a nová verze odpovědníků, které přejdou plně na XML strukturu. Myslím, že pokud se tyto tři body podaří, budeme moci být spokojeni. Stejně jako snad brzké a konečné vymýcení Flash z přehrávání videa a plná podpora HTML5 s DRM.
Jitka Daňková také zakončila svou další přednáškou celou konferenci. V rámci přednášky představila tentokráte důležitý strategický dokument určující směr, kterým by se měl e-learning na univerzitě ubírat v následujících letech. Tímto dokumentem je Strategie e-learningu Masarykovy univerzity 2018–2020. Po představení samotné ústřední vize, stojící především na zmíněných pilířích, kterými jsou rozvaha, důvěra, efektivita, kreativita a rozvoj studentů, byla zvláštní pozornost věnována stručnému rozboru hlavních myšlenek a strategických priorit. Masarykova univerzita čerpá inspiraci z prestižních zahraničních univerzit a budoucnost e-learningu spatřuje v blended learningu. Pro efektivní e-learning je přitom potřeba uvědomění si jeho vhodného cílení, ale také reflexe moderních trendů a sad používaných nástrojů. Zmíněnými strategickými prioritami pak jsou tvůrčí činnost, studenti a veřejnost a technologické zázemí. Pod první prioritou si můžeme představit třeba příklady dobré praxe a poskytnutí volnosti akademiků ve výběru technologií a metod, druhá oblast pak řeší například podporu individualizace učení a uplatnění nástrojů pro daty řízené vzdělávání. Poslední z priorit se soustředí na stabilitu, bezpečnost a efektivitu technologického zázemí, ale i přívětivost e-learningu. Přednášející přitom opětovně během celé přednášky akcentovala skutečnost, že v e-learningu je důležitým pilířem osobnost samotného pedagoga. Přednášku ukončila krátká diskuze ohledně možností spolupráce mezi univerzitami v oblasti sdílení materiálů vysokoškolských pedagogů. Ta však již nespadá do oblasti úpravy a tudíž jej nemůže dokument ovlivnit.
Z optimisticky laděné přednášky, ale také ze samotného dokumentu je zcela zřejmé, co univerzita, resp. autoři v této oblasti považují za důležité. Je tudíž zřejmé uvědomění si potenciálu a přínosů, které digitální technologie v dnešní době nabízí. Ty hodlá v maximální možné míře využít ve prospěch zlepšení výuky. Bude bezesporu zajímavé sledovat, jak se daří stanovenou vizi naplnit.
Autoři:
RNDr. Michal Černý
Nikoleta Habartová
Bc. Zuzana Chlupová
Bc. Hana Matějková
Bc. Erika Mirová
Bc. Martina Růžičková
Bc. Zbyněk Tajovský
Bc. Boris Turek
