Přehled kompetencí 21. století, odborných publikací, vzdělávacích rámců a modelů
Úvod
Nové století přineslo řadu změn a výraznou proměnou prošly technologie. V dnešní době nové služby a technologie přinášejí řadu výzev, se kterými se lidé musí potýkat. V důsledku toho je nutné se naučit nové kompetence a gramotnosti, které se v tomto století objevily. Tyto kompetence a gramotnosti jsou aktuálně vnímány jako nutné a potřebné. Problém nicméně nastává v otázce, jaké gramotnosti a kompetence by se měl člověk naučit. Nyní se vyskytují obecné uskupení gramotností v několika odborných publikacích, které by se měly lidem, a zejména studentům, představovat a v rámci těchto publikací by se měli vzdělávat. Existují různé rámce a modely, které mají snahu zmapovat, jaké kompetence lidi naučit, vyjma těch, které se přenáší i ze století minulého. Takto vzniká nová oblast, které je potřeba se více věnovat a učitelé musí myslet na sdělování nových znalostí studentům. Je důležité tedy učit i nové gramotnosti, které jsou pro nynější století zásadní a důležité pro uplatnění na trhu práce a vyjma něj v běžném životě. Také nelze říct, že potřeba po nových gramotnostech vzrostla jen v důsledku nových technologií, ale určitým vývojem prošla i společnost. Dnes se už nesází tolik na individualismus, jako za času Alberta Einsteina, ale sází se spíše na kolektivismus, což vede například k potřebě naučit se spolupracovat.
Co jsou dovednosti 21. století?
Dle článku zveřejněného na webu Aplikovaných vzdělávacích systémů se jedná o těchto 12 dovedností [1]:
1. Kritické myšlení
2. Kreativita
3. Spolupráce
4. Komunikace
5. Informační gramotnost
6. Mediální gramotnost
7. Technologická gramotnost
8. Flexibilita
9. Vedení
10. Iniciativa
11. Produktivita
12. Sociální dovednosti
Jednotlivé dovednosti jsou rozděleny do tří kategorií:
1. Studijní dovednosti
2. Dovednosti v oblasti gramotnosti
3. Životní dovednosti
Cílem studijních dovedností (označovaných jako čtyři C) je naučit studenty o mentálních procesech potřebných k adaptaci a zlepšení v moderním pracovním prostředí.
Dovednosti v oblasti gramotnosti (IMT) se zaměřují na to, jak studenti dokážou rozpoznat fakta a technologie, které za nimi stojí. Klade se zde silný důraz na určení důvěryhodných zdrojů a faktických informací, tak aby se oddělily od dezinformací, které zaplavují internet.
Životní dovednosti (FLIPS) nahlížejí na neurčité prvky každodenního života studenta. Tyto neurčité prvky se zaměřují, jak na osobní, tak na profesní kvality.
Životní dovednosti (FLIPS) nahlížejí na neurčité prvky každodenního života studenta. Tyto neurčité prvky se zaměřují, jak na osobní, tak na profesní kvality.
Kategorie 1. Studijní dovednosti (čtyři C)
Dle zmíněného článku jsou čtyři C dovednosti tyto [2]:
Kritické myšlení
2. Kreativita
3. Spolupráce
4. Komunikace
Podle autorky článku jsou tyto čtyři dovednosti nezbytné k tomu, aby moderní studenti uspěli ve škole i na pracovišti. Tyto dovednosti mohou mít vliv při výběru studenta na vysokou školu i při výběru na pracovní pozici [2]. S tímto názorem se shoduji, protože jsem na pohovorech byl na podobné otázky dotazován a sám je vnímám jako nezbytné pro toto století.
Kritické myšlení
Existuje mnoho definic kritického myšlení. Přehled jednotlivých definic lze nalézt ve studii Jany Martincové [3]:
Definice tedy není jasná, ale dle mého názoru lze obecně říct, že kritické myšlení je účinná obrana proti informační explozi.
Kreativita
Kreativita je praktika myšlení mimo škatulku. Kreativita může být u lidí vrozená, ale ti, kteří ji vrozenou nemají, se mohou naučit být kreativní tím, že řeší problémy, vytvářejí systémy nebo jen zkouší něco, co dosud nevyzkoušeli [2].
