Předurčeni dobou. Kdo vlastně jsme?
Kolik nálepek člověk dostane jen tím, že se narodí v určitou dobu. Jsme společnost, kde všichni neseme velké množství různorodých, a přesto si podobných označení, hashtagů a dalších jiných charakteristických značek. Sbíráme je v průběhu života: narozením, chováním, a nakonec možná snad i úmrtím. Jsme jako skauti sbírající své odznáčky. Jen tady se nemusíme zase tolik snažit.
Dnes se lidé označují podle toho, ve kterém roce se narodili a jak je vlastně jejich doba formuje. Známe slavné Husákovy děti neboli Generaci X, známe Mileniály, Generace Y a Z, Síťovou generaci, Digitální domorodce. Těchto označení je opravdu mnoho. Ovšem, tak jak dříve to bylo zřejmé, kdy jaká generace začíná, kdy končí, jak je označována a jaké jsou její charakteristiky, dnes již to není tak zřejmé.
Generace X neboli Husákovy děti, tak jsou označování lidé, kteří se narodili v letech 1965 (někde až od 1968) až po rok 1982. Ovšem s přibývajícím časem se hranice stírají. Díky tomu, že začínáme žít v digitální době, a hlavně době internetu. Technologie začínají vládnout světu, a přestože digitální doba je zatím poměrně mladá, již nabízí mnohá zajímavá zjištění.
V roce 1998 v knize Growing up Digital: The Rise of the Net Generation přišel Don Tapscott s novým označením určité části společnosti a nazval ji Síťovou generací (Net generation). V další své knize pak představuje výsledky výzkumu, který prováděl na lidech narozených v letech 1974 až 1994. (Brdička, 2009) Toto časové období zasahuje jak do Generace X, tak do Generace Y. Ta je časově označována kolem let 1983 až 2000, a zároveň se pojí s Mileniály, jenž jsou vlastně Generací Y. Mileniálové jsou vyhranění přibližně od 1982 až po rok 1998.
Nedlouho poté v roce 2001 přichází od Marca Prenského pojem Digitální domorodci, který se po určité kritice a vývoji pojí s pojmem Digitální moudrost. (Brdička, 2009) Tento pojem se pak vztahuje k lidem narozených po roce 1980 a je možné k nim přidat i lidi, jež se narodili po roce 2000 a tvoří tzv. generaci Z. (Dnes se dokonce již řeší i Digitální domorodci první a druhé generace.) COVIELLO, Kehley. Digital native. Salem Press Encyclopedia
Každé toto označení je nějak charakterizováno a popisováno. Dost často jsou tyto charakteristiky velmi obecné a vzájemně si podobné. Bližší informace o charakteristikách jednotlivých označení: Digitální domorodec (Erika Mírová, Wikiknihovna), Síťová generace (Brdička, 2009), Síťová generace (Dan Franc, 2010), Husákovy děti, Mileniálové, Generace Z (Forbes Speciál), Generace XYZ (Gradua).
Například veškeré označení, které se pojí s digitálním životem hlásá charakteristiky jako: aktivní přístup k životu, práce a učení jako zábava, multitasking, práce s ICT je každodenní přirozeností, častější změna povolání apod.
Kolik označení na nás vlastně sedí a máme si své odznáčky a nálepky vybírat podle roku narození, nebo spíše podle jednotlivých charakteristik? A má to vlastně smysl, když jsou si ty pojmy tak blízké? Jeden význam pro více odznáčku. To je skoro stejné jako dostat dvě známky za jeden úkol.
V tomto případě je mi asi nejbližší rozdělení M. Prenského, který přišel s pojmem Digitální domorodec a jeho spojením k digitální moudrosti, ve své knize však pojednává i o digitálních přistěhovalcích a tím celou společnost rozděluje na dvě části. Lidé, jež se narodili do digitálního světa a je jim práce s ICT opravdu přirozená a na tzv. digitální přistěhovalce, kteří jsou nuceni se této době přizpůsobovat a učit se s těmito technologiemi pracovat.
Zároveň jako člověk, jenž se narodil v devadesátých letech nesu označení Mileniál. Ovšem podle D. Tapscotta jsem i síťovou generací. Mám tedy odznáčku více než dost.
