Peeragogika

V dnešním rychle se rozvíjejícím vzdělávacím prostředí jsou tradiční metody výuky a učení zpochybňovány inovativními přístupy, které kladou důraz na spolupráci, sebeřízené vzdělávání a vzájemnou interakci. Jedním z takových přístupů, který se dostává do popředí, je peeragogika — koncept, který nově definuje dynamiku vzdělávání tím, že staví studenty do čela tvorby a sdílení znalostí.

Zdroj Canva.

Definice peeragogiky

Peeragogika, termín vytvořený Howardem Rheingoldem a jeho spolupracovníky, je spojením slov “peer” a “pedagogika”.

„Peeragogika flexibilní rámec technik pro vzájemné učení a vytváření vzájemných znalostí. Zatímco pedagogika se zabývá přenosem znalostí od učitelů ke studentům, peeragogika je to, co lidé používají ke společné produkci a aplikaci znalostí.“ (Howard Rheingold, 2012)

Představuje přístup ke vzdělávání založený na spolupráci, kdy se jednotlivci setkávají, aby společně vytvářeli, sdíleli a uplatňovali znalosti. Na rozdíl od tradiční pedagogiky, která se zaměřuje na učení řízené učitelem, peeragogika zdůrazňuje vzájemné učení a kolektivní vytváření znalostí mezi vrstevníky. Tento přístup je v souladu s širší vzdělávací teorií konektivismu, která zdůrazňuje význam sociálních a technologických sítí pro usnadnění učení.

Vývoj a vznik peeragogiky

Formální koncept peeragogiky se objevil kolem roku 2012, a to v čele s Howardem Rheingoldem, americkým pedagogem a odborníkem na vzdělávací technologie. Rheingoldova vize peeragogiky byla ovlivněna jeho zkušenostmi z počátků počítačových sítí v 80. letech 20. století. Uvědomoval si potenciál digitálních technologií pro podporu kolaborativního učení a se skupinou spolupracovníků vytvořil The Peeragogy Handbook (pozn. Příručku peeragogiky). Tato komplexní příručka popisuje techniky efektivního peer učení a tvorby znalostí a poskytuje flexibilní rámec pro pedagogy a studenty.

Peeragogika má historické kořeny v různých vzdělávacích hnutích, která kladla důraz na spolupráci a aktivní učení. Například progresivní vzdělávací hnutí na počátku 20. století, vedené osobnostmi, jako byl John Dewey, obhajovalo zážitkové učení a demokratické třídy. Podobně konstruktivistické teorie Jeana Piageta a Lva Vygotského zdůrazňovaly význam sociální interakce a spolupráce v kognitivním vývoji. Peeragogika vychází z těchto základů a integruje moderní digitální nástroje, které zlepšují a rozšiřují možnosti společného učení.

Howard Rheingold

• americký kritik, spisovatel a učitel
• specializace na kulturní, sociální a politické důsledky moderních komunikačních médií (internet, mobilní telefony a virtuální komunity)
• kniha Smart Mobs (2002) předznamenala Web 2.0 a předpověděla kolaborativní projekty, jako je Wikipedie
• spoluzaložil v polovině 90. let HotWired a Electric Minds, dvě průkopnické webové komunity.
• působí v Second Life, vyučuje, píše a konzultuje v oblasti sociálních sítí.
• vyučuje mediální gramotnost, aby všichni věděli, jak číst a vytvářet nová média, která všichni společně vytváříme.
• zajímá se o kolaborativní učení
• spolunapsal The Peeragogy Handbook (2012), kde představil téma peeragogiky

„Peer learning a peer produkce jsou pravděpodobně staré jako lidstvo samo, ale v digitálním věku nabývají nového významu.” (Howard Rheingold, 2012)

Nutno dodat, že v rámci peeragogiky ho zajímalo, jak funguje peer learning (vrstevník učí vrstevníka/vrstevníky) a zároveň jak funguje peer produkce (a vzájemná spolupráce).

Jakého nového významu?

