Otevřené vzdělávání a projekt HistoryLab aneb badatelská výuka dějepisu
Patiňo et al. (2023) definují otevřené vzdělávání jako vzdělávací aktivity s otevřeným přístupem, které umožňují využívání otevřených vzdělávacích zdrojů dostupných na internetu. Jde hlavně o vytváření vzdělávacích digitálních materiálů s otevřenou licencí, které jsou dostupné pro všechny. Otevřené vzdělávání společně se správně nastaveným a technologicky podporovaným systém vysokoškolského vzdělávání a jeho distanční formou umožňují větší rovnost, kvalitu a relevanci vzdělávání, což napomáhá k naplňování cílů udržitelného rozvoje vzdělávání. Otevřené vzdělávání podporuje rozvoj koncepce Vzdělávání 4.0.[1]
Klíčovým prvkem otevřeného vzdělávání je zpřístupňování obsahu a dat pro jeho další využití. Součástí může být i posun k novým výukovým metodám a postupům. Často je součástí také odstraňování překážek ve vzdělávání, takže můžeme mluvit také o inkluzivním vzdělávání.[2] Otevřené vzdělávání umožňuje využívání otevřených vzdělávacích zdrojů, které si každý uživatel může přizpůsobit a pracovat s ním tak, aby bylo docíleno co nejkvalitnějšího vzdělávání. Otevřené vzdělávání má výraznou politickou podporu.[3]
Aplikace HistoryLab je projekt Ústavu pro studium totalitních režimů (dále jen ÚSTR) a zejména Oddělení vzdělávání. Projekt je podpořen Technologickou agenturou ČR (TAČR).[4] Oddělení vzdělávání ÚSTRu provozuje také portál Dějepis 21.[5] V rámci projektu Dějepis 21 vznikl například projekt Databáze normalizace obsahující obrovské množství tematicky a didakticky upravených zdrojů, převážně filmových ukázek, které se věnují období 1969–1989.[6] Aplikace HistoryLab se zaměřuje na badatelskou výuku dějepisu za využití historických pramenů s důrazem na 20. století. HistoryLab se snaží poskytovat bezpečné prostředí pro práci učitelů a žáků, kde mohou společně tvořivě pracovat. Pomocí cvičení si žáci hravou formou osvojují dovednosti a principy historického myšlení, pomocí čehož rozvijí svou historickou gramotnost. V rámci cvičení žáci analyzují dobové dokumenty, fotografie, mapy, zvukové záznamy a další historické prameny. Do budoucna se plánují zapojit cvičení i pro starší dějiny.[7] Motivací ke spuštění aplikace HistoryLab bylo vytvoření přehledného portálu pro učitele, který by napomohl k rozvoji historické gramotnosti žáků. Důležité bylo také využití digitálních technologií, které umožňuje v případě vhodného nastavení, začlenit do výuky i žáky, které dějepis až tolik nebaví, ale při práci s aplikací zapojují svoje další schopnosti — znalost digitálního prostředí, efektivní využití interaktivních prvků, multitasking atp. Badatelská výuka se v aplikaci uplatňuje v rámci zásahu do historických pramenů hlavně v podobě označování, komentování, různého řazení atp. V rámci cvičení uživatel nejdříve prohlíží vizuální prameny, jde nejčastěji o dobové fotografie, plakáty, karikatury, dopisy atp., díky čemuž si interaktivně osvojí analytické dovednosti. Následně získané kompetence aplikuje na práci s textem. V rámci jednotlivých cvičení je důraz kladen na vizualitu zvolených pramenů a také úroveň grafického designu, který poskytuje inkluzivnost aplikace a napomáhá k efektivitě a funkčnosti interaktivních prvků, které v aplikaci jsou. Aplikace byla spuštěna v roce 2020 a jádro celé aplikace tvoří interaktivní cvičení, která jsou postupně doplňována. Učitel může cvičení využívat v rámci hodiny, kde si ho společně prochází s žáky, nebo může žákům cvičení zadat jako skupinovou práci ve třídě anebo je možné cvičení zadat jako domácí úkoly. Časový rozsah cvičení je 10–45 minut, tak aby bylo možné stihnout to vyplnit v rámci jedné vyučovací hodiny. Každé cvičení má svoji badatelskou otázku, která většinou bývá přímo jejím názvem. Žáci jsou vedeni postupnými kroky, kde je kombinována analýza pramenů společně s průběžnou interpretací, ta navádí žáka k závěrečné syntéze a odpovědi na zadanou badatelskou otázku.[8]
Použité zdroje:
[1] Patiňo A., Ramírez-Montoya M. & Buenestado-Férnandez M. (2023, 25. ledna). Active learning and education 4.0 for complex thinking training: analysis of two case studies in open education. Smart Learning Enviroments, 10. https://link.springer.com/article/10.1186/s40561-023-00229-x
[2] Otevřené vzdělávání. (n.d.). Co je otevřené vzdělávání. https://otevrenevzdelavani.cz/prirucka/co-je-to-otevrene-vzdelavani/
[3] Černý M. (2020, 5. května). Principy a cíle otevřeného vzdělávání. Metodický portál RVP. https://clanky.rvp.cz/clanek/s/G/22455/PRINCIPY-A-CILE-OTEVRENEHO-VZDELAVANI.html
[4] Ústav pro studium totalitních režimů. (n.d.). Aplikace HistoryLab. https://historylab.cz/
[5] Ústav pro studium totalitních režimů. (n.d.). Dějepis 21. https://www.dejepis21.cz/dejepis-v-21-stoleti
[6] Ústav pro studium totalitních režimů. (n.d.). Databáze normalizace. https://normalizace.dejepis21.cz/
[7] Ústav pro studium totalitních režimů. (n.d.). Aplikace HistoryLab. https://historylab.cz/
[8] Činátl K., Najbrt J. & Ripka V. (2021). Historická gramotnost v aplikaci HistoryLab: realistický přístup k osvojování didaktické teorie dějepisu. Historie — Otázky — Problémy, 2, str. 50–70(55–57). https://www.researchgate.net/publication/356835615_Historicka_gramotnost_v_aplikaci_HistoryLab_realisticky_pristup_k_osvojovani_didakticke_teorie_dejepisu_HISTORICAL_LITERACY_IN_THE_HISTORYLAB_APPLICATION_A_REALISTIC_APPROACH_TO_MASTERING_THE_DIDACTIC
