Personalizovaná výuka: Přehlížená úskalí
“Polsko ekonomicky roste, a my ne. Proč?” nebo “Krize u přijímaček na gymnázia” nebo “Zabíjíme potenciál celé generace” — takto vypadají novinové titulky z poslední doby a všechny se dotýkají podstatného problému: vzdělávacího systému v České republice. Ten je celá desetiletí postaven na rozšířeném, značně elitářském přístupu ke vzdělávání. Projevuje se to hojně rozšířenými postoji veřejnosti i politiků ve stylu: maturitu nemůže mít každý, někdo musí umět vzít do ruky krumpáč nebo že gymnázia nejsou potřeba.
Tento stručný úvod se opírá o autentické výroky politiků na celostátní i krajské a komunální úrovni a slouží jako vhled do tématu, jemuž se věnuji v eseji: Personalizace vzdělávání je rozhodně potřeba, ale nelze ji považovat za samospasitelnou.
Následující text je proložen výroky politiků a úryvky mých dřívějších analýz v této oblasti. Jejich smyslem je nastínit představu čtenářů a čtenářek této práce, v jakém stavu se nachází konkrétně český vzdělávací systém obecně, a ukotvit téma personalizace vzdělávání v aktuálním kontextu.
Závěrečná esej k předmětu ISKM06 Učící se společnost
Vzdělání opravdu pro všechny
Vzdělání je základem rozvoje jednotlivce i společnosti jako celku. Je nedílnou součástí našich životů a klíčovým faktorem pro dosahování úspěchu a osobního naplnění. Nejenže nám vzdělání poskytuje potřebné znalosti a dovednosti, které potřebujeme k vykonávání různých povolání, ale také nám dává schopnost kritického myšlení, rozšiřuje naše obzory a otevírá nám dveře k nekonečným možnostem. Vzdělání je neoddiskutovatelnou investicí do budoucnosti, která přináší prospěch nejen jednotlivcům, ale i celé společnosti.
Bohužel, přestože vzdělání by mělo být dostupné všem, stále existuje problém vylučování řady jedinců z hlavního vzdělávacího proudu. Mnoho lidí trpí nevhodnými vzdělávacími metodami, zastaralými osnovami nebo nedostatkem podpory pro jejich individuální potřeby. Výsledkem je, že tito jedinci jsou zbaveni možnosti plně rozvinout svůj potenciál a využít své jedinečné schopnosti. Tato ztráta talentu a kreativity je obrovskou škodou nejen pro ně samotné, ale také pro celou společnost, která se tak připravuje o bohatství různorodých perspektiv a inovativních myšlenek.
„Dnes je to samý bakalář a nikdo neumí vzít do ruky krumpáč.“
Jiří Čunek (KDU-ČSL), senátor (2006–dosud), starosta Vsetína, bývalý hejtman Zlínského kraje (2016–20), 1. místopředseda vlády (2007–09), ministr pro místní rozvoj (2007–09), předseda KDU-ČSL (2006–09)
Vzdělávací systém má být zaměřený na inkluzivitu a rovnost příležitostí a má poskytovat vhodné prostředí a podporu pro všechny žáky a žačky bez ohledu na jejich schopnosti, zázemí nebo sociální postavení. Různorodost je přínosem, který posiluje vzdělávací proces a připravuje jednotlivce na úspěšný a smysluplný život v moderní společnosti. Každý jedinec má mít příležitost rozvíjet své schopnosti a dosáhnout svého plného potenciálu.
Investovat do modernizace vzdělávacích programů, poskytovat individuální podporu a zapojovat se do rozvoje pedagogických metod, které respektují rozmanitost studujících, se nabízí jako dobrá cesta. Prostředí, které podporuje inovaci, tvořivost a kritické myšlení, aby se studující mohli aktivně zapojit do vzdělávacího procesu, napomáhá překonat bariéry, které brání některým lidem ve využití jejich potenciálu a zajišťuje, aby naše společnost byla plně prospěšná všem svým členům.
„Není nutné, aby žáci měli za každou cenu maturitu.“
Josef Slovák (ODS), radní pro školství Zlínského kraje (2008–dosud), náměstek hejtmana ZK pro oblast školství (2004–08), ředitel střední školy (1997–2004), pedagog na středním odborném učilišti (1984–97)
Vzdělání by zkrátka mělo být všeobecně dostupné a inkluzivní. Pro společnost je užitečnější odstranit překážky a nedostatky ve vzdělávacím systému, než vytvářet nové a nové překážky v podobě špatně nastaveného přijímacího řízení na vyšší stupně škol, nedostatečných kapacit na školy, o které mají uchazeči a uchazečky zájem a nakonec i snaha přizpůsobovat vzdělávací systém momentálním potřebám “kapitánů průmyslu”.
