Podpora kreativity, zvědavosti, autonomie studujících pomocí designu vzdělávacích institucí
Kvalitní výchovně-vzdělávací výsledky nezávisí pouze na jedinci, ale také na mikrosociálních vlivech, které zahrnují jak rysy rodiny, tak např. školské prostředí, zahrnující školní třídu, učitelský sbor. Prostředí školy jako takové zahrnuje mnoho aspektů týkající se: architektury školního prostředí; hygieny (akustika, osvětlení, vytápění, prašnost, větrání atd.); ergonomie (uspořádání tříd, možnosti technického zázemí, velikost a podoba školního nábytku); organizace (kapacita a dispozice školy, „přestávkový prostor“ apod.) (Čáp & Mareš, 2007). V tomto textu se zaměříme právě na architekturu školního prostředí. Jaký vliv mají tyto budovy na studující? Co by tyto prostory měly nabízet, podporovat?
Educational architecture, jak se někdy pojmenovává tento typ architektury, zahrnuje nejen designový proces navrhování vzdělávacích institucí, ale také design vzdělávacího procesu studentů (Kelkar, 2021). Design není „pouhé“ navržení, roztřídění tříd, kabinetů, ale také např. umístění školy v rámci obci/města, architektonické řešení přístupu do školy a jeho okolí. Cílem je vytvořit přívětivé prostředí jak pro žáky, tak pro učitele a vztahy mezi nimi (žák — žák, učitel — žák) (Čáp & Mareš, 2007).
“Existují budovy a trvalé projevy dlouhodobé vize, které mají moc formovat myšlení, ovlivňovat mysl — dokonce měnit svět“ uvádí Kelkar (2021). Ve školních budovách jsme (ve většině případech, když opomeneme lesní či jiné alternativní školy, které pracují více s venkovním prostorem) strávili velkou část našeho dětství a dospívání. Design škol není jen vizuální stránka, lahodící oku, prostor by měl nabízet prolínání pohybů těla v čase, což ovlivňuje naše chování ať už z emociálního, intelektuálního či fyzického pohledu. Zároveň to také má vliv na formu, jak výuka může vypadat. Při navrhování vzdělávácí instituce je třeba brát ohled na kulturní tradice společnosti a zároveň implementovat nové technologie. (Kelkar, 2021)
Z praxe se ukazuje, že je 5 klíčových oblastí (Minero, 2018), které je potřeba zahrnovat v procesu navrhování a to:
(1) Integrace technologií — je třeba překonat existenci počítačových učeben a integrovat technologie po celé škole i ve venkovních prostorách. To podporuje vzájemnou spolupráci, kdy studující nejsou omezeni na konkrétní místo a zároveň se snižuje závislost studujících na učitelích vzhledem k prostorové flexibilitě. Toto nastavení má žáky připravit na budoucí pracovní prostředí.
(2) Bezpečnost a zabezpečení — obrana před šikanou je architektonickou výzvou. Otevřenější a transparentnější prostory (skleněné stěny) tomu mohou velice pomoci, kde dospělý dohled vytváří bezpečnější prostředí pro zranitelnější studující. Zabezpečení prostoru před vetřelcem je také na místě.
(3) Transparentnost — souvisí hodně s bezpečností. Prostor by měl plynule navazovat a obecně přispět k větší propojenosti, sdílení, spolupráci či inspiraci.
(4) Víceúčelové prostory — vzhledem k rychlosti technologických ale i společenských změn, je třeba navrhovat dlouhodobě flexibilní prostory, aby i přes změny vzdělávací formy nebyl prostor limitující. Možnost prostor měnit je zásadní, aby vyhovoval každodenním potřebám pedagogů vytvářet rozmanité výukové prostředí. Typicky jednoúčelové místnosti jako jídelny a knihovny mohou být navrženy tak, aby mohly fungovat jako např. hybridní divadla, tvůrčí prostory či mediální centra.