To ale neznamená, že se každý člověk může stát umělcem. Místo toho to znamená, že se člověk bude moci podívat na problém z více pohledů — včetně těch, které ostatní nemusí vidět.
Spolupráce
Spolupráce je v životě důležitá. Každý člověk se nejspíše ocitne v situaci, kdy je nutné v nějakou formou s někým spolupracovat. Ať už je to školní projekt, stavění domu nebo návrh aplikace. Dle mého názoru se dnes už nesází na individualismus, ale spolupráci, jakožto klíčový prvek naší společnosti.
Komunikace
Komunikace je praktika rychlého a jasného předávání myšlenek. Komunikace může být brána dnes jako samozřejmost, nicméně nelze na ni takto nahlížet. S příchodem textových zpráv se objevila nutnost naučit se své myšlenky představit tak, aby byly snadno pochopitelné i pro ostatní [2]. Lidé by měli brát zřetel na to, že textové zprávy mohou postrádat kontext, oproti slovnímu sdělení. Například intonací hlasu se snažíme vyjádřit sarkasmus, ale v psané zprávě, toto nemusí vůbec vyznít a člověk, tak nepochopí sdělení, o něž se autor zprávy snažil.
Kategorie 2. Dovednosti v oblasti gramotnosti (IMT)
Tři dovednosti v oblasti gramotnosti 21. století jsou [2]:
1. Informační gramotnost: Pochopení faktů, údajů, statistik a dat
2. Mediální gramotnost: Pochopení metod a způsobu vyjadřování informací
3. Technologická gramotnost: Pochopení strojů, které umožňují informační věk
Informační gramotnost
Informační gramotnost je základní dovednost, která lidem pomáhá porozumět faktům, s nimiž se na internetu setkají. Také lidem pomáhá se naučit, jak oddělit skutečnost od fikce [2]. Dnes je řada dezinformací šířena na internetu a je nutné, aby lidé dokázali poznat, co je skutečnost a co fikce. Samozřejmě nelze předpokládat, že toto dokážou všichni lidé rozeznat, ale pokud se většina lidí dokáže zaměřit na ověřování faktů, předejde se spousta nedorozumění a konfliktům v naší společnosti.
Mediální gramotnost
Mediální gramotnost je praxe, kdy se identifikují publikační metody a zdroje. Díky této praxi lze rozlišit zdroje, které jsou důvěryhodné, a které nejsou [2]. Aktuálně v České republice existuje útvar: Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, který nyní v době ukrajinské války velice zvýšil svoji aktivitu a začal se více veřejně prezentovat. Jedním z úkolů tohoto útvaru je sledovat dezinformační weby a jejich informace a na základě jejich vyhodnocení navrhovat zablokování těchto webů [4][5].
Technologická gramotnost
S tím, jak se počítače, cloudové programování a mobilní zařízení stávají pro svět důležitější, tak je potřeba více lidí, kteří tyto koncepty chápou. Technologická gramotnost poskytuje lidem základní informace, které potřebují, aby pochopili, jaké vychytávky plní, jaké úkoly a proč. Toto pochopení odstraňuje zastrašující pocit, který technologie mohou mít na lidi [2].
Kategorie 3. Životní dovednosti (FLIPS)
Tyto dovednosti, nazývané také FLIPS, se všechny týkají něčího osobního života, ale také prolínají do profesního prostředí. Pět životních dovedností 21. století je:
1. Flexibilita
2. Vedení
3. Iniciativa
4. Produktivita
5. Sociální dovednosti
Flexibilita
Flexibilita je výrazem něčí schopnosti přizpůsobit se měnícím se okolnostem. To je jedna z nejnáročnějších vlastností, kterou se lidé učí, protože je založena na dvou nepříjemných nápadech [2]:
· Vámi navrhovaný postup nemusí být ten nejlepší
· Je nutné umět přiznat si a uznat svoje chyby
Flexibilita vyžaduje, aby lidé projevili pokoru a smířili se s tím, že se budou mít vždy co učit, přestože jsou zkušení.