Proč personalizovaná výuka jako téma?
Personalizovaná výuka je přístup ke vzdělávání, který klade důraz na individuální potřeby studujících, umožňuje jim vlastní tempo učení a nabízí jim možnost přizpůsobit si obsah, styl a tempo výuky podle svých preferencí.
Využívá pokrok technologií a datové analýzy, aby identifikovala specifické potřeby a učební styly studentů. Překračuje tradiční modely, které se zaměřují na kolektivní výuku, a aplikuje nové metody, které studentům umožňují aktivně se zapojit do procesu učení a mít větší kontrolu nad svým vzděláváním.
Hlavním cílem personalizované výuky je zajistit, aby každý student či studentka dosáhli svého maximálního potenciálu a byli úspěšní ve svém vzdělávání. Tento přístup klade důraz na rozvoj individuálních schopností, zájmů a dovedností studenta, což vede ke zlepšení motivace, zapojení a výsledků ve vzdělávání.
“Česko je tradičně průmyslová země a potřebuje více lidí s technickým vzděláním, říkají politici, řada majitelů firem a do omrzení to opakuje i vedení svazu průmyslu. Podle prezidenta Zemana máme příliš mnoho kulturních antropologů, obecně je rozšířen názor, že člověk s humanitním vzděláním se uplatní výrazně hůře než člověk se vzděláním technickým. Všechno je ale jinak.”
— z analýzy Šance na trhu práce: Základní vs. zvláštní škola 2:1 (2015)
Nicméně, ani personalizovaná výuka není samospasitelná (Nahas, 2022). Existují obavy týkající se nedostatečné sociální interakce mezi studenty, ale také možných negativních dopadů technologií na žáky i učitele, nezanedbatelné jsou rovněž otázky soukromí a bezpečnosti dat. Je důležité pečlivě zvážit tyto aspekty a hledat vyvážený přístup, který zohledňuje všechny potřeby a zájmy zúčastněných stran.
Hlavní výhody personalizované výuky
Jednou z klíčových výhod personalizované výuky je možnost individuálního přístupu ke vzdělávání. Studenti a studentky mají možnost vzdělávat se ve svém vlastním tempu a podle svých potřeb. Díky využití technologií a adaptivních výukových programů mohou být učební materiály přizpůsobeny specifickým potřebám a dovednostem jednotlivých studentů. To umožňuje lepší pochopení a osvojení látky a vede pak k efektivnějšímu učení.
Další výhodou personalizované výuky je podpora motivace a angažovanosti studentů a studentek. Když mají možnost volby a autonomie ve svém vzdělávání, pravděpodobnost, že se budou cítit zapojení a motivovaní, se zvyšuje. Personalizované vzdělávací programy často obsahují interaktivní prvky, hry a soutěže, které motivují a podporují zájem o vybrané téma.
“Česká republika patří k zemím, kde jsou děti rodičů bez VŠ vzdělání ohroženy chudobou podstatně více než ve zbytku Evropy. Společně se třemi dalšími zeměmi postkomunistické východní Evropy se Česko ocitá v čele tabulky, která porovnává míru ohrožení chudobou v závislosti na vzdělání rodičů: děti, jejichž rodiče vysokoškolské vzdělání nemají, jsou v ČR hned po Rumunsku a Slovensku třetími nejohroženějšími z evropské osmadvacítky, o 27 procentních bodů nad evropským průměrem. Podíl vysokoškoláků má pak Česko stále jeden z nejnižších v Evropě. Jinými slovy: Patříte-li k necelé pětině obyvatel, kteří jsou šťastnými majiteli vysokoškolského diplomu, hrozí vašim dětem chudoba zhruba z 5 %. Nepatříte-li, jsou vaše děti ohroženy ze 76 %.”
— z analýzy Schopnost změnit obor nebo si práci klidně vymyslet. Učí tohle nějaký český učňák? (2015)
Celkově je možné hlavní výhody shrnout v několika bodech (Mazari, 2022):
- Individuální přístup: Personalizovaná výuka umožňuje adaptovat výukový obsah a metody na individuální potřeby a dovednosti studentů. Každý student*ka se může vzdělávat ve svém vlastním tempu, podle svých schopností a učebních stylů. Tím se zvyšuje pravděpodobnost lepšího porozumění a osvojení látky.
