Počítačová gramotnost: klíčová gramotnost pro 21. století
Příchod moderních informačních a komunikačních technologií přinesl pro společnost mnoho benefitů, nové technologie nám usnadňují každodenní práci, šetří čas a často také nervy. Jak to tak ale bývá u všeho, i v digitálním světě na nás číhají nejrůznější nástrahy. Jedním z největších problémů v online prostředí je bezpečnost. Ne každý si totiž uvědomuje, že na internetu není zcela anonymní, že za sebou zanechává digitální stopu[1], že i když smaže historii ve svém prohlížeči, tak vyhledávané informace nezmizí úplně apod. Proto existuje pojem kybernetická bezpečnost, o které je vhodné mít alespoň základní povědomí, pokud chceme být počítačově gramotní:
„Prozíravost a zkušenost je něco, co mnoho lidí nemá v online prostředí zcela dobře rozvinuté, a kyberprostor vyžaduje, v řadě ohledů, specifické způsoby chování nebo alespoň technické detaily, které jsou pro bezpečnost nakonec klíčové. Problémem jsou i poměrně omezené možnosti národních států zajistit svoji kybernetickou bezpečnost. Velkou otázkou přitom je, co si pod kybernetickou bezpečností vlastně představit. V současné době je vnímaná především jako soubor následujících oblastí — ochrana sítě jakožto infrastruktury; ochrana základních registrů a dalších důležitých státních systémů; boj proti dezinformacím a ochrana proti cíleným útokům na velké weby ve velkém měřítku.“[2]
Počítačová gramotnost je jednou ze základních gramotností pro 21. století. V dnešní době je těžké nemít alespoň malé povědomí o tom, jak fungují informační a komunikační technologie. Nové ICT totiž pronikají do všech oblastí lidského působení: do škol, na pracoviště, ale i do domácností. Máme například možnost pořídit si tzv. chytrou domácnost[3], která za nás udělá téměř vše, stačí ji vhodně nastavit — dokonce se nám může osvědčit i jako blízký přítel, není nad to dobře si popovídat s robotickým vysavačem skrz smartphone. Tím jsem chtěla naznačit, že je dnešní svět velmi dynamický a s digitalizací nebo automatizací bychom se ještě před deseti lety nesetkali tak běžně, jako dnes. Nyní totiž bereme například počítače v knihovnách jako samozřejmost, ale nezapomeňme na to, že se první počítače do knihoven zaváděly sotva před dvaceti lety, což není zase tak dávno. A dnes? Dnes už jsou běžnou součástí počítače, notebooky, tablety, čtečky e-knih, sluchátka, digitalizované dokumenty a mnoho dalších nástrojů. Samozřejmostí je také internet zdarma, což pro mnohé bylo v samotných počátcích zavádění naprostým zdrojem fascinace.
Není pochyb, že nové technologie zasahují do našich životů, ať už chceme, nebo ne. I když ale nechceme, je vhodné mít alespoň základní kompetence k ovládání těchto technologií — v digitálním světě si totiž nemusíme uvědomovat, že představujeme daleko větší hrozbu jak pro sebe, tak pro své okolí, než v reálném světě. Na internetu totiž můžeme mít daleko vyšší sebevědomí, protože máme dojem, že jsme zcela anonymní a za obrazovkou počítače se nám nemusí nic stát. Důležitým aspektem v digitálním světě je pojem digitální wellbeing[4]. Ten se často podceňuje, a tak vznikají psychické i fyzické potíže jako je bolest hlavy, bolest zad, deprese, úzkost apod. Je vhodné si občas dopřát digitální detox[5] a uvědomit si, že nemusíme žít jen online, ale i offline.
[1] Hewson, K. (2013). What size is your digital footprint? The Phi Delta Kappan, 94(7), 14–17. http://www.jstor.org/stable/23611689
[2] Černý, M. (2019). Digitální kompetence v transdisciplinárním nahlédnutí : mezi filosofií, sociologií, pedagogikou a informační vědou. Vydáni první. Masarykova univerzita.
[3] Elliott, S. W. (2018). Artificial Intelligence, Robots, and Work: Is This Time Different? Issues in Science and Technology, 35(1), 40–44. https://www.jstor.org/stable/26594285
[4] Miller, D., Rabho, L. A., Awondo, P., de Vries, M., Duque, M., Garvey, P., Haapio-Kirk, L., Hawkins, C., Otaegui, A., Walton, S., & Wang, X. (2021). What people say about smartphones. In The Global Smartphone: Beyond a youth technology (pp. 27–54). UCL Press. https://doi.org/10.2307/j.ctv1b0fvh1.10
[5] Karppi, T. (2018). Disconnect: Facebook’s Affective Bonds. University of Minnesota Press. https://doi.org/10.5749/j.ctv65sz27
