Přehled klíčových gramotností a kompetencí pro 21. století
Úvod
Každý člověk si představí jinou vlastnost, gramotnost a kompetenci pro 21. století. Tento článek nemá za úkol vyjmenovat všechny zmíněné kategorie, ale cílem je uvést pouze pár příkladů, které by měl člověk rozhodně ovládat v nynějším století.
Kritické myšlení
Co je to kritické myšlení? Zkráceně lze říct, že kritické myšlení je účinná obrana proti informační explozi. Každodenně jsou nám dostupná velká množství informací a zároveň jejich široké spektrum. Je vyloučeno, že by výuka ve škole mohla obsáhnout jejich významnou část. Poznatky na úrovni učiva osvojeného ve škole budou tvořit postupně pouze zlomek informací, které budou třeba pro život ve 21. století. Je a stále více bude nutné osvojit si schopnost efektivně se učit a myslet kriticky. Co tedy kritické myšlení je [1]?
Jedná se o soubor kompetencí, které by si měl ve 21. století osvojit během své vzdělávací cesty každý jedinec. Hovoříme-li o prostředí vysoké školy, jež je naší primární perspektivou pohledu na tento pojem, student velmi brzy po příchodu do akademického prostředí potřebuje získat schopnosti, kterému pomohou v tom, aby aktivizoval, pochopil a využil nově získané poznání [1].
Z pohledu vysokoškolského studenta byla provedena analýza 7 kompetencí Tony Wagnerem. Tyto kompetence jsou žádoucí pro kvalitní život současného vysokoškolského studenta. Kompetence byly identifikovány na základě výzkumu vedenému metodou rozhovorů s experty ve vzdělávání [2]. Těmito kompetencemi jsou:
1. Kritický přístup a řešení problémů,
2. Schopnost spolupráce a vedení,
3. Flexibilita a přizpůsobivost,
4. Iniciativa a podnikavost,
5. Efektivní verbální a písemná komunikace,
6. Přístup k informacím a jejich analýza,
7. Zvědavost a představivost.
V rámci projektu Humanitní vědy dokořán Katedry informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity vznikl v roce 2021 interaktivní vzdělávací materiál Kritické myšlení.
Z empirické studie Jany Martincové, lze převzít definice od autorů, kteří se věnují kritickému myšlení od různých autorů [3].
Paul (2012)
Kritické myšlení je způsob přemýšlení o vlastním myšlení.
Cottrell (2011)
Kritické myšlení je poznávací činnost, která je spojena s využitím mysli. Naučit se kriticky analytické a hodnotící způsoby znamená používat mentální procesy, jako je pozornost, kategorizace, selekce a úsudek.
Lau (2011)
Kritické myšlení je jasné a racionální myšlení. Jedná se o přesné, systematické myšlení, které se řídí pravidly logiky a vědeckého myšlení.
Tittle (2011)
Kritické myšlení je úsudek. Je to obezřetné uvažování, hodnocení a vyhodnocení, zdali můžeme v konečném důsledku něco přijmout či nikoliv. Kritické myšlení je tedy myšlení, jak nebýt naivní v uvažování o dané věci (how-not-to-be-gullible kind of thing).
Watson-Glaser (2000)
Kritické myšlení je kombinace schopností, znalostí a postojů, které umožňují jedinci vytvářet závěry, dedukovat, interpretovat, rozpoznávat předpoklady a hodnotit argumenty.
Stratton (1999)
Kritické myšlení není pouze seznamem dovedností. Jedná se o komplexní lidskou činnost, která zahrnuje postoje a emoce, stejně jako jazykové a logické znalosti.
Fisher a Scriven (1997)
Kritické myšlení je schopnost odborné a aktivní interpretace a hodnocení pozorování, komunikace, informací a argumentace.
Ennis (1996)
Kritické myšlení je uvážlivé, reflektivní myšlení, které se zaměřuje na rozhodování o tom, čemu máme věřit a co máme dělat.