- Zvýšená motivace: Personalizovaná výuka poskytuje studentům větší míru autonomie a zapojení do vzdělávacího procesu. Když mají možnost volby a rozhodování o svém učení, zvyšuje se pravděpodobnost, že budou motivovaní a angažovaní. Pro podporu motivace a zájmu studujících pak slouží interaktivní prvky, herní prvky a soutěže.
- Flexibilita a individualizace: Personalizovaná výuka umožňuje studentům přizpůsobit si učební obsah, tempo a způsob učení podle svých potřeb a preferencí. To je zvláště výhodné pro studenty a studentky s různými učebními styly či způsoby, dále pro studující se zvláštními vzdělávacími potřebami nebo odlišnými tempo učení. Každý může mít svůj vlastní individuální plán vzdělávání.
- Lepší sledování pokroků ve studiu a zpětná vazba: Personalizovaná výuka často využívá technologie, které umožňují průběžně sledovat pokrok studujících a poskytovat jim okamžitou zpětnou vazbu. Tím se vyučující mohou lépe zaměřit na specifické oblasti, ve kterých potřebují student i a studentky podporu, a poskytnout mu individuální pomoc. Sledování pokroku může také pomoci identifikovat slabá místa a možnosti dalšího rozvoje.
- Inkluzivní vzdělávání: Personalizovaná výuka může být prospěšná pro studenty se zvláštními vzdělávacími potřebami, jako jsou například žáci a žákyně s poruchami učení, nadaní studenti*ky nebo studenti*ky s jazykovými obtížemi. Tím, že se výuka přizpůsobuje jejich individuálním potřebám, mohou studující získat lepší přístup ke vzdělávacím zdrojům a dosáhnout svého plného potenciálu. Personalizovaná výuka může také podporovat inkluzivní prostředí, kde se studenti vzájemně učí od sebe a respektují rozmanitost.
- Efektivnější výsledky: Díky přizpůsobení výuky individuálním potřebám a preferencím se zvyšuje šance na dosažení efektivnějšího učení a dosažení lepších výsledků. Studenti*ky mají větší pravděpodobnost porozumět učivo a lépe si ho osvojit, protože je prezentováno způsobem, který nejlépe odpovídá jejich individuálním předpokladům.
- Rozvoj dovedností pro 21. století: Personalizovaná výuka podporuje rozvoj klíčových dovedností potřebných pro 21. století, jako je kritické myšlení, komunikace, spolupráce nebo řešení problémů. Studenti*ky mají příležitost rozvíjet své schopnosti a dovednosti v různých kontextech, které jsou přizpůsobeny jejich individuálním zájmům a potřebám.
- Příprava na moderní svět: Vzhledem k rychlému technologickému pokroku a změnám ve společnosti je důležité, aby vzdělávání bylo schopné přizpůsobit se těmto změnám. Personalizovaná výuka, která využívá technologie a moderních nástroje, připravuje studenty*ky na digitální svět a umožňuje jim získat dovednosti a kompetence potřebné pro jejich budoucí kariéru.
„Nepotřebujeme absolventy škol, kteří míří rovnou na pracovní úřady,“ nechal se nedávno opětovně slyšet prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák (prohlášení se týkalo absolventů*ek humanitních oborů). Nejčerstvějšího ohnutí dat se nyní v březnu dopustil v rozhovoru pro Českou televizi držitel ocenění Podnikatel roku Zbyněk Frolík, majitel firmy Linet: „Já bych řekl, že nezaměstnanost absolventů technických škol i učilišť je výrazně menší než nezaměstnanost absolventů ostatních profesí.“
Není to pravda. Na úřadech práce končí nikoli absolventi škol, ale učilišť. Letos jich je 43 %, tedy skoro polovina z celkového počtu nezaměstnaných.
— z analýzy Schopnost změnit obor nebo si práci klidně vymyslet. Učí tohle nějaký český učňák? (2015)
Úskalí aneb Co není na první pohled vidět
I když personalizovaná výuka nabízí mnoho výhod, existují také výzvy a omezení, které je třeba zvážit a řešit.
Jedním z hlavních rizik je, že personalizace a individualizace vzdělávání mohou vést ke vzniku silně polarizované společnosti (Herold, 2017). Pokud se studenti budou učit pouze to, co se jim líbí a co je zajímá, mohou ztrácet schopnost přijímat nové nápady a odlišné názory.
