Připraví AI knihovníky o práci?
Příležitosti i obavy na příkladu švédského výukového kruhu
AI je součástí našich každodenních životů, někdy si to ani neuvědomujeme — je součástí webových vyhledávačů, aplikací sociálních sítí, médií, překladačů, aplikací MOOC, zařízení chytré domácnosti. Není tedy divu, že se nevyhnula ani knihovnám, které by samy ze své podstaty měly být nositelkami nových idejí a technologického pokroku.
Umělá inteligence se v knihovnách projevuje ve dvou rovinách. Knihovny ji jednak integrují do svých procesů, jako je digitalizace, správa sbírek a služby uživatelům (například vyhledávače a komunikace), a zároveň o ní vzdělávají. Zařazují umělou inteligenci do svých vzdělávacích programů a lekcí informační gramotnosti.
Karolina Andersdotter a AI ve švédském výukovém kruhu
Karolina Andersdotter ve svém výzkumném článku Artificial intelligence skills and knowledge in libraries: Experiences and critical impressions from a learning circle popisuje zajímavý výzkumný projekt, který proběhl ve Švédsku, a který zkoumal, jak se staví knihovníci k rychlému rozvoji AI a jak vnímají jeho dopad na svou práci v knihovnách. Zároveň si tento projekt kladl za cíl vzdělávat knihovníky v oblasti AI a přinést poznatky užitečné pro plánování vzdělávacích aktivit a při plánování rozvoje knihoven a volbu vhodných strategií souvisejících s AI. (Andersdotter, 2023)
Jednalo se o výukový kruh, v rámci kterého se online scházelo celkem 123 švédských knihovníků, a ti mezi sebou diskutovali o již existujícím online výukovém programu o AI. Celkový počet účastníků často přesahoval 30, proto byli během setkání rozděleni do menších diskusních skupin podle konkrétních diskusních témat.
Studie měřila nárůst znalostí o AI a nárůst sebevědomí účastníků v předávání těchto znalostí uživatelům knihoven pomocí testů sebeúčinnosti (self-efficacy), které proběhly 3x během setkání. Pojem self-efficacy zavedl Bandura a vysvětluje jej jako „víru ve vlastní schopnosti organizovat a provádět postupy potřebné pro zvládnutí potenciálních situací.“(Bandura, 1995)
Podle Bandury tato přesvědčení ovlivňují to, jak se lidé cítí, myslí, motivují a jednají. Sebeúcta se liší od sebeúčinnosti tím, že sebeúcta je obecným vnímáním sebe sama, zatímco sebeúčinnost se vztahuje ke schopnosti provádět konkrétní úkoly (např. vysvětlit někomu, co je AI). Běžným způsobem měření sebeúčinnosti jsou dotazníky, ve kterých respondenti hodnotí úkoly na Likertově škále podle své sebedůvěry v jejich úspěšné dokončení. (Andersdotter et al., 2017) Významným rysem těchto dotazníků je, že obsahují pozitivně formulované výroky zaměřené na činy spíše než na konkrétní znalosti (Nordén et al., 2017). Například výrok „Mohl bych kolegovi vysvětlit aplikaci AI v prostředí knihovny“ je preferován před „Vím, co je AI“.
Z výsledků tohoto výzkumu vyplynulo, že knihovníci vykazovali převážně pozitivní pohled na AI v rámci procesů knihovny — vnímali, že se fondy se staly přístupnějšími a snadněji zpracovatelnými. Zároveň však knihovníci projevili obavy z dopadu na mediální prostředí knihoven a zaznamenali problémy v začleňování AI do výuky a nedostatek znalostí mezi samotnými knihovníky.
Některým knihovníkům připadalo obtížné při běžném provozu knihovny poučit uživatele o soukromí ve vztahu k vyhledávání informací a používání internetu. Jeden dotazovaný poznamenal, že je obtížné oslovit uživatele, který je zaneprázdněn nějakým úkolem (např. stahováním aplikace nebo placení účtu), a zahájit spontánní diskusi o tom, jak funguje algoritmus vyhledávače, protože uživatel se soustředí na dokončení úkolu a diskuse o informační gramotnosti nesplňují jeho informační potřebu.
Knihovníci také cítili nejistotu v tom, jak uživatelům vysvětlit, jak AI funguje. Neuměli například dostatečně popsat fungování algoritmů při vyhledávání. Což může být pro knihovnu problém, neboť neschopnost vysvětlit, jak AI ovlivňuje výsledky vyhledávacího procesu může způsobit snížení důvěry v knihovnu jakožto veřejnou instituci.(Haider & Sundin, 2020) K tomu Andersdotter poznamenává: „I když je umělá inteligence zabudována a možná dokonce všudypřítomná v každodenním životě, je pro většinu lidí netransparentní“.