Vedení
Vůdcovství může pro někoho být záliba ve stanovování cílů, provázení týmu přes požadované kroky a dosažení těchto cílů ve spolupráci s ostatními. Vstupní pracovníci potřebují vůdcovské schopnosti z několika důvodů. Nejdůležitější je, že jim pomáhá pochopit rozhodnutí, která manažeři činí. Následně tito zaměstnanci na vstupní úrovni mohou uplatnit své vůdcovské schopnosti, když jsou povýšeni do středního managementu (nebo ekvivalentu) [2].
Iniciativa
Skutečný úspěch také vyžaduje iniciativu, která vyžaduje, aby lidé začínali sami u sebe. Iniciativa je přirozená jen pro hrstku lidí. Aby lidé plně uspěli, je nutné si tuto vlastnost osvojit. Jedná se o jednu z nejtěžších dovedností k učení a procvičování [2].
Produktivita
Spolu s iniciativou vyžadují dovednosti 21. století, aby se lidé učili o produktivitě. To je schopnost dokončit práci v přiměřeném čase. Z obchodního hlediska se jí říká efektivita [2]. Společným cílem každého profesionála — od vstupního zaměstnance po generálního ředitele — je udělat více za kratší dobu.
Sociální dovednosti
Sociální dovednosti jsou pro trvalý úspěch profesionála klíčové. Koncept vytváření sítí kontaktů je v některých odvětvích aktivnější než v jiných, ale správné sociální dovednosti jsou vynikajícími nástroji pro navazování dlouhotrvajících vztahů.
Vzestup sociálních médií a instantní komunikace změnily podstatu lidské interakce. Většina lidí potřebuje alespoň rychlokurz sociálních dovedností. Etiketa, způsoby a zdvořilost hrají v dnešním světě stále významnou roli [2].
Odborné texty věnující se kompetencím 21. století
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj vydala dokument věnující se vzdělávání a kompetencím 21. století. Tento dokument pojednává o otázkách souvisejících s výukou a hodnocením dovedností a kompetencí 21. století v zemích OECD, přičemž vychází ze závěrů dotazníkové studie a dalších relevantních podkladových materiálů. Přestože k účasti na dotazníkovém průzkumu byly vyzvány všechny země OECD, tak přišly odpovědi jen ze sedmnácti zemí, či regionů, a tudíž se dokument zaměřuje především na tuto skupinu. Dokument předkládá krátkou diskusi o významu a relevanci dovedností a kompetencí 21. století. Také se zmiňuje o definicích a koncepčních rámcích, které byly použity v literatuře. Dokument navrhuje nový trojrozměrný rámec, který se skládá z informací, komunikace a etiky a sociálního dopadu. Z dat dotazníkového průzkumu vyplývá, že většina zemí či regionů ve svých předpisech, pokynech, či doporučeních pro povinnou školní docházku pokrývá dovednosti a kompetence 21. století. Na celostátní nebo regionální úrovni, však existuje jen málo konkrétních definic těchto dovedností a kompetencí. Jediné hodnocení týkající se výuky těchto dovedností je často přenecháno externím inspektorům v rámci školních auditů. Rovněž existuje jen málo vzdělávacích programů pro učitele, které se zaměřují na výuku nebo rozvoj dovedností 21. století. Existuje několik vzdělávacích iniciativ pro učitele, které se zaměřují na rozvoj pedagogických dovedností učitelů v oblasti ICT, z nichž většina je nepovinná. Dokument rozebírá důsledky těchto zjištění s ohledem na zvláštní úlohu ICT při rozvoji těchto dovedností a kompetencí a na otázky související s hodnotícími postupy a vzděláváním učitelů [6].
Integrace umění a dovedností 21. století mají stále větší význam pro řešení složitých potřeb studentů v současném vzdělávání. The Creative Classroom Collaboratives: Studie kreativity, důvěry a kompetencí (C32) zjistila, že komplexní přístupy k integraci umění a přímá profesionální spolupráce mezi učiteli, vyučujícími umělci a kulturními partnery, jako jsou muzea, divadla a umělecké rady, mají pozitivní vztah k výsledkům studentů a k rozvoji dovedností 21. století [7].