„Dnes však nástup digitálních produkčních médií a distribučních/komunikačních sítí pozvedl sílu a potenciál společného učení na novou úroveň. Pokud se chcete naučit opravit potrubí, vyřešit parciální diferenciální rovnici nebo napsat software, jste od know-how prostřednictvím YouTube, Wikipedie a vyhledávačů vzdáleni několik sekund. Přístup k technologiím a přístup ke znalostem však nestačí.” (Howard Rheingold, 2012)

Podle něj jde o to, že digitální média a komunikační sítě výrazně zlepšily možnosti společného učení, zároveň umožňují okamžitý přístup k různým znalostem a dovednostem. Uvedu příklad — nevím, jak vyměnit žárovku, napíšu si to do vyhledávače a mám několik návodů během pár vteřin. Přístup k technologiím a přístup ke znalostem však nestačí.

A proč nestačí?

„Protože učení má být sociální, aktivní a trvalý proces.“ (Howard Rheingold, 2012)

Základní principy peeragogiky

Účinnost a význam peeragogiky je založena na několika základních principech. Tímto ústředním principem peeragogiky je spolupráce, kdy se žáci zapojují do společných aktivit, aby si vyměňovali nápady, diskutovali o konceptech a společně zkoumali témata. Toto prostředí spolupráce posiluje smysl pro komunitu a sdílenou odpovědnost za výsledky učení.

Dalším je interakce mezi vrstevníky. Učení v rámci peeragogiky probíhá prostřednictvím interakce mezi vrstevníky, kdy žáci vzájemně využívají své perspektivy, zkušenosti a poznatky.

Nesmíme opomenout ani samostatné řízené vzdělávání. Peeragogika podporuje sebeřízené učení a podporuje studenty v tom, aby převzali odpovědnost za své vlastní vzdělávání. Žáci si stanovují cíle, určují zdroje a řídí své tempo a styl učení, čímž přizpůsobují své vzdělávání svým individuálním potřebám a zájmům.

Digitální nástroje a online platformy hrají také zásadní roli při usnadňování peeragogiky. Technologie umožňují bezproblémovou komunikaci a spolupráci, díky čemuž mají žáci přístup k informacím a mohou se zapojit do vzdělávacích aktivit i mimo tradiční prostředí třídy.

Zároveň je důležité, že všichni účastníci by měli mít stejný hlas a stejný přínos. Účastníci se aktivně podílejí na rozhodovacích procesech, spoluvytvářejí učební materiály a společně utvářejí svou vzdělávací cestu.

Důležitost technologií v peeragogice

Integrace technologií je základem pro implementaci a úspěch peeragogiky. Digitální platformy usnadňují tvorbu a šíření otevřených vzdělávacích zdrojů, což jsou volně dostupné výukové materiály, které může kdokoli používat, upravovat a sdílet. V průběhu pandemie COVID-19 zdůraznilo spoléhání se na online a distanční vzdělávání význam digitálních technologií pro zachování kontinuity výuky. Virtuální semináře, webináře a nástroje pro online spolupráci se staly zásadními pro podporu vzájemného učení a sdílení znalostí.

Technologické nástroje, jako jsou systémy pro řízení výuky, platformy pro spolupráci (můžeme jmenovat Google Classroom, Microsoft Teams) a sítě sociálních médií, poskytují infrastrukturu potřebnou pro efektivní vzájemné učení. Tyto nástroje umožňují studentům spolupracovat v reálném čase, sdílet zdroje a zapojovat se do diskusí, čímž zlepšují zážitek z učení.

Jakými otázkami se peeragogika zabývá?

• Jak dospět k řešení problému společně?
• Jak udržet všechny členy spolupracujícího týmu na cestě ke společnému cíli?
• Jak zabránit nechtěné izolaci některých členů týmu?
• Jak zabránit zahlcení a frustraci?
• Jak se nedostat do slepé uličky v případě neexistujícího řešení?
• Jak v rámci týmu udržovat spojení?
• Jak zajistit soustavný pokrok směrem k cíli?

Výhody peeragogiky

Peeragogika nabízí řadu výhod, které mohou významně zlepšit moderní vzdělávací systémy.

• Díky zapojení do společných aktivit si žáci rozvíjejí kritické myšlení, řešení problémů a komunikační dovednosti
• Vzájemné učení vytváří podpůrnou učební komunitu, v níž se žáci cítí ceněni a respektováni, což zvyšuje motivaci a snižuje pocit izolace.
• Na rozdíl od tradičních univerzálních přístupů umožňuje peeragogika personalizované vzdělávací zkušenosti, což zvyšuje angažovanost a výsledky učení.
• Společné učení odráží reálné profesní prostředí, kde je zásadní týmová práce a kolektivní řešení problémů.
• Peeragogika podporuje poutavější a interaktivnější prostředí pro výuku, což vede ke zvýšení motivace a zájmu o probíranou látku.
• Zkušenosti se společným učením pomáhají žákům rozvíjet základní měkké dovednosti, jako je týmová práce, komunikace, vedení a řešení konfliktů.
• Ve stále digitálnějším světě peeragogika vybavuje studenty základními dovednostmi v oblasti digitální gramotnosti a připravuje je tak na úspěch v digitálním věku.

