Place-making a vyšší vzdělávání
Vyšší vzdělávání se přesunulo od vzdělávání elit k masovému, v některých zemích až univerzálnímu vzdělávání. S tímto posunem přichází i nové výzvy, které může vzdělávání pomoci překonávat, tom může být právě společné tvoření míst ve kterých žijeme, tzv place-making. Utváření místa je mnohovrstevný proces, který se odvíjí od prožité zkušenosti vycházející z činností v rámci systému a souvisejících možností v něm.
Naopak možnosti zapojení se do placemakingu klasají, pokud se studium a žitá zkušenost míjí nebo si dokonce odporuje. Zapojením se do vysokoškolského vzdělávání se může člověk „ztratit“ v prostorech, kde se tyto osobní, sociální a materiální dimenze neshodují. Naproti tomu maximalizace příležitostí k angažovanosti závisí na jejich smysluplném splynutí a prolínání. Pokud vzdělávání ocení žitou zkušenost studentů, může významným díle přispět k rozvoji jednotlivých možností. Pochopení mnoha dimenzí, které informují o vytváření míst, vybízí k prozkoumání žité zkušenosti ze vzdělávacích míst. (Swist, Kuswara 2016)
Placemaking je multidisciplinární přístup k přeměně obyčejných prostor na místa vhodná k bydlení, se kterými se lidé cítí propojení. Zahrnuje posílení fyzických, kulturních a sociálních aspektů místa k posílení komunitních vazeb a ducha a vytvoření pocitu sounáležitosti. (NUS SCALE) Vyšší vzdělávání může podporovat interdisciplinární výuku, která propojuje různá oborová studia. Placemaking je komplexní proces, který zahrnuje urbanismus, design, sociologii, ekonomii a další obory. Interdisciplinární přístup umožňuje studentům porozumět různým aspektům placemakingu a efektivněji přispívat k tvorbě prostoru a komunitní angažovanosti.
Vyšší vzdělávání může podporovat place-making skrze různé stáže a partnerství. Při těchto praktických zkušenostech se studenti mohou aktivně podílet na tvorbě svého okolí a zároveň využívat nabyté znalosti a schopnosti z jejich oboru.
Jako dobrý příklad z Brna bych ráda uvedla meziuniverzitní studentskou soutěž MUNISS, které jsem se zúčastnila v průběhu uplynulého semestru. V soutěži se potkávají studenti ze tří Brněnských univerzit a nejrůznějších oborů, ve spolupráci s Magistrátem města Brna vypracují návrh zlepšení nějaké brněnské lokality, bude-li návrh přijat, je možné, že dojde k jeho realizaci.
Zadání letošního ročníku znělo “Technologický park Brno jako městská laboratoř”. Bylo pro mě velmi inspirativní a záživné pracovat v rozmanitém týmu spolu se studentkami a studenty přírodovědy, ekonomie a architektury. Dalším přínosem bylo, seznámení se s některými lidmi z magistrátu a celkově trochu lépe poznat jak funguje vytváření města ve kterém žiji. Největší motivací pak byla možnost reálné realizace našeho návrhu. Soutěž MUNISS tedy hodnotím jako velmi kvalitní nástroj vysokoškolsky podporovaného placemakingu, které se daří rozvíjet možnosti k angažovanosti ve všech třech výše zmíněných sférách, tedy osobní sociální i materiální.
Zdroje:
Professional Development in Placemaking — NUS SCALE. online https://scale.nus.edu.sg/programmes/lifelonglearning/micro-credentials/professional-development-in-placemaking
SWIST, Teresa; KUSWARA, Andreas. Place-making in higher education: co-creating engagement and knowledge practices in the networked age. Higher education research & development, 2016, 35.1: 100–114.
