Podoby komerčního neformálního dalšího vzdělávání dospělých v České republice
Vzdělávání dospělých je velmi zajímavou oblastí, proto bych se ráda v tomto článku zaměřila na neformální vzdělávání této cílové skupiny, poskytované subjekty komerčního sektoru.
Zejména neformální vzdělávání dospělých může nabývat mnoho podob, resp. může mít různé formy a mohou být použity různé metody, od klasických přednášek a seminářů, přes workshopy, ke kurzům kopírující MOOC. Provozovatelé různých kurzů mají tu výhodu, že mohou poměrně rychlým způsobem reagovat na poptávaná témata dle aktuálních potřeb dospělých. Tyto potřeby mohou souviset jak s osobním, tak také s profesním životem. Motivace může být jak vnitřní, tak i vnější. Dospělí tak mohou absolvovat různé kurzy v rámci vlastního zájmu, ale také na žádost svého zaměstnavatele.
Právě vzdělávání pro práci je dle dokumentu Vzdělávání dospělých v České republice: výstupy z šetření Adult Education Survey 2016 nejčastějším podnětem pro zapojení se do vzdělávání. V tomto dokumentu se lze také mj. dočíst, že celková účast dospělých v neformálním vzdělávání dosáhla v roce 2016 40 % v kategorií dospělých od 18–69 let, přičemž neformální vzdělávání si stálo lépe než formální. V rámci celé Evropské unie jsme však průměrní.[1]
Dospělý student — jeho motivace a bariéry
Jak již bylo naznačeno výše, v rámci vzdělávání má signifikantní roli motivace. Dle Šauerové se v zaměření motivace uplatňuje osobnost jedince, struktura hodnotového systému, dosavadní zkušenosti, schopnosti, dovednosti a postoje, které se utvářely v průběhu dosavadního vývoje. Vymazal potom rozvádí motivy ke vzdělávání podrobněji. Poukazuje například na snahu kompenzovat nedostatky ve vzdělávání. Motivem může být také adaptace na nové podmínky, snaha zlepšit kontakt s lidmi či kulturní rozvoj.[2]
Ve vzdělávání dospělých však hrají významnou roli také bariéry. Ty v rámci obecného vzdělávání Kathryn Patricia Cross dělí do tří skupin. Jde o následující bariéry:
- Situační bariéry, které vyplývají z aktuální situace. Jde například o nedostatek peněz či času.
- Institucionální bariéry, mezi které může spadat například nedostatek vhodných programů.
- Osobnostní bariéry, které se vztahují k postojům a sebevnímání jako učícího se studenta. U této bariéry lze uvést jako příklad větu o tom, že je člověk moc starý na to, aby se učil.[3]
Témata
Pokud se nyní zaměříme na témata kurzů nejznámějších českých webů, nabízejících různorodé kurzy, můžeme si povšimnout, že často jde o témata, z nichž lze poznatky uplatnit právě v profesním životě. Často jde také o věci lehce naučitelné. Z větší části případů bychom je mohli zařadit spíše do tzv. soft skills, než hard skills.
Mezi často objevujícími se tématy kurzů tak lze najít leadership, zvládání techniky Mindfulness, ale také prezentační a komunikační dovednosti. Narazit lze ovšem také na kurzy věnující se kreativním technikám, a nebo ovládání konkrétních online nástrojů. Výjimkou nejsou ani ty, které se zaměřují na jazyky, výchovu dětí či například vaření.
Pokud se jedná o placené kurzy, pohybuje se jejich cena klasicky od 400 do 2500 korun, někdy i více.
Projekty
Ze zajímavých komerčních projektů působící v oblasti vzdělávání dospělých vyberme alespoň pár zajímavých či známých.
- Krimyš je poměrně zajímavým počinem. Jde o konferenci pořádanou ve velkých městech. Ústředním tématem konference a různorodých přednášek je kritické myšlení a objektivita v pojetí různých autorů. Za touto konferencí stojí Petr Ludwig, popularizátor nejen tohoto tématu.
- Education Republic je společný projekt Tomáše Hrudy a patrně nejznámějšího českého podnikatele v oblasti vzdělávání Ondřeje Šteffla. Byla založena roku 2015 a sídlí v Praze.
- Naučme.se je projekt založený po vzoru u nás nepříliš známého, avšak poměrně zajímavého Skillsharu. Samotný Skillshare se mj. hlásí ke konceptu vzájemného učení a stojí na takzvaném Learning by doing, ale také například na microlearningu. Založili jej Michael Karnjanaprakorn a Malcolm Ong.
- Seduo.cz je už v českém prostředí poměrně dobře známé. Jde o platformu pro vzdělávání stojící na krátkých videích. Ačkoli jde o poměrně známou platformu, o kvalitě nabízených kurzů lze podle mého názoru v současnosti minimálně diskutovat.
Nabízí se však také další otázky k zamyšlení…
Jde ve všech případech o kvalitní vzdělávání? Jak můžeme u tohoto vzdělávání posuzovat kvalitu? Jaká je skutečný dopad a efektivita těchto kurzů? Kdo na kurzy dochází? Kdo kurzy absolvuje? A jaká je vůbec cena, kterou jsou lidé za své vzdělání prostřednictvím projektů ochotni zaplatit?
[1] Vzdělávání dospělých v České republice: výstupy z šetření Adult Education Survey 2016: Neformální vzdělávání. In: Český statistický úřad [online]. Praha: Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018–04–25]. Dostupné z: https://www.czso.cz/documents/10180/76208655/23005318k2.pdf/31710590-1ee5-4c63-8a49-4b46f5a20bf9?version=1.1
[2] VETEŠKA, Jaroslav. Úvod do teorie vzdělávání dospělých a andragogiky. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně v Ústí nad Labem, 2017, s.110–111. ISBN 978–80–7561073–7.
[3] RABUŠICOVÁ, Milada, Ladislav RABUŠIC a Klára ŠEĎOVÁ. Motivace a bariéry ve vzdělávání dospělých. In: RABUŠIC, Ladislav a Milada RABUŠICOVÁ. Učíme se po celý život? O vzdělávání dospělých v České republice. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 97–112. ISBN 978–80–210–4779–2.
