PBL: Projektové nebo problémové učení?
Problem-based learning (Problémové učení)
Při problem-based learningu je problém většinou definován učitelem a studenti jsou vyzváni k tomu, aby uplatnili své znalosti a dovednosti při navržení jeho možného řešení. Studenti řeší zapeklité problémy, které nemají jednoznačné řešení, což vytváří vhodné prostředí pro diskuzi a vymýšlení různých řešení ve skupinkách. Možné řešení studenti prezentují svým spolužákům. [1]
Project-based learning (Projektové učení)
U project-based learningu studenti vytváří projekt, který má často formu nějakého artefaktu. Ač mají studenti velké množství autonomie, učitel jim stanoví jasné definované parametry, které jsou potřebné k tomu, aby byl projekt dokončen v daném časovém termínu. Studenti si při tvorbě projektů osvojují schopnosti spolupráce, vyjádření vlastního názoru a hledání kompromisů. [1]
PBL v praxi
Rozdíl mezi projektovým a problémovým učením v praxi při výuce biologie a environmentalistiky ve svém článku popsala Sara Segar. [2]
Modelová situace: Řešení problému úbytku vlků v Minnesotě v rámci Problémového učení
Pomocí problémového učení studenti nejprve provedou výzkum a hledají různé vysvětlení problému (př. vlci byli zabíjeni, aby nelovili dobytek nebo se změnilo prostředí, ve kterém se pohybují). Poté přicházejí s různými řešeními problému (zákaz lovu vlků, stavba ohradníků apod.) Studenti nahlížejí na problém z mnoha perspektiv, dozvídají se o širším kontextu a získávají povědomí o různých disciplínách (např. ekologii, politice, zěměpisu apod.) Výsledkem je rozmanitý plán na řešení komplexního problému, který je spíše teoretický.
Modelová situace: Řešení problém úbytku vlků ve spolupráci se spolkem na ochranu vlků v rámci Projektového učení
V tomto případě studenti opět hledají řešení na konkrétní problém, ale mohou přitom spolupracovat s odborníky v oboru. Svým projektem se snaží vyřešit problém konkrétní skupiny, které následně odprezentují svůj návrh řešení (například připraví kampaň na záchranu vlků). Tvorba projektu je časově náročnější, studenti si při něm zlepšují svou schopnost spolupráce a komunikace.
Další praktický příklad (opět z oblasti environmentalistiky), který ilustruje rozdíl mezi oběma metodami učení, lze nalézt ve videu Leslie Rosas. [3]
Zapojení studentských portfolií
Podle Sarah Segar skýtá jak problémové, tak projektové učení ideální příležitost pro zapojení digitálních portfolií, ve kterých studenti sdílí svou zkušenost. Studenti do nich mohou zaznamenat prvotní fáze výzkumu a pozorovat, jak postupně zúžili svou oblast zájmu. V projektové části pak mohou sdílet rozhovory s odborníky pomocí různých médií i s ostatními spolužáky. Pomocí digitálního portfolia demonstrují své kritické myšlení a vytváří artefakt, ke kterému se mohou později vracet.
[1] Pear Tree Education Inc., 2017, Project vs Problem-Based Learning (21st Century Education) YouTube video. [2022–06–15]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=arj7oStGLkU
[2] Segar, Sara, 2021. Project-based learning vs. problem-based learning. In: spacesedu.com [online] 5.1.2021 [2022–06–15] Dostupné z: https://spacesedu.com/en/project-based-learning-vs-problem-based-learning/
[3] Leslie Rosas., 2019, Problem-Based Learning vs. Project-Based Learning YouTube video. [2022–06–15]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=arj7oStGLkU