Studie z roku 2021 ukazuje, že je nezbytné vyjasnit a harmonizovat terminologii používanou v literatuře věnující se vedení. Identifikuje 18 skupin vůdčích kompetencí potřebných pro 21. století. Výzkum odhaluje, že lídři 21. století musí být schopni spojit silný zájem o lidi, digitalizaci, financializaci a všeobecné dobro. Studie by měla pomoci odborníkům z praxe vytvořit vzdělávací osnovy pro osvojení vůdčích dovedností [8].
Další přehledová studie má snahu přiblížit koncept podnikatelské kompetence z užšího i širšího hlediska. Tato kompetence je ve studii považována za klíčovou způsobilost, nezbytnou pro úspěch v pracovním, ale i osobním životě ve 21. století. Studie také uvádí nejčastěji používané metody, efekt vzdělávání a jeho limity [9].
Kniha s názvem: 21st century skills: rethinking how students learn sděluje, proč záleží na dovednostech 21. století, a jak navrhnout a implementovat vzdělávací prostředí, pro tyto dovednosti. Dále jsou zmíněny modely, inovace a technologie, které pomáhají tyto dovednosti naučit. Obzvláště zajímavá mi přišla kapitola věnující se singapurské vizi: Učte méně, naučte více. Jedná se o vzdělávací rámec, který vyšel v roce 2004. Autor knihy zmiňuje, že tento rámec je důvod, proč se Singapur stal exemplářem pro změnu výuky na školách. Rámec se skládá ze 4 vizí, které jsou v synergii a vzájemně se podporují [10].
Z mého názoru velice povedená kniha s názvem: Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století se věnuje didaktickým metodám, jak učit zmíněné dovednosti 21. století. Kniha obsahuje podrobné interaktivní techniky, jak s žákem pracovat, aby si mohl osvojit zmíněné dovednosti výše. Kniha pracuje se všemi zmíněnými kategoriemi a věřím, že učení pomocí navržených postupů a her by mě bavilo. Doufám, že dojde k zpopularizování této knížky a učitelé si osvojí zde zmíněné techniky [11].
V rámci Evropské unie byl vytvořen rámec digitálních kompetencí. Jeho smyslem je ukázat, jaké konkrétní oblasti a dovednosti jsou pro člověka v Evropě důležité, a jak je možné strukturovat jejich úroveň a pracovat s nimi [12]. Aktuální verze je 2.x, kde x je značena novější verze. Aktuálně jsou verze v členských zemích různé, protože každá země zavádí tento rámec v jiném časovém horizontu a trvá určitý čas, než se na rámec adaptují lidé a je možné se posouvat na novější verze.
4 D vzdělávací rámec
Centrum pro redesign kurikula (CCR) ustanovilo dvanáct průřezových kompetencí ve čtyřech studijních dimenzích — Znalost, Dovednosti, Osobnost a Meta-učení, které tvoří čtyřrozměrný rámec CCR neboli „4D“ model vzdělávání. Tyto kompetence jsou součástí výukové praxe, která často spadá do kategorií nazývaných Sociální/emoční učení (SEL) neboli „Dovedností 21. století“ [13].
Znalost
Znalost je v modelu vyjádřena tímto obrázkem:
Dovednosti
Tento rozměr je často označován jako čtyři C, který byl již zmíněn výše. Tento model na ně nahlíží následovně:
Osobnost
Charakterová dimenze se vyznačuje vlastnostmi, které jsou běžně označovány jako sociálně-emoční učení (SEL).
Meta-učení
Meta-učení je 4. dimenze, která pracuje v tandemu s ostatními třemi, se zaměřením na schopnost člověka naučit se učit.
