Přežije běžný uživatel v open source světě?
Snad každý uživatel informačních technologií se dříve či později dostane do situace, kdy potřebuje používat nějaký softwarový nástroj či službu, ale nejprve je po něm vyžadována platba či je jinak omezován. Ani v nejmenším přitom nezáleží na tom, jak zkušený uživatel to je nebo co je objektem jeho zájmu. Zda se snaží shlédnout placené výukové video nebo chce upravovat fotografie v drahém grafickém editoru.
V případě, že se budeme držet příkladů z oblasti softwaru, logickou snahou většiny vývojářů je svou práci zhodnotit prostřednictvím jednorázových či periodických licenčních poplatků. Za svou práci očekávají instantní odměnu vznikají v době prodeje svého díla. Jako přidanou hodnotu těmto platícím uživatelům poskytují autoři softwaru dodatečnou podporu v podobě řešení problémů a poskytují pravidelné aktualizace o opravy chyb. Zároveň uživatel očekává za své peníze stabilní a bezchybné řešení, které bude sloužit přesně tak, jak očekával. Existuje však i druhá skupina vývojářů, kteří programují a tvoří obsah pod otevřenou licencí a svou práci společně se všemi informacemi o ní, poskytují bezplatně široké veřejnosti k volnému užití a modifikacím. Jejich jedinou odměnou a motorem do další práce je mnohdy pouze dobrý pocit, či snaha dostat svou práci mezi co největší počet uživatelů a jako svou hlavní zbraň při dosahování těchto měřítek používají nulové náklady na straně koncových uživatelů. V ideálním případě jsou tedy výhody na obou stranách a všichni jsou spokojení.
Jako vejce vejci?
V mnoha ohledech je doposud zmíněné základní srovnání dosti povrchní, skončí u něj však většina běžných uživatelů moderních technologií. Ve skutečnosti můžeme podobností, ale hlavně rozdílů nalézt mnohem více a jsou to právě tyto rozdíly, které velmi citlivě dělý obě skupiny uživatelů na dvě velmi odlišné poloviny. Pokud bychom se začali zamýšlet nad klady a zápory softwaru s otevřeným kódem, najdeme jich na obou stranách taktéž několik. Za každým nástrojem či službou stojí větší či menší komunita vývojářů a dalších lidí plnících podpůrné funkce a ač je tato komunita velice silnou zbraní, může se stát, že tuto zbraň použije proti sobě. Pokud se komunita stane nestabilní a nebude mít jasně definované vůdčí elementy, může se od základu rozpadnout a stejně nestabilním se tak postupem času stane i její software. Zároveň jsem třeba nepřekročit velice tenkou hranici, kdy je komunita ještě decentralizovaná a kdy už za ní stojí příliš velká osobnost samo o sobě schopná ovlivňovat dění uvnitř ní.
Ve většině případů trpí open source služby při aktutních probléměch nedostatkem kvalitní a dostupné technické podpory uživatelů a komerčních společností. Zpravidla jsou zdrojové kódy sice dokumentovány a zkušenější uživatel je schopen si pomoci sám, nicméně těm ostatním nezbyde většinou nic jiného než se obrátit o pomoc na diskuzní fóra či jiné portály určené k řešení problémů, kde mohou dostat dosti rozporuplné odpovědi. Jedním z dalších problémů softwaru s otevřeným kódem, který bychom mohli jmenovat, je několika násobně častější výskyt neopravených či dokonce dříve neobjevených chyb ve starších verzích softwaru, což je způsobeno progresivním směřováním většiny vývojových komunit, které urdžují aktuální a bezpečnou pouze poslední verzi nabízeného produktu. Tímto je na jeho uživatele kladen tlak používat pouze poslední a aktuální verze svých nástrojů. Než se dostaneme k pozitivům, které open source přináší, je třeba zmínit ještě poslední negativum, se kterým se potýkají výhradně komerční společnosti, které nasazují open source softwarové aplikace pro podnikové řešení. Pokud firma vynaloží rozsáhlé finanční prostředky na implementaci personalizovaného řešení na míru svým potřebám soukromé externí vývojářské společnosti, dostane zpravidla přesně to, co poptávala. Pokud se však tato firma rozhodne jít cestou otevřených řešení, nemá povětšinou komu tyto prostředky svěřit a tudíž nemůže očekávat, že jí komunita poskytne vlastní řešení. Existuje několik případů, kdy velké společnosti přispívají komunitě na její provoz a za to dostávají určité výhody a mohou ovlivňovat její směřování, ale tyto případy jsou již vcelku hraniční s definicí komerčního softwaru.