Matthew Lipman (1995)
Kritické myšlení je obratné zodpovědné myšlení, které vede k dobrému úsudku, protože je kritický myslitel citlivý na kontext, opírá se o kritéria a používá sebekontrolu.
Facione (1990)
Kritické myšlení je autoregulační úsudek (sefl-regulatory judgment), který vede k interpretaci, analýze, hodnocení a závěrům, stejně jako k vysvětlení důkazů, koncepcí, metodik, kritérií nebo kontextových úvah, na nichž je úsudek založen.
Digitální gramotnost
Být digitálně gramotný je v dnešní době čím dál více potřeba. Technologie se neustále vyvíjejí a je zároveň s tím nutné rozvíjet i naše schopnosti dále s technologiemi více pracovat. Příkladem může být internetové bankovnictví, které se dnes začíná hojně využívat a uživatelé této technologie byly Ministerstvem vnitra rovnou vybrání pro povinné zřízení datové schránky v roce 2023, protože byly klasifikováni jako digitálně gramotní na základě čistě tohoto používání modernějších technologií. Schopnost používat technologie a adaptovat se na novější digitální systémy se ve společnosti nyní stává nutností.
Digitální gramotností rozumíme soubor digitálních kompetencí (vědomostí, dovedností, postojů, hodnot), které jedinec potřebuje k bezpečnému, sebejistému, kritickému a tvořivému využívání digitálních technologií při práci, při učení, ve volném čase i při svém zapojení do společenského života [4].
Digitální kompetence chápeme jako průřezové klíčové kompetence. Tedy kompetence, bez kterých není možné rozvíjet u dětí a žáků plnohodnotně další klíčové kompetence [4]. Jejich základní charakteristikou je aplikace [5] — využití digitálních technologií při nejrůznějších činnostech, při řešení nejrůznějších problémů. Z toho plyne i jejich proměnlivost v čase v závislosti na tom, jak se mění způsob a šíře využívání digitálních technologií ve společnosti a v životě člověka [6].
Čtenářská a numerická gramotnost jsou podmínkou pro rozvoj počítačových dovedností a tento vztah je obousměrný [7]. Celkový stav digitální gramotnosti v České republice byl zpracován agenturou Median v roce 2017 a tato zpráva je dostupná na této stránce: https://1url.cz/YziuG.
Digitální wellbeing
Používání technologií přináší řadu benefitů, ale zároveň s tím přichází i určitá negativa. Podle definice the digital capability framework lze digital wellbeing definovat jako „Schopnost pečovat o osobní zdraví, bezpečnost, vztahy a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem v digitálním prostředí; používat digitální nástroje pro dosahování osobních cílů (např. zdraví a kondice) a účastnit se společenských a komunitních aktivit; jednat bezpečně a odpovědně v digitálním prostředí; vyjednat a vyřešit konflikt; řídit digitální pracovní vytížení, přetížení a rozptýlení; při používání digitálních nástrojů jednat s ohledem na lidské a přírodní prostředí; pochopení výhod a rizik digitální participace ve vztahu k výsledkům v oblasti zdraví a pohody.“ Tato původní definice byla později rozšířena o sociální rozměr a nyní je na první pohled stručnější: „Digital wellbeing zvažuje dopad technologií a digitálních služeb na duševní, fyzické a emoční zdraví lidí.[8]“
S tímto se pojí pojem jako je digitální demence, ergonomie pro používání zařízení, technostres. Osobně doporučuji prostudovat webové stránky Googlu na toto téma a zároveň absolvovat i jejich kurz, který uživatele v této oblasti vzdělá. Kurz se dá zvládnout během 30 minut.
Další kompetence
Mezi další potřebné kompetence osobně řadím schopnost komunikace. Člověk by měl být schopný komunikovat s lidmi, přestože je třeba introvert. Je to věc, na které se dá pracovat a mohu mluvit z osobní zkušenosti. S tímto se pojí i další dovednost, a to je umět se prodat. Bez této dovednosti člověk nachází hůře práci, špatněji se prosazuje v kolektivu a má těžší se kariérně posouvat dále.
