Počítačové hry a jejich využití při studiu jazyků
Počítačové hry
Hraní počítačových her je aktivita, okolo které panuje obrovské množství předsudků. Jejich původ samozřejmě často pramení z opodstatněných obav.
Těžko budeme vysvětlovat mamince, která má doma teenagera sedícího 8 hodin denně za počítačem, že má potenciál naučit se jazyky. Její obavy jsou samozřejmě typické a mnohdy dokonce žádoucí. Nekontrolované, přílišné hraní her má nespočet negativních následků, o kterých však alespoň jednou v životě slyšel každý z nás, proto jim nebudu věnovat příliš času ve svém článku. Snad jen odkážu na práci Aleny Vrbové (2014), která se touto problematikou zabývá.
Musíme však vzít v potaz, že dnešní společnost je společnost moderních technologií. Ty jsou zapojeny do všech sfér našeho života — průmyslu, služeb, obchodu, zdravotnictví, ale i zábavy a edukace. Jak v zábavě, tak v oblasti edukace naše generace vítá moderní technologie. Jakákoliv interakce s technologiemi okamžitě zvyšuje zájem. A jejich integrace do zábavního průmyslu, ale i výuky, je, zejména z pohledu mladší generace, dokonce žádaná.
Ačkoliv tedy nepopírám negativní následky, které může přemíra hraní mít, současně také podotýkám, že není reálně možné globálně přestat s hraním her. Naopak, dnešní doba jakoby ještě více podporovala tento koníček právě tím, jak jsou technologie populární. Herní průmysl je odvětví, které se neustále zdokonaluje, inovuje, vynalézá nové věci, jen aby bylo hraní co největším zážitkem a přilákalo co nejvíce spotřebitelů.
Z toho důvodu si myslím, že lépe než přesvědčovat mladší generaci o negativech hraní, bychom se měli zaměřit na rozvíjení potenciálu, který hraní her rozhodně má.
Hraní počítačových her má totiž prokázané pozitivní důsledky. Mezi ně patří například rozvíjení jazykových a kognitivních schopností, lepší řešení problémových situací, strategické myšlení, zdokonalování prostorového vnímání, multitasking (Prensky, 2006).
Jeden takový pozitivní důsledek hraní PC her může mimo jiné být i učení se cizích jazyků, hlavně angličtiny. Anglický jazyk je totiž celosvětově nejvíce používaný v herním průmyslu (Erbil, 2016). Důkazem může být například česká hra Kingdom Come: Deliverance. Ačkoliv je to hra česká, vyšla s anglickým dabingem a českého se vůbec nedočkala.
Učíme se pomocí her
Mimo to, že hry jsou využívány především za účelem zábavy, můžeme tedy hry používat také jako edukační nástroj. Jak tvrdí Táňa Masopustová (2018):
„Hra provází člověka od jeho narození a je nedílnou součástí jeho života. Veřejnost na hru často nahlíží jako na činnost sloužící k odpočinku, relaxaci a vyplnění volného času. Pravdou však je, že ačkoliv hrou můžeme nazývat mnoho činností kolem nás a zdá se jako jedna z nejzákladnějších a nejjednodušších činností, její podstata sahá mnohem hlouběji.“
Stejně tak to potvrzuje Crawford (1982), když říká:
„Games are thus the most ancient and time-honored vehicle for education. They are the original educational technology, the natural one, having received the seal of approval of natural selection.“
Téměř okamžitě po narození dítě začíná naprosto přirozeně používat hry, aby poznávalo prostředí, ve kterém se nachází. Hraní je pro něj jakási adaptační činnost. Takový způsob učení se pokračuje během celého dětství, dospívání, a dokonce i v dospělém věku. Hry pak můžou být používány jako nástroj k učení se nových věcí.
V hraní her se totiž nachází obrovský potenciál vzhledem k tomu, že vstřebáváte vědomosti a zároveň vykonáváte zábavnou činnost. Jsou tak obrovským motivačním boosterem. Úplně stejně tak může fungovat i hraní počítačových her. Pokud se hraní koriguje správným směrem, může se z něj stát efektivní motivační a edukační nástroj. Mohou totiž eliminovat negativní přístup ke studiu a naopak zvýšit motivaci a zájem o něj (Singaravelu, 2008).
Jak to všechno funguje
Pomocí video her se učíme buď pasivně, nebo aktivně. V případě pasivního vstřebávání vědomostí v podstatě pouze hrajeme hru a učíme se slova díky jejich vizualizaci. V praxi to vypadá tak, že hráč spatří na monitoru slovo “sit” a v tom samém okamžiku si jeho postava sedne. Hráč tak jasně pochopí, co slovo znamená, a tak si nevědomky rozšiřuje slovní zásobu, a při tom zabíjí zombíky.
V případě aktivního učení zabíjíme zombíky přímo za účelem studia anglického jazyka. Představte si situaci, kdy hrajte nějakou hru v anglickém jazyce. Téměř okamžitě dostanete spoustu pokynů. Když jim nebudete rozumět, nemůžete pokračovat ve hře. V této chvíli nastává fáze, kdy musíte vynaložit úsilí, použít nějaké prostředky — najít si slova ve slovníku, vygooglit si je. Už jen ten proces hledání pomáhá efektivněji ukládat nově získané znalosti do paměti. Hra Vás tedy donutí učit se, jenže nenásilným způsobem — nikdo Vám to nenařizuje. Hlavím důvodem hraní přece není, abyste se naučili nová slova, ale vyřešili úkol ve hře.
To je totiž největší potenciál hraní počítačových her. Dobrovolně, za účelem pobavení se, hrajete hru, kterou jste si sami zvolili a zároveň je druhotnou, Vámi méně vnímanou aktivitou, učení se cizího jazyka.
