PLE v prostředí základní školy
Využití PLE modelu — Collecting-Reflecting-Connecting-Publishing,
pro žáka 6. ročníku inovativní základní školy (ScioŠkola Brno)
V souvislosti s diskusí o PLE jsem se pokusil navrhnout, jak by mohl fungovat výše zmíněný model v prostředí inovativní základní školy.
- Vytváření sbírek a kolekcí (kurátorství) je v mém pojetí činnost, kterou vykonává sám žák. Měl by pracovat se zdroji veřejně dostupnými, ale i se zdroji, které pro něj vyhledává, zpracovává jeho „průvodce“. V tomto smyslu je tak například Google disk prostředí pro vytváření studentovy sbírky, ale i prostředím, v němž probíhá reflektivní učení (byť v jiném oddíle).
Stejně tak promyšlenost struktury vzniká v kooperaci žáka a průvodce.
Kalendář a poznámky mohou rovněž podpořit vytváření sbírek. Jednoduchý záznam fakt v poznámkovém bloku například na mobilním zařízení slouží k jednoduchému zachycení hlavních témat z probírané látky. Stejně tak kalendář umožňuje v průběhu roku zaznamenávat důležité společenské a historické události (výročí), tak aby si žák například v souvislosti se státními svátky uvědomil jejich historickou a sociální souvislost.
2. K reflektivnímu učení slouží jak výše uvedeno část nástrojů sbírek a kolekcí vytvořených průvodcem a veřejné nástroje typu wikipedie, ale například i hry.
Například práce s Wikipedií přispívá k rozvoji reflektivního učení tak, že
- žák dohledává další zdroje k porozumění textu
- učí se třídit podstatné od nepodstatného (například, když děti zkoumaly, co znamená „pád Dvojčat“, časem pochopily, že je nepodstatné, kolik teroristů bylo v letadlech a jak se jmenovali a současně se snažily dohledat další zdroje k tomu proč se útok odehrál právě v daném čase a daném místě — WTC jako symbol západního světa). Neporozumění textu vedlo k dalšímu rozvoji vědění.
Angry birds jako hra rozvíjí (učí) strategické dovednosti, umění se rozhodovat, cvičí jemnou motoriku a pozornost (zde ovšem uvedena pouze jako příklad — reálně jsme nedávno použili hru — konstrukci mostů).
Toggle podporuje reflexivní učení kromě samotného tréninku dovednosti práce s nástrojem, především získáním zpětné vazby o tom, jak dlouho daný úkol trval, vede k reflexi obtížnosti konkrétních kroků a například tréninku schopnosti opustit krok, který trvá neúměrně dlouho.
3. Propojování v rámci sociálních sítí je u šesťáků problematické, ale je možné využít osobní komunikační prostředky (mail, sms). V offline verzi vypadá propojování tak, že děti pracují na nějaké části fyzického výstupu — například infopanel o Africe a svoje jednotlivé části pak nalepí na velkou papírovou plachtu. V on-line verzi by tedy tedy k tomuto účelu mohly sloužit například sdílené dokumenty na G. Drive doplněné o komunikaci prostřednictvím telefonu či sociální sítě, nebo přímo poznámkováním v oněch dokumentech.
Propojování taky chápu jako sdílení různých poznatků a v tomto smyslu by mohl dobře posloužit nějaký jednoduchý nástroj jako je skype hovor, případně uspořádaný webinář. Výhodou samozřejmě může být propojování mezi žáky jednotlivých škol, které jsou fyzicky vzdálené.
4. Publikování se děje opět podle možnosti ve spolupráci dítěte a jeho průvodce. V tomto systému by se pro dítě mělo jednat o vrchol jeho činnosti — v souladu s Bloomovou taxonomií. Spadá sem právě vznik digitální podoby portfolia a práce s ním. K publikování lze využít i práci s MS Office, například dokumenty zpracované MS Power point uložené v .pdf lze použít k vyvěšení na webu, Stejně tak lze pracovat s dokumenty ve wordu či excelu. Výhodou těchto offline nástrojů je jejich o něco vyšší funkcionalita proti například google dokumentům.
Obecně mohou žáci publikovat v rámci sdílené adresy na google drive a zprostředkovaně po redakčním schválení na webu školy, na facebooku školy v dedikovaném youtube kanálu. Zatím se tak ovšem neděje.
Jednotlivé činnosti a nástroje lze samozřejmě zahrnout do různých oblastí z hlediska modelu — například při samotné publikaci se dítě učí (byť jen českou gramatiku :-).