Mezi nutné kompetence je určitě nutné zařadit i finanční gramotnost. Člověk by měl umět už ze základní školy znát pojem daně a jejich kalkulaci. Stejně, tak mít povědomí o možnosti spoření a neutrácení veškerých svých svěřených peněz. Později je nutné se o toto téma a kompetenci více zajímat a sebevzdělávat se v tomto. Pokud si člověk dokáže v tomto století tuto kompetenci osvojit, tak může snáze v kapitalistickém zřízení zbohatnout, bránit své úspory inflaci a mít v životě větší klid.
Pokud není člověk úplný samotář a nehodlá žít mimo společnost, tak se nevyhne potřebě spolupracovat. Schopnost spolupracovat je určitě potřebná v dnešní době. Tuto schopnost člověk potřebuje v práci velice často a je cvičena už od základní školy po vysokou školu, kde je člověk nucen pracovat na skupinových projektech. Je nutné umět rozdělit si práci, být schopen si říct o pomoc a plnit stanovené termíny.
Jako poslední gramotnost/kompetenci bych chtěl zmínit potřebu umět cizí jazyk. Nejlépe více než jen 1 cizokrajný. Svět je dnes propojen více než, kdy dříve a je nutné být schopný v tomto světě komunikovat s lidmi. Ať už kvůli práci nebo i třeba kvůli dovolené.
Toto byl malý přehled kompetencí a gramotností, které jsou z mého pohledu nyní potřebné v tomto století pro osvojení. Samozřejmě jich lze vymyslet i více, ale tyto vnímám jako jedny z nejdůležitějších. Děkuji za pozornost a snad se Vám článek líbil.
Zdroje
[1] MARTONOVÁ, Monika a Pavlína MAZÁČOVÁ. Metody kritického myšlení: Úvod do kritického myšlení [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2022 [cit. 2022–04–21]. Dostupné z: https://elf.phil.muni.cz/21-22/course/view.php?id=668
[2] WAGNER, Tony. Teaching and Testing the Skills That Matter Most [online]. Washington: Tony Wagner, 2021 [cit. 2022–04–21]. Dostupné z: https://www.tonywagner.com/news/teaching-testing-skills-that-matter-most
[3] MARTINCOVÁ, Jana. Level of Critical Thinking of Students of Selected Faculty of Humanities. Lifelong Learning [online]. 2016, 6(2), 83–105 [cit. 2022–04–21]. ISSN 1804–526X. Dostupné z: doi:10.11118/lifele2016060283
[4] Porovnej s FERRARI, Anusca (2013). DIGCOMP: A FRAMEWORK FOR DEVELOPING AND UNDERSTANDING DIGITAL COMPETENCE IN EUROPE. Str. 2 [online] http://bit.ly/1pm1qya
[5] Vycházíme z definice gramotnosti jako „schopnosti aplikace některých specifických dovedností“, v PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 6., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2009. ISBN 978–80–7363–647–6, str. 85, heslo gramotnost, část 2.
[6] Gramotnosti ve vzdělávání. Soubor studií. 1. vydání. [online]. Praha: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2011. Str. 76–85. ISBN 978–80–87000–74–8. Dostupné z http://www.vuppraha.rvp.cz/wp-content/uploads/2011/06/Gramotnosti_ve_vzdelavani_soubor_studii1.pdf
[7] DIGITÁLNÍ GRAMOTNOST: ZPRÁVA O STAVU A VÝUCE DIGITÁLNÍ GRAMOTNOSTI A KOMPARACE SE ZAHRANIČÍM [online]. Praha: MEDIAN, 2017 [cit. 2022–04–21]. Dostupné z: https://www.mpsv.cz/documents/20142/225517/Digitalni_gramotnost__-_Zprava_o_stavu_a_vyuce_digitalni_gramotnosti_a_komparace_se_zahranicim.pdf/f633dd0f-e5df-c19f-7cfa-38291b31ceb4
[8] Digital wellbeing [online]. Brno: Masarykova univerzita, c2022 [cit. 2022–04–22]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/kreativita/temata/hledani-vlastni-vzdelavaci-cesty/digital-wellbeing
