Přehled literatura na téma psychologické aspekty při učení v kontextu českého prostředí
V rámci tohoto krátkého příspěvku se pokusím poskytnout přehled vybrané literatury, která se zabývá souvislostí psychologie, pedagogiky a učení. Nejprve bych se věnoval knize, která stručně otevírá problematiku pedagogické psychologie. Následně bych se zaměřil na publikaci z části orientovanou na psychodidaktiku. Jako poslední bude zmíněna kniha, která je celá specializovaná na psychologii učení. Poslední část práce se zabývá další možnou literaturou v této oblasti.
Autorem všech tří podrobněji zmíněných knih je profesor Jan Průcha.
Přehled pedagogiky, Jan Průcha
V rámci tohoto přehledu bych začal knihou Přehled pedagogiky od Jana Průchy. Tato kniha od výše zmíněného profesora má seznámit čtenáře se základními pojmy a koncepty pedagogiky. V rámci kapitoly Pedagogická psychologie, uvádí že se jedná o disciplínu, která je v rámci pedagogiky často opomíjena a bývá přenechávána psychologům.[1]
V této kapitole je nejprve věnován prostor definici pedagogické psychologie, a poté zmínce různých subdisciplín v tematických okruzích pedagogické psychologie. Uvedeny jsou oblasti jako: vývojová pedagogická psychologie, pedagogicko-psychologická diagnostika, psychodidaktika atd.[2]
Závěrem kapitoly je k dispozici doporučení další četby orientované na tuto problematiku. Publikace však byla vydána naposledy v roce 2015 tudíž, zde nejsou uvedeny nejnovější práce jako například Psychologie učení od téhož autora (viz níže).[3]
Moderní pedagogika, Jan Průcha
V kapitole nazvané Kognitivní determinanty (Bloomova teorie) je uvedeno, že v současné době dochází k průniku mezi pedagogikou a psychologií, kdy spolu významně souvisí psychologické poznatky a pedagogické teorie. Vzniká tak nové pole tzv. psychodidaktika[4] (krátké vymezení psychodidaktiky viz publikace Přehled pedagogiky s.77–78). Krátká definice je popsána i v knize Moderní pedagogika s odkazem na Pedagogický slovník: „[Pedagogický slovník ji] vymezuje jakožto novou teorii propojující přístupy a poznatky obecné didaktiky, psychologie učení, kognitivní psychologie vědění a dalších. Podstatou je uznání toho, že edukační procesy je nutno vysvětlovat jak z hlediska obsahového (tj. pohledu didaktiky), tak z hlediska procesuálního (tj. pohledu psychologie). [podtržení přebráno z knihy Moderní pedagogika].“[5]
Autor v knize dále popisuje teorii mastery learning zavedenou do pedagogiky Benjaminem S. Bloomem,[6] která vychází z předpokladu že: „ovládnutí či osvojení (angl. mastery) nějakého souboru poznatků či dovedností ve škole je teoreticky možné u všech žáků, […] mají-li k tomu příhodné podmínky […].“[7]
Tato teorie je pak v knize hlouběji rozvedena, včetně explorativního bloku.
Psychologie učení, Jan Průcha
Jan Průcha v rámci úvodu v této monografii zmiňuje dvě různé disciplíny. Na jedné straně specifickou disciplínu psychologie, a to psychologii učení a na straně druhé pedagogickou psychologii, která naopak spadá do pedagogiky. Průnik obou oboru, tj. psychologie a pedagogiky, se zabývá právě Jan Průcha ve své monografii.[8] Publikace probírá různé oblasti psychologie učení v souvislosti s pedagogikou. Zmíněna tak je teorie a psychologie učení, učení a inteligence, styly a přístupy k učení atd.
Další knihy zaměřené na pedagogiku, učení a psychologický kontext
Za zmínku dále stojí kniha Kognitivně-behaviorální přístupy v praxi pedagoga od Nory Gavendové, která užívá aplikaci kognitivně-behaviorálního přístupu. Ten je spíš znám v kontextu terapie jako KBT, než jeho přenesení na pedagogickou praxi. Kniha má za cíl užít KBT na výchovně-vzdělávací oblast a implementovat ji v procesu integrace žáků.[9]
Úvod na seznámení se s psychologii učení, lze nalézt například v přehledových příručkách psychologie, jako je publikace Psychologie: příručka pro studenty od Pavla Říčana,[10] nebo kupříkladu také v knize Marie Vágnerové Základy psychologie[11].
Psychodidaktice se věnuje podrobněji kniha Psychodidaktika: metody efektivního a smysluplného učení a vyučování od Jiřího Škody a Pavla Doulíka.[12]
Použitá literatura
[1] PRŮCHA, Jan. Přehled pedagogiky: úvod do studia oboru. 4., aktualizované vydání. Praha: Portál, 2015. ISBN 978–80–262–0872–3., s.75
[2] Tamtéž, s.76–79
[3] Tamtéž, s.80
[4] PRŮCHA, Jan. Moderní pedagogika. Šesté, aktualizované a doplněné vydání. Praha: Portál, 2017. ISBN 978–80–262–1228–7., s.136
[5] Tamtéž, s.137
[6] Tamtéž, s.137
[7] Tamtéž, s.137
[8] PRŮCHA, Jan. Psychologie učení: teoretické a výzkumné poznatky pro edukační praxi. Praha: Grada, 2020. Psyché. ISBN 978–80–271–2853–2., s.11
[9] GAVENDOVÁ, Nora. Kognitivně-behaviorální přístupy v praxi pedagoga. Praha: Grada, 2021. Pedagogika. ISBN 978–80–271–2501–2, s.7
[10] ŘÍČAN, Pavel. Psychologie: příručka pro studenty. Vyd. 2., dopl. Praha: Portál, 2008. ISBN 978–80–7367–406–9., s.159–176
[11] VÁGNEROVÁ, Marie. Základy psychologie. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80–246–0841–3., s.74–93
[12] ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Psychodidaktika: metody efektivního a smysluplného učení a vyučování. Praha: Grada, 2011. Pedagogika. ISBN 978–80–247–3341–8.