(5) Možnost venkovní výuky — z výzkumů se ukazuje, že venkovní učení podporuje kreativitu a snížuje stres. Praktická výuka zvyšuje zapojení do výuky a podporuje lepší výsledky studujících. Může se jednat o venkovní prostor s lavičkami, který usnadňuje skupinovou práci, ale i prostory pro výuku s technologickým zázemím. Cílem je poskytnout novou perspektivu studujícím, kteří tráví velkou část dne uvnitř budov. (Minero, 2018)
Další prvkem, co by budovy měli předávat budoucnosti naší společnosti je starost o naše životní prostředí, podporovat udržitelnost skrze design vzdělávacích institucí. Příkladem můžeme uvést udržitelnou dívčí školu v poušti Jaisalmer. Materiál ze kterého je budova postavena je primárně z místních zdrojů, objevují se zde třeba i ručně vyráběné textílie z okolí. “Stavba zohledňuje místní typologii jalisu, přirozené světlo, větrání a tepelnou ochranu jednoduchými, ale účinnými způsoby. Nádvoří slouží jako sběrna vody s cisternou uprostřed” Budova obsahuje solární panely jako zdroj energie. (Ramamrutham, 2020)
Dobře navržený prostor — prolínání interiéru s exteriérem, individuální a komunitní prostor — podporuje kreativitu a zvědavost studentů. Třídy vybízejí k objevování a podporují touhu po učení. Khushnu Panthaki Hoof vyzývá akademické instituce, aby vytvářely prostory pro bloudění a podněcovaly objevování. (Kelkar, 2021) Vhodný design může formovat také kritické myšlení, rozvíjet samostatnost spolu s odpovědností (Cutieru, 2024).
Vzdělávací instituce ovlivňují nejen své studující a pedagogy, ale také své okolí spolu s místními komunitami. Mohou plnit roli „kotevních bodů“ (just anchor) pro místní občany, utužovat tak komunity, podpořit marginalizované skupiny. Nicméně to vyžaduje větší zviditelňování daných vzdělávacích institucí, což má velkou souvislost s designem dané budovy (O’Farrell et al., 2022)
Z našeho českého prostředí můžeme zmínit aktuální Brněnský projekt s názvem Srozumitelná architektura, který má za cíl propojovat světy architektů a pedagogů a podpořit tak tvorbu prostorů vhodných ke vzdělávání.
Design vzdělávacích institucí je důležitým dílkem, který utváří celkový edukační obraz, zážitek studujících. Neměli bychom proto opomíjet důležitost architektury vzdělávacích prostředích, spíš bychom nad tím měli přemýšlet jako nad učebními nástroji k podpoře edukačního procesu a touze se vzdělávat. “Vědy o tom, jak nás naše prostředí a zkušenosti formují nemohu dostatečně zdůraznit význam promyšleného designu těchto [vzdělávacím] institucí. Lidé v tomto prostoru navrhují svou individualitu a nacházejí své místo v kolektivu a je třeba je podpořit designem, který tuto zkušenost podporuje. Jak můžeme vytvořit skvělou kulturu, když ji nebudeme pěstovat?” (Kelkar, 2021)
Zdroje
Cutieru, A. (2024, únor 3). The Design of Learning Spaces: Architecture as a Teaching Tool. ArchDaily. https://www.archdaily.com/972189/the-design-of-learning-spaces-architecture-as-a-teaching-tool
Čáp, J., & Mareš, J. (2007). Psychologie pro učitele (Vyd. 2). Portál.
Kelkar, G. (2021, únor 6). How educational institutions’ architecture shapes young minds. Architectural Digest India. https://www.architecturaldigest.in/story/how-educational-institutions-architecture-shapes-young-minds/
Minero, E. (2018). The Architecture of Ideal Learning Environments. Edutopia. https://www.edutopia.org/article/architecture-ideal-learning-environments/
O’Farrell, L., Hassan, S., & Hoole, C. (2022). The university as a Just anchor: Universities, anchor networks and participatory research. Studies in Higher Education. https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/03075079.2022.2072480
Ramamrutham, K. S., Bharath. (2020, prosinec 17). An AD100 excellence award-winning project, a school in Jaisalmer. Architectural Digest India. https://www.architecturaldigest.in/content/an-ad100-award-winning-sustainable-school-in-jaisalmer-that-aims-to-empower-women/