Proč by mohla být peeragogika pro české školství přínosná?

Českému vzdělávacímu systému, stejně jako mnoha dalším po celém světě, může zavedení peeragogiky přinést značné výhody. Následující body ilustrují, proč může být peeragogika v českém kontextu obzvláště výhodná.

1. Podpora celoživotního učení — Peeragogika vštěpuje studentům myšlení celoživotního učení a podporuje je v tom, aby se učili i po skončení formálního vzdělávání.
2. Podpora různých stylů učení — Samostatná povaha peeragogiky umožňuje personalizované učení, které vychází vstříc různým stylům učení a preferencím.
3. Rozvoj digitální gramotnosti — S tím, jak se digitální technologie stávají stále více nedílnou součástí všech aspektů života, je digitální gramotnost nezbytná. Peeragogika, která klade důraz na využívání digitálních nástrojů pro spolupráci a učení, pomáhá studentům rozvíjet digitální dovednosti, které potřebují, aby se jim v digitálním věku dařilo.
4. Podpora pocitu komunity — Peeragogika podporuje pocit sounáležitosti a komunity mezi studenty. To může pomoci snížit pocit izolace a zvýšit motivaci.
5. Příprava na výzvy reálného světa — Spolupráce a řešení problémů v rámci peeragogiky odráží skutečné profesní prostředí, kde je týmová práce a kolektivní řešení problémů nezbytné.

Peeragogika = utopie

• Peeragogika předpokládá, že všichni účastníci budou mít motivaci a dovednosti potřebné k efektivní spolupráci, což není vždy reálné.
• Předpokládá přístup ke kvalitním technologiím a internetu, což může být problém v méně rozvinutých oblastech nebo mezi méně majetnými studenty.
• Existuje riziko, že ne všichni studenti budou stejně aktivní, což může vést k nerovnoměrnému rozložení práce a zapojení.
• Peeragogika vyžaduje vysokou míru sebereflexe a samostatnosti, což mohou být dovednosti, které všichni studenti nemají rozvinuty.
• Kvalita obsahu a informací — Bez odborného vedení může být kvalita produkovaných znalostí a informací kolísavá a méně spolehlivá.

Závěr

Peeragogika představuje transformační přístup ke vzdělávání, který upřednostňuje spolupráci, sebeřízené učení a digitální gramotnost. Využitím kolektivní inteligence a kreativity žáků má peeragogika potenciál obohatit vzdělávací zkušenosti, posílit smysl pro komunitu a připravit žáky na budoucí výzvy. Úspěšná implementace však vyžaduje promyšlené plánování, trvalou podporu ze strany pedagogů a odhodlání řešit problémy související s rovností, hodnocením a přístupem k technologiím.

Zdroje:

What is Peeragogy? Online. 2024. Dostupné z: https://www.educatorstechnology.com/2022/06/a-must-have-free-handbook-for-learning.html. [cit. 2024–06–19].

Peeragogy Handbook V1.0/Overview. Online. Dostupné z: https://en.wikibooks.org/wiki/Peeragogy_Handbook_V1.0/Overview. [cit. 2024–06–19].

What is Peeragogy? Online. Dostupné z: https://arenastudies.wordpress.com/2012/01/28/what-is-peeragogy/. [cit. 2024–06–19].

Welcome to the peeragogy workbook. Online. Dostupné z: https://peeragogy.org/welcome_to_the_peeragogy_workbook. [cit. 2024–06–19].

Co je Peeragogy? Online. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/23416/CO-JE-PEERAGOGY?html. [cit. 2024–06–19].

Konektivismus — teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Online. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/KONEKTIVISMUS---TEORIE-VZDELAVANI-V-PROSTREDI-SOCIALNICH-SITI.html. [cit. 2024–06–19].

CORNELI, Joseph. et al. The Peeragogy Handbook. 2016. Dostupný z http://peeragogy.org. [cit. 2024–06–19].