Převrácená třída
Tradiční vs. převrácená třída
Asi každý si pamatuje, jak to chodí v takové běžné třídě někde na základní či střední škole. Učitel přijde do vyučování, děti sedí (pokud možno spořádaně) v lavicích a kantor začne svůj výklad dané látky. Žáci si jej zapisují do sešitů a na konci hodiny mnohdy dostanou zadán domácí úkol, aby si novou látku procvičili. Jednou za čas jsou potom z těchto znalostí ústně či písemně zkoušeni. Zhruba na takovémto modelu je postaveno tradiční vyučování, které však podle některých není ideální. Takový stav by nastal, kdyby mohlo mít každé dítě svého učitele, který by se mu věnoval a individuálně s ním pracoval, což však není reálně proveditelné. A právě zde přichází na řadu koncept převrácené třídy, který by mohl alespoň částečně zlepšit onen faktor individuálního přístupu ke studentovi.
Jak převrácená třída funguje?
Koncept flipped classroom neboli převrácené třídy pracuje s tím, že výklad probírané látky není žákům zprostředkováván učitelem na hodinách, nýbrž prostřednictvím online vzdělávacích videí, se kterými se studenti sami seznamují doma. Žáci si k těmto tématům připraví dotazy, které mohou napsat např. do komentářů pod video, což pomůže učiteli přizpůsobit následující vyučování tak, aby pokryl témata, která nebyla žákům jasná. Učitel tak přistupuje k jednotlivým studentům více individuálně a může svůj čas ve výuce využít mnohem efektivněji, jelikož se věnuje zejména těm věcem, které dělají žákům problémy nebo které potřebují probrat hlouběji. Zároveň tento koncept umožňuje postupovat každému žákovi vlastním tempem (alespoň v rámci možností), neboť je jen na něm, kdy si pustí výuková videa a zdali bude potřebovat se k nim vrátit.
Khan Academy a Dr. Lodge
Jedním z propagátorů modelu převrácené třídy je Salman Khan, zakladatel Khan Academy, jejíž výuková videa dnes sledují miliony lidí po celém světě. Celý tento projekt přitom začal zcela náhodně, když Salman vytvářel vzdělávací videa z matematiky pro své sestřenice a umístil je na YouTube, kde je začali využívat i jiní lidé. Dnes však Khan Academy disponuje stovkami videí z různých oblastí, jejichž obsah je zdarma dostupný komukoliv s přístupem na internet. Díky řadě dobrovolníků jsou pak videa z Khan Academy překládány do mnoha světových jazyků, v České republice tak funguje např. Khanova škola.
Zajímavou osobností pohybující se v prostředí vzdělávání je Dr. Lodge McCammon, který si říká Dr. Lodge. Ten pojímá koncept převrácené třídy jinak, než jak může být chápán např. z praxe Khan Academy. Podle Dr. Lodge je při uplatňování konceptu převrácené třídy tím nejdůležitějším předpokladem osobní vztah mezi učitelem a studentem. Základním úkolem učitele je totiž dovést svého žáka k úspěchu, a to podle Lodge nepůjde bez vzájemných vazeb (zahrnuje sem i žákovu rodinu) založených na důvěře.Na základě této argumentace pak doporučuje učitelům, kteří uvažují o implementaci tohoto konceptu na svou vlastní třídu, aby výuková videa tvořili oni sami. Pro studenty totiž bude snazší a přirozenější vnímat výklad látky od někoho koho dobře znají a mají k němu vybudovanou určitou důvěru, než sledovat podobný výklad vytvořený člověkem, kterého nikdy neviděli.
Mají převrácené třídy smysl?
Koncept převrácené třídy či převráceného učení, jak jej někteří nazývají, se mezi učiteli na celém světě celkem rychle šíří a mnozí se jej snaží určitým způsobem implementovat do své výuky. Aby však učitelé mohli plnohodnotně zavést tento model, musí postavit výuku na 4 pilířích definujících převrácenou třídu:
1. Flexibilní prostředí — učitel podle potřeby kombinuje různé výukové metody a přizpůsobuje výuku dané situaci
2. Kultura učení — dochází k odklonu od tradičního modelu zaměřeného na učitele a do popředí se dostává student, který je součástí vzdělávacího procesu a aktivně na něm participuje
3. Vhodný obsah — učitel průběžně hodnotní vzdělávací materiály a rozhoduje, zda jsou účinné nebo je nutné je nějakým způsobem přepracovat, aby přesně vyhovovali jeho žákům
4. Profesionální učitel — učitel musí být dostupný všem studentům, musí jim být nápomocný a poskytovat jim zpětnou vazbu, zároveň by měl být v kontaktu s jinými kolegy a předávat si s nimi své know-how.
Jak lze vidět koncept převrácené třídy klade na roli učitele velké nároky, i když by se to tak na první pohled nemuselo zdát. Jeho role je zde nenahraditelná a také velmi náročná, jelikož musí mít neustálý přehled o svých žácích, ke kterým by měl přistupovat co nejvíc individuálně a na základě svých pozorování pak pružně reagovat a měnit styl a formu výuky. Nicméně i pro žáky může být přechod na model převrácené třídy zpočátku nezvyklý a problematický. Barbi Honeycutt ve svém článku uvádí 5 možných způsobů, jak předejít negativnímu přijetí změny výuky u studentů. Zajímavé poznatky co dělat a čeho se naopak vyvarovat při zavádění modelu převrácené třídy pak nabízí také tento článek.
Jestliže se tedy se zavedením metody převrácené třídy pojí značné úsilí a nároky, a to jak na učitele, tak i na studenty, má vůbec implementace tohoto konceptu smysl? Podle mnohých uveřejněných studií byly školy, potažmo učitelé a studenti, po zavedení této metody spokojeni a došlo ke zlepšení studijních výsledků či zlepšení chování studentů. Například škola Byron High School zrušila při výuce matematiky učebnice a přešla k modelu převrácené třídy s volně dostupnými materiály, což vedlo ke zvýšení úspěšnosti v matematice až o 12%. Případová studie Clintondale High School zase uvádí, že po zavedení převrácené třídy se zvýšily výsledky testů ve všech oborech a počet odmaturovaných studentů stoupl o 10%. Zároveň se zlepšily problémy s docházkou (o 7%), se kterými se do té doby škola potýkala.