Slabé stránky softwaru s otevřeným kódem byly zmíněny na předchozích řádcích, neméně důležité je však zaměřit se i metriky, ve kterých nad komerčním softwarem jasně vede, a které jsou zpravidla hlavním důvodem, proč se k němu uživatelé nadšeně hlásí a využívají ho na denní bázi. Předně je to už z jeho názvu vycházející svoboda a nezávislost na jakékoliv autoritě, či jednotlivci, přičemž takto decentralizovaný software je minimálně náchylný ke snahám nechat se jakkoliv ovlivňovat ať už po stránce směřování vývoje či bezpečnosti. Výsledné dílo tak není náchylné na dodatečnou komercionalizaci byť jedné z jeho částí a bude vždy nezávislé a volně dostupné. Tím největším benefitem a jedním z hlavních důvodů, proč je open source mezi uživateli tak oblíbený, je však jeho cena. Tento software je totiž zdarma a základní open source licence také říká, že zdarma vždy bude. Pro některé uživatele je to také životní směr a filosofie, které ještě nepropadlo velké mnnožství lidí a můžou v ní spatřovat jistou dávku jedinečnosti.
Jak open source chápat?
Pro lepší pochopení toho, co je open source a jak jej vnímá jeden z jeho průkopníků, můžeme shlédnou následující video vzniklé během série přednášek a rozhovorů Ted Talks, které je mimochodem svým způsobem také postaveno na myšlence otevřeného sdílení informací. Ve videu vystupuje finský programátor Linus Torvalds, k jehož nejznámějším počinům patří autorství operační systém s otevřeným kódem Linux, či verzovacího nástroje používaný po celém světě — Gitu. Právě díky onomu zapálení, které tento člověk vyzařuje pro to, co dělá, je možné posouvat hranice bezplatnému sdílení softwaru stále dopředu. Linus je zároveň ztělesněním myšlenky, kterou s sebou open source nese.
Co na to uživatel?
Základní a zásadní otázkou však zůstává, zda může běžný uživatel prožívat stejně spokojené nebo dokonce spokojenější chvíle, pokud začne používat software distribuovaný výhradně formou open source. Není třeba při tom zohledňovat, zda uživatel dříve používal výhradně platformu PC, Mac, či jakoukoliv jinou nebo zda se dokonce jedná o technikou nepolíbeného nováčka.
Pokud bychom použitelnost open source programů a aplikací posuzovali pouze podle toho, zda pro zadaný úkol existuje takový software, který je schopný jej řešit, pak lze tvrdit, že pro drtivou většinu těchto problémů nalezneme odpovídající software s otevřenou licencí. Z tohoto pohledu by tak neměl být problém vystačit si pouze s nástroji tohoto typu. Je však potřeba podívat se na problematiku i z jiné strany a zanést do hodnocení použitelnosti těchto zdrojů i další proměnné. Jednou z těch nejdůležitejších je jistě spolehlivost a stabilita softwaru, jejichž nedostatek je často open source softwaru vyčítán. Faktem opravdu je, že ne vždy se setkáváme se spolehlivostí a stabilitou těchto aplikací na úrovni většiny komerčních aplikací. Jmenovat můžeme oblíbený komunitní editor pro vektorovu grafiku Inkscape, který dlouho dobu svého života trpěl právě těmito neduhy. Na scénu však přišla velmi silná komunita vývojářů a během několika dalších verzí a vydání se podařilo většinu problémů vyřešit a napříč platformami dnes můžeme používat velmi spolehlivý editor konkurující velmi drahým komerčním aplikacím. S touto programovou evolucí však souvisí další bolestná věc open source softwaru. Komunita většinou s nově zveřejněnou verzí přestává udržovat ty dříve vydané, což je způsobeno s největší pravděpodobností její možnou neorganizovaností či nedostatkem prostředků pro kontunuální vývoj více odnoží softwaru. Uživatelé jsou tam často nuceni opouštět již stabilní a vyladěné verze svých programů a pouštět se do neznámých vod verzí aktualizovaných. Několikrát v historii jsme také zaznamenali kompletní rozpad komunity vývojářů či jejich rozdělení na dvě a více částí, kdy každá chtěla softwarový produkt směřovat jiným směrem a zaměřit se na jiné věci. Nejvíce tím vždy utrpěli samotní uživatelé, kteří opet ztratili podporu pro svůj program a museli hledat jinde nebo doufat, že stávající funkčnost dané aplikace bude zaručena ještě nějakou dobu v budoucnosti.
Jaký je tedy závěr?
Pro shrnutí je třeba říct, že pokud by se chtěl potencionální uživatel vydat striktní cestou open source softwaru, takovou možnost jistě má, jelikož mu komunita nabídne řešení pro většinu běžných problémů, ale bude čas od času narážet na překážky a problémy, které bude nutné řešit. Nemusí to tak být správné řešení pro všechny a jak tomu tak bývá u většiny otázek lidského života a především pak technologií — všechno má svá pozitiva a negativa a směřování své pozornosti je tak spíše o hledání té nejlepší vyvážené cesty pro každého konkrétního uživatele.
„Buďme otevření příležitostem otevřeného softwaru.“
Zdroj obrázku: What is Open Source Software and How Can You Use it For Business?. In: Smallbiztrends.com [online]. 2017 [cit. 2019–01–26]. Dostupné z: https://smallbiztrends.com/2017/01/what-is-open-source-software.html
