Personal Learning Environment

Každý uživatel má svoje vlastní studijní návyky, vlastní strategii na průchod studiem a na práci se studijními materiály. Tohle všechno se dá zahrnout do Personal learning environment (dále PLE), tedy do osobního vzdělávacího prostředí. Podle definice Marka van Harmelena se jedná o systém, který pomáhá studentům převzít kontrolu nad svým učením. Tento systém může být složen z jednoho nebo z více subsystémů, jinými slovy se může jednat o desktopovou aplikaci, případně o kolekci více aplikací nebo webových služeb.

Autorkou zřejmě nejznámějšího modelu PLE je Rita Kop, která ve svém článku uvádí čtyři hlavní typy činností, kterými PLE rozšiřuje možnosti běžného učení. Jedná se o agregaci širokého množství zdrojů v různých formách, kontextualizaci nového obsahu ke stávajícím znalostem a zkušenostem, vytváření nového obsahu v různé podobě a sdílení znalostí s ostatními uživateli. Právě sdílení je velice důležitou fází, zejména s ohledem na konektivistický přístup ke vzdělávání.

A jaké z běžně dostupných aplikací nebo služeb můžeme v jednotlivých fázích PLE využívat?

Agregace

Největší zásobárnou zdrojů je samozřejmě internet. Pro studenty Masarykovy univerzity je k dispozici Portál EIZ, zdroje však lze získat i na sociálních sítích, ve studijních materiálech nebo například na konferencích. Pro agregování informací z internetu je vhodné využít jednu ze speciálních služeb, kupříkladu aplikaci Feedly, která shromažďuje informace z webových stránek podle předem zadaných kritérií.

Kontextualizace

V další fázi je nutné získané zdroje zorganizovat do logických kontextových struktur. K tomu můžou posloužit cloudové služby jako Google drive nebo Dropbox, u kterých je snadné i nastavení sdílení v prostředí osobního počítače. Ideální je si jednotlivé zdroje popsat krátkou anotací, zejména pak v případech, kdy se dá předpokládat jejich větší množství.

Vytváření

Pro vytváření digitálního obsahu existuje nepřeberné množství aplikací. I v tomto případě se dá teoreticky vystačit s Google službami, které nabízejí tvorbu textových dokumentů, tabulek i prezentací, podobně jako to nabízí balík Office od Microsoftu. K vytvoření myšlenkové mapy je vhodným řešením známá služba Coggle, pro infografiku potom například Piktochart.

Sdílení

I pro tuto fázi PLE je k dispozici mnoho možností. Kromě už zmíněného Google drive se jedná například o Slideshare, různé typy sociálních sítí (YouTube, Twitter, Google+), ale do této kategorie se dá zařadit i známé Ulož.to.

Jak je z článku patrné, možností jak si vytvořit a upravit svoje vlastní PLE je obrovské množství a každý si je tak může personalizovat přesně podle svých potřeb. Hlavní zásadou je v tomto případě co největší efektivita jednotlivých služeb. Ani tady ovšem neexistuje univerzální řešení, které by dokázalo komplexně pokrýt požadavky všech uživatelů.

Kdo se chce o PLE dozvědět víc, tak doporučuji následující video, ve kterém jsou mimo jiné zmíněny jeho výhody a limity.

Like what you read? Give Zbyněk Tajovský a round of applause.

From a quick cheer to a standing ovation, clap to show how much you enjoyed this story.