Závěr
Věřím, že se mi v eseji podařilo představit obecně uznávané kategorie, které obsahují dnes potřebné kompetence pro současné století. Dle mého názoru esej přináší přehled zajímavých odborných textů, které pracují s dovednostmi 21. století. Jedná se o různé vzdělávací rámce, studie nebo i knížky, které mě velice zaujaly. Doufám, že tyto texty zaujmou i někoho dalšího a umožní mu si, tak rozšířit obzory a vzdělání v této oblasti. Závěrem krátce zmiňuji 4D model, který mě zaujal a byl ve stručnosti probrán v předmětu „Učící se společnost“ na Masarykově univerzitě.
Literatura
[1] STAUFFER, Bri. What Are 21st Century Skills? [online]. Lancaster: Applied Educational Systems, c2022 [cit. 2022–05–26]. Dostupné z: https://www.aeseducation.com/blog/what-are-21st-century-skills
[2] STAUFFER, Bri. What Are the 4 C’s of 21st Century Skills? [online]. Lancaster: Applied Educational Systems, 2021 [cit. 2022–05–26]. Dostupné z: https://www.aeseducation.com/blog/four-cs-21st-century-skills
[3] MARTINCOVÁ, Jana. Level of Critical Thinking of Students of Selected Faculty of Humanities. Lifelong Learning [online]. 2016, 6(2), 83–105 [cit. 2022–05–26]. ISSN 1804–526X. Dostupné z: doi:10.11118/lifele2016060283
[4] Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám [online]. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, c2022 [cit. 2022–05–26]. Dostupné z: https://www.mvcr.cz/cthh/clanek/centrum-proti-terorismu-a-hybridnim-hrozbam.aspx
[5] Sdružení CZ.NIC zablokovalo weby šířící dezinformace spojené s rusko-ukrajinským konfliktem [online]. PRaha: NIC, z. s. p. o., c2022 [cit. 2022–05–26]. Dostupné z: https://www.nic.cz/page/4301/sdruzeni-cznic-zablokovalo-weby-sirici-dezinformace-spojene-s-rusko-ukrajinskym-konfliktem/
[6] ANANIADOUI, Katerina a Magdalean CLARO. 21st Century Skills and Competences for New Millennium Learners in OECD Countries. OECD Education Working Papers [online]. 2009, (41), 4 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: doi:10.1787/218525261154
[7] CORBISIERO-DRAKOS, Loretta, Laura K. REEDER, Laura RICCIARDI, Joy ZACHARIA a Susanne HARNETT. Arts Integration And 21st Century Skills: A Study of Learners and Teachers. International Journal of Education [online]. 2021, 22(2), 1–25 [cit. 2022–05–23]. ISSN 15298094. Dostupné z: doi:10.26209/ijea22n2
[8] GUY MAJOR NGAYO FOTSO. Leadership competencies for the 21st century: a review from the Western world literature. European Journal of Training and Development [online]. 2021, 45(6/7), 566–587 [cit. 2022–05–23]. ISSN 20469012. Dostupné z: doi:10.1108/EJTD-04–2020–0078
[9] KOŽÁROVÁ, Zuzana. PODNIKATEĽSKÁ KOMPETENCIA AKO KĽÚČOVÁ KOMPETENCIA 21. STOROČIA A MOŽNOSTI JEJ ROZVÍJANIA. Psychologie Pro Praxi [online]. 2018, 2018(2), 65–78 [cit. 2022–05–23]. ISSN 18038670. Dostupné z: doi:10.14712/23366486.2019.6
[10] BELLANCA, James A. a Ronald S. BRANDT. 21st century skills: rethinking how students learn / [edited by James Bellanca, Ron Brandt]. Bloomington: Solution Tree, 2010. ISBN 9781935249900. Dostupné také z: https://katalog-muni-cz.ezproxy.muni.cz/Record/MUB01006449218
[11] SIEGLOVÁ, Dagmar. Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století / Dagmar Sieglová. Praha: Dagmar Sieglová, 2019, 336 s. ISBN 9788027122547.
[12] Evropský rámec digitálních kompetencí 2.0 [online]. Brno: Masarykova univerzita, c2022 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://kisk.phil.muni.cz/digicomp/evropsky-ramec-digitalnich-kompetenci-20
[13] What Should Students Learn for the 21st Century? [online]. Center for Curriculum Redesign, c2022 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://4dedu.org/competencies/
