PLE jako koncept individualizace vzdělávání
V dnešní době se neustále klade důraz na pokrok v oblasti celoživotní učení. Na základě toho jsme nuceni neustále se rozvíjet v určitých kompetencích vztahujících se k informační a digitální gramotnosti. A právě k rozvoji těchto kompetencí může sloužit Personal Learning Environment (PLE) neboli osobní vzdělávací prostředí.
Jedná se o koncept týkající se snahy přizpůsobit si vzdělávání podle vlastních potřeb s využitím různých nástrojů, platforem, lidí, služeb a komunit. Tyto prostředky lidé používají k řízení vlastního učení, ale i ke sledování a plánování svých vzdělávacích cílů. [1] Tento koncept začal být populární od poloviny 21. století. Neexistuje však definice, která by byla široce přijímána. Můžeme obecně říct, že PLE se vztahuje na „skupinu webových technologií s různým stupněm integrace a interakce, které pomáhají uživatelům a studentům řídit tok informací souvisejících s procesem učení, vytvářením znalostí, a rozvoj dovedností.“[2]
PLE vychází především z myšlenky, že proces učení se u každého liší a je zcela individuální. Zastánci tohoto přístupu nabádají k jeho používání, protože by studenti mohli získat kontrolu nad svým procesem učení. Sami by si zvolili metody práce se znalostí, které by používali — získávání, sdílení, klasifikace, analýza, zpracování a tím pádem i vytváření znalostí.[3] Jedná se tedy o možnost personalizace a individualizace vzdělávaní.
PLE je zaměřen na jednotlivce, který si za pomocí různých možností vytváří ideální a individuální prostředí pro své vzdělávání. Opakem PLE je tzv. Learning Management System (LMS) neboli systém pro řízení výuky. „Jedná se o formu softwaru, která umožňuje společnostem a vzdělávacím institucím vytvářet a spravovat lekce, kurzy, kvízy a další školicí materiály.“[4] LMS využívá mnoho vzdělávacích institucí především k podpoře svých odborných výstupů. Ale mnoho škol začalo používat LMS až během pandemie, jelikož online vzdělávání v té době bylo na rozkvětu. [5]
Díky PLE si studenti stanovují své cíle i metodologii a řídí si svůj vzdělávací obsah sami, buď plánovaně, nebo spontánně. Výsledkem tohoto procesu je student, který dosáhl svých potřeb pomocí vlastních podmínek.[6]
Pokud si chcete vytvořit své PLE můžete ho designovat náhodně s nástroji a službami, se kterými se setkáte v průběhu učení. Anebo se k vytvoření používá spoustu modelů osobního vzdělávacího prostředí. Například:
· A Generic Model, který definuje konkrétní aspekty použití nástrojů: učit se s ostatními lidmi, kontrolovat výukové zdroje, spravovat aktivity, kterých se účastníte a integrovat učení.
· Collecting-Reflecting-Connecting-Publishing Model, který bere v potaz učení v minulosti, přítomnosti a budoucnosti.
· The Four C’s Model
· Gathering-Processing-Acting.[7]
[1] EDUCAUSE. 7 Things You Should Know about Personal Learning Environments [online]. 2009. Dostupné z: https://library.educause.edu/-/media/files/library/2009/5/eli7049-pdf.pdf
[2], [3] KOMPEN Ricardo Torres et al. Personal learning Environments based on Web 2.0 services in higher education. Telematics and Informatics [online]. 2019, 38, 194–206. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0736585318306312#bi005
[4], [5] ISMAIL, Kaya. What Is a Learning Management System [online]. 2021 [cit. 10.1.2023]. Dostupný na WWW: https://www.cmswire.com/digital-workplace/what-is-a-learning-management-system/
[6] COGGNO. PLE vs. Learning Management System [online]. 2008 [cit. 11.1.2023]. Dostupný na WWW: https://coggno.com/blog/the-ple-vs-the-learning-management-system/
[7] MALAMED, Connie. Models For Designing Your Personal Learning Environment [online]. [cit. 11.1.2023]. Dostupný na WWW: https://theelearningcoach.com/elearning2-0/designing-personal-learning-environment/