Dalším velkým rizikem je, že personalizace a individualizace vzdělávání mohou zvyšovat rozdíly mezi studenty s různými vzdělávacími pozadími, případně podmínkami v rodinách atd.
Kritická odezva z praxe (Bishop, 2019) je různorodá: Mnozí rodiče uvádějí, že jejich děti tráví příliš mnoho času u počítačů. Studenti poukazují, že personalizované učení vede k přílišnému spoléhání se na technologie a k nedostatku smysluplné interakce s učiteli.
Mnozí kritici se také obávají, že jsou stále častěji používány algoritmy k přijímání klíčových rozhodnutí, která ovlivňují budoucnost dětí, aniž by žáci a rodiče měli možnost pochopit, jak jsou tato rozhodnutí přijímána, nebo je zpochybnit kvůli možným chybám či předsudkům.
Dalším důležitým aspektem je ochrana soukromí: „S tím, jak se v technologickém světě přibližujeme k tomu, abychom měli lepší obraz o každém studentovi v daném okamžiku, musí pokračovat diskuse o datech a soukromí,“ říká Kristen DiCerbo, viceprezidentka pro výzkum v oblasti vzdělávání v globálním vydavatelském gigantu Pearson.
“Na samotném oboru studia nijak zvlášť nesejde […] důležitý je stále „papír“. Čím vyšší stupeň školy ho vydal, tím líp, pokud nejste třeba v Nizozemsku, kde se podle statistických údajů na formálním vzdělání evidentně nelpí. […] upínat se na nějakou specializaci, když není jisté, co se na trhu práce stane za rok (a nevědí to ani politici, ani kapitáni průmyslu), nedává smysl.”
— z analýzy Absolventi: riziková skupina (2015)
Z pohledu vyučujících spočívá první riziko už v tom, že dosud neexistuje jednoznačná definice fenoménu personalizované výuky (Green, 2019). Termín personalizace se používá v různých kontextech, od nových efektivních výukových metod po komerční produkty nabízené školám. Mnohdy však chybí pohled z různých perspektiv.
Jednou z jednoduchých forem personalizace je tempo učení, jež se může projevit například v různé době strávené nad výukovým materiálem nebo sofistikovanějším individuálním průchodem stejnou lekcí pro všechny. Ovšem ani tady se nedostává jednotné definice, naopak existuje mnoho různých výkladů odborníků.
Problémy jsou i v pokročilejších formách personalizace, které se plně uplatňují při tzv. “mastery learningu”. Tento přístup umožňuje žákům postupovat dál až poté, co prokážou splnění cílů předchozí lekce, modulu nebo ročníku. Organizačně je to velmi náročné a znamená, že jednotlivci postupují různou rychlostí.
Vyučující jsou většinou zvyklí pracovat s jednotným obsahem pro všechny žáky, například s učebnicemi. Nicméně skutečně personalizovaná výuka předpokládá, že každý žák má svůj vlastní obsah, který odpovídá jeho schopnostem a zájmům. V některých případech je to snadné. Každý žák může číst jiný text nebo představit referát na jiné téma. Avšak existují situace, kdy se pracuje se standardizovanými fakty. V těchto případech lze personalizovat pouze postup při jejich získávání. Pokud je však postup předem daný, je možné individualizovat pouze tempo.
Dalším důležitým aspektem personalizace je ovlivňování žáků, které s sebou nese proměnu role vyučujícího z poskytovatele informací na průvodce vlastním učením žáka či žákyně. V jednoduchém provedení se jedná pouze o doporučení, co dál studovat, které vyučující poskytují na základě svých znalostí žáků a žákyň a jejich předchozích výsledků.
Existuje dokonce koncept digitalizované personalizované výuky, která využívá velká množství dat získaných z online aktivit žáků. V takovém případě by personalizace mohla fungovat podobným způsobem, jakým již dnes známe z velkých platform, které uživatelům nabízejí obsah odpovídající jejich preferencím. Tento postup posílený umělou inteligencí by mohl být aplikován i v rámci výukového procesu. Je však důležité mít k dispozici dostatečné množství vhodných výukových materiálů, aktivit a kurzů.
Na závěr trochu skepse
Dosavadní poznatky ukazují, že personalizace má různé podoby a vyžaduje rozmanitý přístup. Je zřejmé, že přizpůsobení vzdělávání individuálním potřebám a schopnostem žáků přináší mnoho výhod a že dobře uchopená personalizace umožňuje každému jednotlivci dosáhnout svého plného potenciálu a přináší obohacení pro celou společnost.