Pomoci vysvětlit a pochopit principy fungování AI se v knihovnách snaží různé vzdělávací programy. Některé knihovny ve Švédsku například koordinovaly dočasnou výstavu Data Detox s cílem zvýšit povědomí o těchto problémech. Uživatelé se tak potřebné informace dozvědí nenásilně z výstavních panelů. Výstava byla pojata jako putovní a nechyběly ani související vzdělávací materiál pro knihovníky. (Andersdotter, 2023)
Etické aspekty ve vztahu k AI
Ne všechny aspekty zavádění umělé inteligence do knihoven však knihovníci, kteří se zúčastnili výukového kruhu vnímali kladně. Obavy cítili například v souvislosti s AI používanými k monitoringu veřejných prostor knihoven. Domnívali se, že trasování může být užitečné při promýšlení a navrhování designu knihoven, na druhé straně ale může omezovat a narušovat soukromí uživatelů.
Tyto obavy reflektuje Mezinárodní knihovnická organizace IFLA, která v roce 2020 vydala prohlášení o knihovnách a umělé inteligenci (IFLA, 2020), v němž vítá „nové dimenze a přístupy k procesům řízení znalostí v knihovnách“, které nabízí rozvoj AI, ale uznává i existující obavy z negativních dopadů na kvalitu služeb a personální obsazení a také z aplikací umělé inteligence založených na rozsáhlém shromažďování dat, které „nesmí převážit nad volbami ochrany soukromí uživatele“. IFLA v prohlášení doporučila dodržovat Etický kodex IFLA pro knihovníky a informační pracovníky při používání technologií AI v knihovnách. („IFLA — IFLA Code of Ethics for Librarians and other Information Workers (short version)”, b.r.)
Nezanedbatelné obavy vyjádřili zaměstnanci knihoven také v personální oblasti. Někteří z nich se báli, že je v brzké době AI nahradí.
Skutečně připraví AI knihovníky o práci? Jak se na tuto otázku dívají čeští odborníci?
Že obavy z vlivu AI v oblasti zaměstnání jsou zcela na místě, potvrzuje publicista Petr Koubský, který predikuje, že částečně nebo úplně přijdou o práci netvořivé profese z oblasti duševní činnosti například operátoři call center, úředníci, střední management, právníci, ale také učitelé, vědečtí pracovníci, „producenti textů z textů“. Podle jeho názoru lze očekávat, že v souvislosti s nástupem AI se změní pracovní náplň až u 80 % zaměstnanců, kterým se změní asi 10 % jejich pracovní náplně. A u 19% zaměstnanců se pracovní náplň změní o 50% a pouze pro 1 % lidí se nezmění nic.(Fázik & Baranko, 2023)
AI konzultant Jan Romportl, předpokládá vznik všeobecné umělé inteligence, tzv. AGI (Artificial General Intelligence), která si bude stanovovat a plnit vlastní cíle, do 10 let. Zhruba 50 % pracovních úkolů v USA bude podle jeho slov nahrazeno copywriteři, marketéři, vývojáři, designéři, grafici, hudebníci, publicisté, spisovatelé, novináři, právníci, účetní, překladatelé). Řešení aktuální situace vidí ve vzdělávání a adaptabilitě, ve využití AI pro vyšší produktivitu práce a v přípravě se na změnu pracovní pozice. Radí ignorovat tlak na poznání a ovládání všech nástrojů AI — místo toho navrhuje postupně a důsledně se naučit používat jeden nástroj. (Fázik & Baranko, 2023)
Náměstek ředitele Moravské zemské knihovny Petr Žabička zaujímá umírněnější stanovisko. Domnívá se, že nástup AI bude postupný, jelikož naše společnost má svou setrvačnost, danou schopnostmi a preferencemi uživatelů, ekonomickými podmínkami a řadou dalších okolností. Podobné je to i v knihovnách. „Myslím si proto, že i změny vyvolané AI se budou v knihovnách projevovat v čase nerovnoměrně i proto, že zejména starší generace neodloží knihu jen proto, že někde na internetu si mohou popovídat s umělou inteligencí — nanejvýš se jí budou ptát, jestli si mají přečíst spíš Stopařova průvodce, nebo Terminátora.“ Ani předpovídané vyvinutí se obecné umělé inteligence podle Žabičky nebude znamenat, že se svět změní přes noc. Neočekává ani radikální zánik řady profesí, ale spíše vznik řady nových nástrojů, které knihovníkům výrazně usnadní práci a dá jim možnost věnovat se více komunikaci s uživateli knihoven. Využití AI v knihovnách vidí především v oblasti tvorby metadat a jako nástroje výrazně urychlující procesy katalogizace a digitalizace. Petr Žabička také upozorňuje na to, že další oblastí, kterou výrazně ovlivní nástup obecné umělé inteligence je oblast digitálních humanitních věd. „Pokud vznikne entita, která dokáže hledat nové vztahy a vyvozovat nové a zároveň správné nové závěry z dostupných dat, nebo si dokonce klást nové relevantní výzkumné otázky, dostanou vědci z oblasti digital humanities do ruky na jedné straně velmi silný nástroj, na druhé pak konkurenta, který je připraví o práci.“(„IMPLEMENTÁCIA UMELEJ INTELIGENCIE AKO ODPOVEĎ NA NOVÉ VÝZVY INOVATÍVNYCH DIGITÁLNYCH SLUŽIEB KNIŽNÍC. (Slovak)”, 2023)
Jan Černý z Fakulty informatiky a statistiky VŠE Praha se domnívá, že s příchodem AI se svět změnil zásadně. „Čekají nás nevídané změny ve společnosti ve všech rovinách — pozitivních i negativních — a měli bychom se připravit. Stejně jako knihovny musí pracovat se stávajícím trendem.“(„NACHÁDZAJÚ SA KNIŽNICE UŽ PRED BRÁNOU UMELEJ INTELIGENCIE?”, 2023)
Jeho pohled je mírně optimistický, domnívá se, že „knihovny mají před sebou jedno z nejvýznamnějších období své historie, a to tvarování nových služeb, akceptaci nových rolí a výzvu být klíčovou moderní institucí ve společnosti, která chrání lidskou schopnost myšlení.“ Nezavírá však oči ani před negativní dopady AI, za které považuje: zřetelnou technologickou závislost, intelektuální lenost a oslabení rozhodovacích procesů na základě kritického lidského zhodnocení.