Nejsou to jen výmluvy pařmenů
Důkazů, že tento článek nevznikl jen jako výmluva, abychom se mohli i nadále schovávat za počítačem před sluncem, je překvapivě spousta. Existují řady studií, jež potvrzují mé tvrzení, že videohry, pokud je umíme efektivně využít, mohou pomoci ve studiu angličtiny.
Video Game-Based Learning in English Grammar (Singaravelu, 2008) je objektivní studie, která se snaží zjistit, jak efektivní je učení se pomocí videoher, pokud se zaměříme na studium anglické gramatiky. Studie spočívala v tom, že rozdělili šedesát dobrovolných účastníků do dvou skupin po třiceti. První skupina se učila gramatiku pomocí tradičních způsobů výuky, a ta druhá využívala ke studiu experimentální metodu — video hry. Obě skupiny absolvovaly dva testy jeden před začátkem studia, který ukazoval výsledky před experimentem. Druhý test pak měl ukazovat změny, které nastaly díky studiu. Výsledky testů dokazují, že skupina využívající experimentální metodu PC her má daleko lepší studijní výsledky než skupina, která vycházela z klasických metod učení. Navíc ale také ukázaly obrovský pokrok mezi prvním a druhým testem ve skupině experimentální metody.
Další studie zvaná On the Effect of Playing Digital Games on Iranian Intermediate EFL Learners (Shahriarpour, 2014) se zaměřovala na otázku, zda počítačové hry zvyšují studentům motivaci k učení se anglických slovíček. Studenti jedné Íránské školy byli velmi zaujatí hrou zvanou L.A. Noire. V podstatě se jedná o “crime story” hru, kde se hráč může vžít do role policejního vyšetřovatele, který řeší zločiny, především vraždy. Díky tomu vznikl výzkum, do kterého bylo zapojeno 25 studentů. 15 z nich hráli L.A. Noire a zbylých deset nemělo ani tušení, že hra existuje.
Studenti byli celou dobu pozorováni a po nějakém čase z pozorování vyplynulo, že video hry ve studentech podporují motivaci ke studiu, jelikož studenti, kteří hráli hry, byli v hodinách více aktivní a úspěšní v řešení úkolů. Autoři výzkumu zdůrazňují, jak je motivace důležitá pro studium. S tímto tvrzením se naprosto ztotožňuji. Motivace je jeden ze stěžejních faktorů, které ovlivňují studium (jakékoliv) a celkový proces učení.
Co když to chci zkusit?
Pokud chcete hraní her využít ke studiu anglického jazyka, musíte nejdříve zjistit, na jaké úrovni vaše jazykové schopnosti jsou. Od toho se pak odvíjí výběr her, které budete hrát. Pokud jste úplný začátečník, rozhodně není dobré se pouštět například do složitějších RPG her nebo příběhových her typu TellTale. Nejjednodušší je začít s hrami jako jsou The Sims, nebo různými „home makeover“ hrami, kdy se dostanete do kontaktu převážně se slovy tematicky zaměřenými na domácnost, každodenní život a vztahy. Obecně se tam vyskytují slova, která jsou většinou na úrovni A1 nebo A2 (Simandl, 2020). Když se dostanete na úroveň B2, v podstatě neexistuje problém, který by Vám bránil v tom pustit se do jazykově náročnějších her. Naopak, můžete to brát jako výzvu a pouštět se do fantasy žánrů nebo her historicky laděných, kde se setkáte s ne tak moc používanou, mnohdy i archaickou, slovní zásobou.
Zdroje:
CRAWFORD, Chris, 1982. The Art of Computer Game Design [online]. Washington: Washington State University [cit. 2020–04–14]. Dostupné z: https://www.digitpress.com/library/books/book_art_of_computer_game_design.pdf
ERBIL, Mert, 2016. Video Game Localization Factors and Impacts on Digital Purchasing Behavior. Istanbul. Istanbul Bilgi University.
MASOPUSTOVÁ, Táňa, 2018. Hra a její vliv na vývoj dítěte. Plzeň. Bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie.
PRENSKY, Marc, 2006. “Don’t bother me mom, i’m learning!”: How computer and video games are preparing your kids for twenty-first century success and how you can help!. St. Paul: Paragon House. ISBN 1557788588.
SIMANDL, Erik, 2020. Video games in ELT. Brno. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra anglického jazyka a literatury.
SINGARAVELU, G., 2008. Video game based learning in english grammar. Journal of Educational Technology [online]. 5(3), 49–53 [cit. 2019–04–09]. ISSN 09730559. Dostupné z: https://eric.ed.gov/contentdelivery/servlet/ERICServlet?accno=EJ1097817
SHAHRIARPOUR, Nahid a Zahra KAFI, 2014. On the effect of playing digital games on Iranian intermediate EFL learners’ motivation toward learning English vocabularies. Procedia — Social and Behavioral Sciences [online]. 98, 1738–1743 [cit. 2019–04–09]. DOI: 10.1016/j.sbspro.2014.03.601. ISSN 18770428.
VRBOVÁ, Alena, 2014. Problematika počítačových her a jejich negativní vliv na děti mladšího školního věku [online]. Olomouc [cit. 2020–06–15]. Dostupné z: https://theses.cz/id/s5ic78/Problematika_potaovch_her_a_jejich_negativn_vliv_na_dti_m.pdf?fbclid=IwAR3WSM1bgdeaw9fwHw_8OtSsJumsYRqBnZKnh92kE_6kvwtm4u6AgCr4D7g. Diplomová práce. Univerzita Palackého Olomouc, Pedagogická fakulta, Katedra technické výchovy a informační výchovy.
