Podnikové vzdělávání a outsourcing

Klára Mašková
EDTECH KISK
Published in
4 min readApr 24, 2019

Celoživotní učení může probíhat na různých úrovních. Učení prostupuje celý náš život a může být jak uvědomované, tak neuvědomované. Na rozdíl od učení je vzdělávání systematický a usměrňovaný řízený proces (Řezáčová, 2015, s. 35). Formy podnikového vzdělání, tedy profesní vzdělávání dospělých v kontextu organizace, lze dělit různými způsoby — např. v knize Management lidských zdrojů jsou definována dvě základní členění vzdělávacího procesu: řízený — neřízený a pracovní — nepracovní (Dvořáková a kol., 2007, s. 296).

V rámci podnikového vzdělávání je kladen velký důraz na identifikaci vzdělávacích potřeb, které jsou předpokladem pro efektivní rozvoj a vzdělání jedince. Při zjišťování vzdělávacích potřeb hrozí riziko jejich záměny za přání, zájmy nebo požadavky (Jarvis, 1995). Není proto vhodné analyzovat vzdělávací potřeby kvantitativními metodami (např. dotazník s výběrem předem definovaných témat), ale spíše kvalitativními metodami zaměřenými na detailnější a komplexnější informace o daném jevu (Řezáčová, 2015, s 36).

Dalším důležitým aspektem vzdělávání je motivace. Zaměstnanec potřebuje vidět kontinuitu mezi vzděláváním a svými cíli, zájmy a hodnotami a zároveň musí věřit v proveditelnost zvolených cílů (Řezáčová, 2015, s 34–35). Zatímco motivace slouží k podpoře vzdělávání, existují také bariéry, které mu brání. Mohou být buď na straně zaměstnanců — nedostatek vnitřní motivace (vychází přímo z jedince samotného (Rabušicová, 2008, s. 97) např. negativní zážitky ze školního prostředí) a času (např. vzhledem k dalším životním závazkům), ale také ze strany zaměstnavatele a nastavení kultury organizace — pracovní vytížení a nedostatek času, špatná komunikace na pracovišti, nastavení pravidel v organizaci, atd.

Podnikové vzdělávání úzce souvisí s personální činností — například s plánováním lidských zdrojů, personálním rozvojem, náborem, výběrem zaměstnanců či jako součást protifluktuačních opatření, souvisí také s kariérovým plánováním, personálním poradenstvím atd. (Bartoňova, 2010, s. 20). Na obrázku je šipkami naznačeno, čím přispívají personální činnosti vzdělávání a naopak.

Obr. Propojení firemního vzdělávání a ostatních personálních činností (Palán, 2002, s. 157)

Konkrétně ve firemním vzdělávání dochází často k tzv. outsourcingu, neboli vyčlenění činnosti mimo podnik a její převedení na jinou (převážně právnickou osobu). Firmám se tento postup vyplatí především v případech, kdy je to vyjde levněji, než kdyby vzdělávání připravovali sami (Bartoňova, 2010, s. 21). Vznikají tak společnosti zabývající se výhradně tvorbou vzdělávacích materiálů. Příkladem může být Educasoft Solutions s.r.o, v jejímž čele stojí Václav Formánek. Společnost byla založena v roce 2014 se záměrem využití moderních technologií ve vzdělávání. Její první projekt byly online kurzy Hrave.cz. V roce 2016 spustila vlastní learning management system iTrivio. Educasoft Solutions s.r.o nabízí nejen hotová školení od ověřených dodavatelů jako např. školení bezpečnosti a ochrany zdraví, školení požární ochrany, kurz první pomoci s možností konzultace a praktického školení, kurzy angličtin či online kurzy balíku MS Office, ale také možnost zajištění či tvorbu libovolného vzdělávacího obsahu.

Dokonce i v oblasti celoživotního vzdělávání knihovníků existuje komerční subjekt — Agentura Littero.cz. Jejím zakladatelem je Jan Zikuška, který vystudoval Informační studia a knihovnictví. Obsah kurzů je primárně cílen na vzdělávání knihovníků ve spojitosti s užíváním moderních technologií. Agentura nabízí jak předpřipravené kurzy např. kancelářský software, Google a jeho možnosti atd.

S dalšími komerčními subjekty ve vzdělávání se můžete setkat na konferenci pro tvůrce a uživatele e-learningových kurzů — E-LEARNING FORUM 2019, která se koná 23. 5. 2019 v Praze. Letos jsou na programu například přednášky: Trendy online firemního vzdělávání (Tomáš Langer, Branislav Frk), Online vzdělávání v Generali (Martin Sedlák), E-learningové školení ve Škoda Auto a.s. (Marek Volf), apod.

Použitá literatura:

BARTOŇKOVÁ, Hana. Firemní vzdělávání [online]. Praha: Grada, 2010 [cit. 2019–04–23]. Vedení lidí v praxi. ISBN 978–80–247–2914–5.

DVOŘÁKOVÁ, Zuzana a kol. Management lidských zdrojů [online]. Praha: C.H. Beck, 2007 [cit. 2019–04–23]. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978–80–7179–893–4.

JARVIS, Peter. 1995. Adult and Continuing Education: Theory and Practise. London: Routledge. 2nd Edition. 302 s. ISBN 0–415–10242–1.

PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje: výkladový slovník : výchova, vzdělávání, péče, řízení. Praha: Academia, 2002. ISBN 80–200–0950–7.

RABUŠICOVÁ, Milada, Ladislav RABUŠIC a Klára ŠEĎOVÁ. Motivace a bariéry ve vzdělávání dospělých. In RABUŠICOVÁ, Milada a Ladislav RABUŠIC. Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008. s. 97–112, 16 s. Studie. ISBN 978–80–210–4779–2. Dostupné z: https://www.press.muni.cz/media/24086/ucime_text.pdf

ŘEZÁČOVÁ, Lenka. “Životní cykly” vzdělávacích a rozvojových potřeb: “Life cycles” of educational and development needs of employees. Lifelong learning = Celoživotní vzdělávání. Brno: Mendelova univerzita v Brně, Institut celoživotního vzdělávání, 2015, 5(1), 29–57. ISSN 1804–526X. Dostupné z: http://lifelonglearning.mendelu.cz/wcd/w-rek-lifelong/ll1501/lifele2015050129.pdf

--

--