Pohled ředitelů základních škol na používání digitálních technologií ve výuce
V posledních letech prošla naše společnost velkými změnami, co se týče využívání digitálních technologií ve výuce. Je to už déle, co se ve třídách objevily interaktivní tabule a počítačové učebny, ale tablety a chytré telefony začaly pronikat do vyučování relativně nedávno. A jak tyto změny vnímají ředitelé škol? Podporují využívání digitálních technologií, nebo preferují klasickou výuku?
Na tyto otázky jsem se zaměřila ve své bakalářské práci s názvem: Pohled ředitelů na užívání digitálních technologií při výuce na základní škole.[1] A v tomto článku bych vám ráda přiblížila výstupy, které jsem svých zkoumáním získala. Ale na začátek trochu teorie.
Digitální technologie je potřeba vnímat jako produkt lidské kultury a techniky, která tvoří současnou společnost a život všech lidí — promítá se tedy i do života ve školách. Technologie ve vzdělávání byly během několika desítek příčinou celé řady změn a umožnily aktivity, které by bez nich nebyly možné.[2]
Hlavním důvodem, proč společnost podporuje zavádění technologií do škol, je jejich potenciální přínos pro vzdělání dětí. Informační a komunikační technologie spojují tradičně oddělené výukové materiály, jako jsou učebnice, databáze, hry, a mnoho dalších. V důsledku toho tak překlenují formy znalostí a gramotnosti a mohou být využity i mimo školu, například doma, nebo v knihovně.[3]
Zařazování digitálních technologií do výuky má i svá negativa. ICT je oblast, která se neuvěřitelně rychle rozvíjí, a lidé se v ní někdy ztrácí — v tom smyslu, že neví, které technologie potřebují a budou pro ně užitečné, a které pro ně budou naopak zbytečné. Dynamika vývoje je ale tak rychlá, že ani lidé, kteří jsou technologiím velmi blízko nejsou schopni sledovat všechny technologické transformace.[4] Mnoho učitelů nemá k technologiím kladný vztah a odmítají je používat, protože se bojí například narušení hodiny či ztráty autority.[5]
Můj výzkum probíhal v období lockdownu, tudíž se mi podařilo uskutečnit pouze 4 polostrukturované rozhovory s řediteli základních škol. Všichni respondenti byli řediteli veřejných základních škol, dvě školy byly větší (450+ žáků) a dvě menší (do 200 žáků). Tři školy se nacházeli v Praze, jedna v menším městě na Vysočině.
Na začátku jsem si stanovila 4 výzkumné otázky, na které jsem si chtěla pomocí rozhovorů s řediteli odpovědět.
Výzkumná otázka 1: Jaký je osobní přístup ředitelů k technologiím?
Z otázek, které jsem pokládala v tomto bloku jsem zjistila, že osobní vztah ředitelům k digitálním technologiím je převážně pozitivní a vidí v nich budoucnost. Ve svém osobním životě nejvíce používají osobní počítač/notebook a chytrý telefon. Respondenti se také shodli na tom, že hodně času, který tráví ve volném čase na technologiích, se ovšem týká pracovních záležitostí. K největšímu rozporu došlo u dvou respondentů, kdy jeden tvrdil, že má rád sociální sítě, a druhý použil spojení: „Vyhýbám se jim jako čert kříži.“
Výzkumná otázka 2: Jaká je podpora digitálních technologií ve škole?
Všichni respondenti podporují využití jak starších digitálních technologií (interaktivní tabule, počítač), tak novějších technologií (tablet, chytrý telefon). Ředitelé podle odpovědí mají nejradši interaktivní tabuli, která podle žádného z respondentů nesmí ve škole chybět.
Co se týče například tabletů, respondenti na ně měli většinou kladný názor, i když respondent B uvedl, že preferuje, aby studenti využívali buď notebook nebo smartphone, tablet považuje za zbytečný mezikrok. Také bylo zajímavé, že dva z dotazovaných ředitelů dávají nyní přednost notebookům před klasickými počítači, převážně kvůli jejich mobilitě — nemusí zřizovat speciální počítačovou učebnu, ale během několika minut ji mohou vytvořit z klasické učebny.
Ještě bych zmínila zajímavost, která z mého výzkumu vyplynula — všechny školy, které nepodporují používání chytrých telefonů ve výuce, se nachází v Praze, zatímco jediná škola, kde jsou mobily ve výuce povolené, se nachází v malém městě. Ale musíme brát v potaz, že jsem pracovala s velmi malým vzorkem respondentů, nemůžeme z toho dělat žádné velké závěry.
Výzkumná otázka 3: Jaké vidí ředitel výhody a nevýhody technologií ve výuce?
Jako jednu z výhod používání technologií ve výuce zmínili ředitelé názornost a vizualizaci materiálů. Jedna respondentka také mluvila o výhodě online výuky a uvedla, že technologie pomohly některým žákům vylepšit sociální komunikaci, a také je vidět, že práce s technologiemi žáky baví.
Mezi nevýhodami respondenti uvedli opět vizualizaci, ale v tom smyslu, že žáci už nemusí tolik rozvíjet svou představivost, protože si všechno mohou pomocí pár kliknutí dohledat na internetu. Také vidí nevýhodu v tom, že děti využívají technologie pořád, a mnohdy používají technologie při výuce ke hraní her.
Výzkumná otázka 4: Jaká omezení (pokud vůbec) má ředitel nastavení pro využívání digitálních technologií?
V této otázce se spolu velmi shodovali ředitelé větších škol a ředitelé menších škol. Ředitelé větších škol mají na škole volně přístupnou Wifi pro žáky, kdežto na menších školách v tomto výzkumu k ní žáci přístup nemají. Také se ředitelé větších škol shodli na tom, že o zákazech týkajících se technologií si může rozhodnout sám učitel, ale v menších školách o tomto zákazu rozhoduje hlavně ředitel školy. V neposlední řadě ředitelé větších škol podporují žáky v tom, aby si nosili své vlastní technologie do školy, zatímco ředitelé menších škol tomu nejsou nakloněni, preferují, aby žáci používali spíše školní technologie.
Tento výzkum ovlivnilo mnoho faktorů, přes málo respondentů, rozhovory konající se online, až po specifické vlastnosti jednotlivých škol (na jedné škole z mého výzkumu je např. velká část žáků ze sociálně slabších rodin). Pokud by vás toto kratší shrnutí mé bakalářské práce zaujalo, ve zdrojích je uveden odkaz na celou práci.
[1] KASALOVÁ, Daniela. Pohled ředitelů na užívání digitálních technologií při výuce na základní škole. Praha, 2021. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Slussareff, Michaela. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/136551
[2] NEUMAJER, Ondřej; Lucie ROHLÍKOVÁ a Jiří ZOUNEK, 2015. Učíme se s tabletem: využití mobilních technologií ve vzdělávání. Praha: Wolters Kluwer. ISBN 978–80–7478–768–3.
[3] LIVINGSTONE, Sonia, 2012. Critical reflections on the benefits of ICT in education. Oxford Review of Education [online], 38(1), s. 9–24. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03054985.2011.577938
[4] ZOUNEK, Jiří a Klára ŠEDOVÁ, 2009. Učitelé a technologie: Mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido. ISBN 978–80–7315–187–4.
[5] RIASATI, Mohammad Javad; Negah ALLAHYAR a Kok-Eng TAN, 2012. Technology in language education: Benefits and barriers. Journal of education and practice, 3(5), s. 25–30. Dostupné z: https://core.ac.uk/reader/234633350
