Potřeba celoživotního vzdělávání — proč se stále vzdělávat?

Učení, jak píše Illeris, sestává ze dvou rozdílných procesů, která obvykle probíhají současně, a proto jsou zažívány jako jedna a tatáž záležitost. Na jedné straně je učení procesem vnější interakce mezi jedincem a jeho prostředím. Na druhé straně dojmy a vlivy, které jednotlivec získá z této interakce, musí být zpracovány interním, vnitřním procesem jejich nabytí. Z toho vyplývá, že proces učení, který vede formou vzdělávání k určitému typu vzdělání, je ovlivněn okolím studujícího jedince (vnější vlivy) i jeho vnitřním rozpoložením (vnitřní vlivy) či schopností získávané informace zpracovávat.

Důvodů ke vzdělávání a faktorů, které ovlivňují motivaci ke vzdělávání dospělých, je mnoho. Motivace může být ovlivněna i politickou či socio-ekonomickou situací společnosti. Z prostředí rozvojových zemí lze sledovat zajímavý fakt, že snaha rychle nebo plošně vzdělávat může mít negativní dopad na změnu motivace dospělých lidí k získání gramotnosti. Na příkladu Nepálu lze vidět, že ženy, které se mohly chtít naučit číst a psát z praktických důvodů, se díky televizi a telefonu nemusí domáhat takového vzdělání. Jednoduše se podívají na zprávy a zavolají svým blízkým z Káthmándú či zahraničí, pokud ovšem tyto technologie vlastní. Bavíme se o jednom z asi třiceti nejchudších států světa. Jen pro představu, v Nepálu je 53,7 % gramotných dospělých (osob starších 15 let), což je každý druhý člověk. Nutno podotknout, že v porovnání se situací z roku 1952, kdy takovýchto lidí bylo pouze 11%, si Nepál hodně polepšil. Motivace zdejších dospělých (například naučit se aspoň základy angličtiny) je určitě ovlivněna možností výdělku při stále rostoucím turistickém ruchu (převážně tedy v chudých horských oblastech), množstvím dotačních programů a politickým uspořádáním země.

Naproti tomu stojí situace z evropských zemí - rozvoj IT, růst (některých) firem a potřeba vzdělávat zaměstnance v nových a nových odvětvích. Jarvis zdůrazňuje, že myšlenka učící se společnosti je spojena se sociální změnou. (Což odpovídá i příkladu z Nepálu.) Čím výraznější (hlubší a rozsáhlejší) jsou změny ve společnosti, tím větší je pravděpodobnost, že taková společnost bude chápána jako učící se společnost. Společnost s ustálenými vzorci chování nevyžaduje tolik dalšího učení jako společnost, v níž nad stabilitou a trvalostí převládá sociální změna. Takže jednoduše řečeno změna je důvod k dalšímu vzdělávání se.

Zmíněné motivace jsou však poměrně obecné. Určitě by zde měly zaznít také důvody, jako zastarávání a nedostatečnost poznatků získaných povinnou školní docházkou. Z pohledu informační vědy jsou informace starší pár let již zastaralé, technologie se stále vyvíjí a mění. S tím souvisí také rychlost změn nejen těch technologických, ale jak uvádí Hiemstra také ekonomické a sociální změny, čímž se opět dostáváme do obecnější roviny.

Dalším podstatným důvodem je jistá individualizace životních drah a změn životního stylu, což má podle Rabušicové výhodu v uplatňování osobní svobody a vlastní vůle, ale současně znamená velký tlak na člověka ve smyslu nutnosti převzít odpovědnost za vlastní rozhodování a ve smyslu možné ztráty stability a skupinové příslušnosti. Posledním důvodem je potřeba nějaké sociální interakce a zapojení se do společnosti, což kromě distanční a kombinované formy studia vzdělávání dospělých nabízí.

Zdroje:

ILLERIS, Knud, 2016. Learning, Development and Education: From learning theory to education and practice. Londýn: Routledge, 274 s. ISBN 9781315620565. https://doi.org/10.4324/9781315620565. Dostupné také z: https://www.taylorfrancis.com/books/e/9781315620565

JARVIS, Matt, 2005. The psychology of effective learning and teaching. Nelson Thornes. ISBN 0748790373.

JARVIS, Peter, 2009. The Routledge international handbook of lifelong learning. Routledge. ISBN 1135202532.

PTÁČNÍKOVÁ, Lucie, Libuše MACÁKOVÁ a Vítězslav BICAN, 2012. Motivace a bariéry vzdělávání dospělých v ČR. Motivace a bariéry vzdělávání dospělých v ČR [online]. Vysoká škola ekonomická v Praze [cit. 2020–02–21].

RABUŠICOVÁ, Milada, 2006. Místo vzdělávání dospělých v konceptu celoživotního učení: The role of adult education in the concept of lifelong learning. Sborník prací Filosofické fakulty brněnské university [online]. [cit. 2020–02–21]. Dostupné z: https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/104649/U_Paedagogica_11-2006-1_4.pdf?sequence=1

ROBINSON-PANT, Anna, 2010. Changing discourses: Literacy and development in Nepal. International Journal of Educational Development [online]. Elsevier, 30(2), 136–144 [cit. 2020–02–21]. DOI: 10.1016/j.ijedudev.2009.04.002. ISSN 0738–0593.