Klíčové ovšem je, jak se personalizovaná výuka uchopí, a především, koho k ní jako společnost vůbec pustíme. Současný systém výuky v České republice totiž stále stojí na předčasné (a zcela zbytečné) selekci žáků a žákyň a výuce postavené — zjednodušeně řečeno — od přijímaček k dalším přijímačkám.
Máme zpracovanou (MŠMT ČR, 2023) strategii vzdělávání do roku 2030+, ale chybí dostatečné vysvětlování pro odbornou i laickou veřejnost, kam patří i ti, kdo činí politická rozhodnutí. Obdobná široká debata chyběla i v nultých letech, kdy se v ČR rušily centrální osnovy a kdy pro vedení škol i vyučující během tohoto přechodu k rámcovým vzdělávacím programům byly k dispozici zejména neziskové organizace, jež v podstatě suplovaly stát.
Zavedení personalizované výuky se netýká zdaleka všech škol; navíc úroveň různých škol je pochopitelně velice rozdílná dokonce u stejných stupňů a typů (tedy mezi gymnázii, odbornými školami apod.). Nekompetentními politickými rozhodnutími a celkovým nepochopením, k čemu má vzdělání vlastně sloužit, odřezáváme přístupu k personalizovanému vzdělávání i dalším moderním výukovým metodám významné části populačních ročníků nastupujících generací.
Použitá literatura a zdroje:
4 Ways to Include Personalized Learning in Your Classroom. (2019). GCU [online]. Dostupné z: https://www.gcu.edu/blog/teaching-school-administration/4-ways-include-personalized-learning-your-classroom
Bishop, P. (2019). What is personalized learning and why is it so controversial? 5 questions answered. The Conversation [online]. Dostupné z: https://theconversation.com/what-is-personalized-learning-and-why-is-it-so-controversial-5-questions-answered-118030
Green, P. (2019) What Does ‘Personalized Learning’ Even Mean?. Forbes [online]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/petergreene/2019/07/19/what-does-personalized-learning-even-mean/#6d5c74173687
Herold, B. (2017). The Case(s) Against Personalized Learning, Education Week [online]. Dostupné z: https://www.edweek.org/technology/the-cases-against-personalized-learning/2017/11
Mahdalová, K. (2015). Schopnost změnit obor nebo si práci klidně vymyslet. Učí tohle nějaký český učňák? Datová žurnalistika [online]. Dostupné z: https://www.datovazurnalistika.cz/schopnost-zmenit-obor-nebo-si-praci-klidne-vymyslet-uci-tohle-nejaky-cesky-ucnak/
Mahdalová, K. (2015). Šance na trhu práce: Základní vs. zvláštní škola 2:1. Datová žurnalistika [online]. Dostupné z: https://www.datovazurnalistika.cz/sance-na-trhu-prace-zakladni-vs-zvlastni-skola-21/
Mahdalová, K. (2015). Absolventi: riziková skupina. Datová žurnalistika. [online] Dostupné z: https://www.datovazurnalistika.cz/absolventi-rizikova-skupina/
Mazari, H. (2022). What we are learning: Digital Personalised Learning — How can technology be used to maximise the effectiveness of personalised learning and teaching at the level of the student? EdTech Hub [online]. Dostupné z: https://edtechhub.org/2022/08/16/what-we-are-learning-what-we-are-reading-digital-personalised-learning-how-can-technology-be-used-to-maximise-the-effectiveness-of-personalised-learning-and-teaching-at-the-level-of-the-s/
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. (2021). RVP — Rámcové vzdělávací programy. Edu.cz [online]. Dostupné z: https://www.edu.cz/rvp-ramcove-vzdelavaci-programy
Nahas, E. (2022). Impact Of Personalized Learning. ELearning Industry. [online]. Dostupné z: https://elearningindustry.com/impact-of-personalized-learning
Shemshack, A., & Spector, J. M. (2020). A systematic literature review of personalized learning terms. Smart Learning Environments, 7(1), 33. https://doi.org/10.1186/s40561-020-00140-9
Personalized Learning: Definition, Common Strategies, Plans & Examples. (b.r.) [online]. Dostupné z: https://www.prodigygame.com/main-en/blog/personalized-learning/
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, MŠMT ČR. www.msmt.cz [online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