Na závěr bych se ještě ráda vrátila ke švédskému výzkumu: V rámci výzkumu vznikla i fokusní skupina knihovníků, kteří uvedli, že diskuzi o AI v knihovnách vítají. Uznávají, že umělá inteligence je nová a obtížná, ale také vidí její potenciál a přijímají výzvu, aby její různé aplikace byly pro knihovnu a její uživatele co nejlepší. Dalším krokem ke zvážení pak je, jak mohou jako pedagogové tyto znalosti sdílet s uživateli knihoven. Politické a technologické změny vyvolané expanzí umělé inteligence potřebují vzdělanou společnost, která si dokáže vytvořit názor na záležitosti týkající se jak osobních údajů, tak interakcí s AI, zásad týkajících se zdravotnictví, ekonomiky nebo jakékoli jiné oblasti, kde lze umělou inteligenci uplatnit. „Informovaní občané jsou klíčem k dobré správě věcí veřejných a knihovny jsou klíčem k informovaným občanům.“(Andersdotter, 2023)
Zdroje:
Andersdotter, K., Grenholm, E., Johansson, H., Spjut, S., & Sävhammar, L. (2017). Digitala kompetenser : Vägen till ett självskattningstest för folkbibliotekspersonal. Retrieved from https://urn.kb.se/resolve?urn=urn:nbn:se:uu:diva-339476
Andersdotter, K. (2023). Artificial intelligence skills and knowledge in libraries: Experiences and critical impressions from a learning circle. Journal of Information Literacy, 17(2), 108–130. https://doi.org/10.11645/17.2.14
Bandura, A. (1995). 1 — Exercise of personal and collective efficacy in changing societies. In Self-Efficacy in Changing Societies (s. 1–45). Oxford: Cambridge University Press.
Expression), I. F. (Committee on F. of A. to I. and F. of. (2020). IFLA Statement on Libraries and Artificial Intelligence. Získáno z https://repository.ifla.org/handle/123456789/1646
Fázik, J., & Baranko, D. (2023). CASLIN 2023: KNIŽNICE POZDRAVUJÚ UMELÚ INTELIGENCIU. ITlib.Informačné technológie a knižnice, 27(3–4), 68–70. https://doi.org/10.52036/1335793X.2023.3-4.68-70
Haider, J., & Sundin, O. (2020). Information literacy challenges in digital culture: Conflicting engagements of trust and doubt. Information, Communication & Society, 25(8), 1176–1191.
IFLA — IFLA Code of Ethics for Librarians and other Information Workers (short version). (b.r.). Získáno 9. červen 2024, z https://origin-www.ifla.org/publications/ifla-code-of-ethics-for-librarians-and-other-information-workers--short-version-
IMPLEMENTÁCIA UMELEJ INTELIGENCIE AKO ODPOVEĎ NA NOVÉ VÝZVY INOVATÍVNYCH DIGITÁLNYCH SLUŽIEB KNIŽNÍC. (Slovak). (2023). ITlib: Informacne Technologie a Kniznice, 5–12. https://doi.org/10.52036/1335793X.2023.SC2.5-12
NACHÁDZAJÚ SA KNIŽNICE UŽ PRED BRÁNOU UMELEJ INTELIGENCIE? ODHODLAJÚ SA VSTÚPIŤ A VYUŽIŤ JEJ POTENCIÁL, ALEBO SA NECHAJÚ UMELOU INTELIGENCIOU POHLTIŤ? (Czech). (2023). ITlib: Informacne Technologie a Kniznice, (1/2), 60–62. https://doi.org/10.52036/1335793X.2023.1-2.59-61
Nordén, L.-Å., Mannila, L., & Pears, A. (2017). Development of a self-efficacy scale for digital competences in schools. 2017 IEEE Frontiers in Education Conference (FIE), 1–7.
Nyberg Åkerström, W., & Andersdotter, K. (2021). AI och algoritmer för bibliotek och brukare. 28–35. Svensk biblioteksförening; Högskolan i Borås; Umeå universitet. Získáno z https://urn.kb.se/resolve?urn=urn:nbn:se:uu:diva-441072
