Partnerství otevřené a občanské vědy?
Obrovské množství generovaných dat a možností pro jejich sdílení a propojení lidí kolem celého světa dalo vzniknout vědeckým přístupům, které otevřenost, propojení a spolupráci berou za své stavební kameny. Mezi těmito přístupy můžeme nalézt právě občanskou a otevřenou vědu. Otevřená věda je přístup, který se zasazuje o to, aby byl vědecký výzkum, data a výstupy přístupné a znovu použitelné kýmkoli. Občanská věda je formou účasti veřejnosti a spolupráce na vědeckém výzkumu, která má za cíl zapojení občanů v řešení aktuálních problémů pro oboustranné obohacení informacemi. V odborné literatuře je možné se setkat s dvěma způsoby, jak je občanská věda uváděna: někdy jako jedna ze součástí otevřené vědy, jindy jako plnohodnotný vědecký směr na obdobné úrovni. Ať již je interpretace jakákoliv, oba přístupy mohou společně tvořit silnou synergii, protože ze sebe navzájem mohou v různých oblastech těžit.
Jak již bylo zmíněno výše, jednou z hlavních výhod občanské a otevřené vědy je, že podporují sdílení a opětovné použití dat. Zveřejnění dat a metadat generovaných občanskými vědeckými projekty může přispět k pokroku vědy a inovací, jakož i k transparentnosti výzkumů. Sdílení dat také umožňuje validaci a replikaci výsledků, stejně jako integraci a analýzu dat z různých zdrojů a oborů. Občanská věda také přispívá k diskuzi pro zveřejňování výsledků pomocí způsobu „open access“ — občané zapojení do projektů většinou chtějí mít přístup k výsledkům výzkumů, na kterých se aktivně podíleli. Právě zapojení občanů z různých prostředí nebo sociálních vrstev může přinést do rozličných částí vědeckého procesu nové pohledy a názory. Směrem k občanům, potažmo obecně veřejnosti, zas mohou takové projekty přinést nové vědomosti, pomoci zvýšení gramotnosti a zlepšení povědomí o daném vědeckém zaměření. Propojení občanské a otevřené vědy krom řady benefitů otevírá také oblasti možných bariér a problémů, jako je například etika výzkumů, otázky soukromí, zabezpečení dat a nedostatek norem či standardů, které by transparentní a výzkumy otevřené „pro všechny“ řešily. Přestože tyto bariéry mohou častěji vznikat ze strany vědců, je záhodno zvážit, zda řešení v některých případech nepřenášet i do veřejného prostoru. Krom možného zapojení třetích stran získá veřejnost povědomí o chystaných vědeckých výzkumech, což může přinést zvýšení pozitivních dopadů propagace, která by za jiných podmínek ani neexistovala.
Zdroje:
HECKER, Susanne, Muki HAKLAY, Anne BOWSER, Zen MAKUCH, Johannes VOGEL a Aletta BONN. Citizen Science: Innovation in Open Science, Society and Policy [online]. UCL Press, 2018 [cit. 2023–03–28]. 978–1–78735–233–9. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/j.ctv550cf2
KNACK, Anna, Elta SMITH, Sarah PARKS a Catriona MANVILLE. Open science: The citizen’s role in and contribution to research [online]. [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://www.rand.org/pubs/conf_proceedings/CF375.html
SCHADE, Sven, Maite PELACHO, Toos VAN NOORDWIJK, Katrin VOHLAND, Susanne HECKER a Marina MANZONI. Citizen Science and Policy. The Science of Citizen Science [online]. Cham: Springer International Publishing, 2021, 2021–01–12, , 351–371 [cit. 2023–03–28]. ISBN 978–3–030–58277–7. Dostupné z: doi:10.1007/978–3–030–58278–4_18
SCHEIBEIN, Florian, William DONNELLY a John SG WELLS. Assessing open science and citizen science in addictions and substance use research: A scoping review. International Journal of Drug Policy [online]. 2022, 100 [cit. 2023–03–28]. ISSN 09553959. Dostupné z: doi:10.1016/j.drugpo.2021.103505
WEHN, Uta, Claudia GÖBEL, Anne BOWSER, Libby HEPBURN a Muki HAKLAY. Global Citizen Science perspectives on Open Science [online]. 31 May 2020 [cit. 2023–03–28]. Dostupné z: https://pure.iiasa.ac.at/id/eprint/16729/
