Personalizace výuky: současné pojetí

Personalizace ve školách, jde z mého pohledu ruku v ruce s inkluzí. Přece jen, když nahlídneme to Rámcového vzdělávacího programu (RVP), (2021), který má specifikovat, na co se mají učitelé ve výuce zaměřit, nalezneme v principech tyto dva body: „podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, odlišných metod, forem výuky a využití všech podpůrných opatření ve shodě s individuálními potřebami žáků“, a také „umožňuje modifikaci vzdělávacího obsahu, rozsahu a zaměření výuky, metod práce a zařazení dalších podpůrných opatření pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, žáků nadaných a mimořádně nadaných“. Dalo by se tedy říci, že současný vzdělávací systém v České republice, podporuje jakousi personalizaci, či individualizaci vzdělávání.

Zatímco v kontextu Českého prostředí, čehož si můžeme všimnout i v předchozích výňatcích z RVP, se mluví spíše o žácích se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří potřebují personalizovanou výuku, v zahraničních výzkumech si můžeme všimnout, že se hovoří o individualitách všech dětí bez rozdílu, a to včetně žáků intaktních. Například ve výzkumu, který se zabývá shrnutím různých výzkumů, autoři zmiňují, Americký národní plán, ten definuje personalizovanou výuku, jako výuku, která je přizpůsobená každému dítěti zvlášť (Shemshack a Spektor, 2020). Je velmi ocenitelné, že se naše vzdělávání přibližuje inkluzi dětí, žáků a studentů, kteří mají nějaké speciální vzdělávací potřeby, je však neustále potřeba myslet i na individuality žáků intaktních, kterých je ve třídách také poměrně velké množství. Nehledě na fakt, že spousta výzkumů, které na personalizovanou výuku proběhly, dokazuje, že tento způsob učení, obzvlášť pokud je podpořen digitálními technologiemi, má na žáky pozitivní vliv (Zhang, Bashman a Yang, 2020).

Samozřejmě nelze České školství vidět jen černobíle a nevnímat i školy, které se přímo snaží vytvořit výuku, která by vyhovovala všem dětem. Takovými školami jsou například školy, které vzdělávají žáky podle programu Začít spolu. Sama jsem byla v rámci výzkumu k bakalářské práci jednu takovou mateřskou navštívit, a na základě svých zkušeností musím souhlasit s autorkami Kargerovou, Seberouvou a Krejčovou (2022), že daný vzdělávací program skutečně otevírá možnosti k personalizaci výuky. Žáci mají ve výuce možnost podílet se na plánování toho, jak se budou učit, jaké aktivity budou dělat, mají dokonce možnost svoji výuku reflektovat (Step by step Česká republika, 2023). Samozřejmě v mateřské škole byla reflexe pouze na úrovní, zda se dětem aktivita líbila, či jestli je bavila a podílení se na plánování bylo řízeno vyučující, neboť jsou děti ještě poměrně malé na to, aby si zvládli řídit celou výuku. Nicméně ve vyšších stupních vzdělávání si dovedu představit, že ve vyšších stupních vzdělávacího systému jsou aktivity již propracovanější a dětem je dávána poměrně velká volnost.

Zdroje

Kargerová, J., Seberová, A. & Krejčová, V. (2022). Program Začít spolu jako inovace měnící tvář českého školství. Pedagogika, 72(2), 315–336. https://doi.org/10.14712/23362189.2021.2103

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2021). RVP — Rámcové vzdělávací programy. edu.cz. https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy/

Schemshack, A. & Spector, J. (2020). A systematic literature review of personalized learning terms. Smart learning environments, 7(33), 1–20. https://doi.org/10.1186/s40561-020-00140-9

Step by Step Česká republika, o.p.s. (2023). Začít spolu. https://www.zacitspolu.eu/

Zhang, L., Bashman, J. & Yang, S. (2020). Understanding the implementation of personalized learning: A research synthesis. Educational research review, 31(2020), 1–15. https://doi.org/10.1016/j.edurev.2020.100339