Pozitivní vliv sociálních sítí na učení

Sociální sítě tvoří významnou součást každodenního života mládeže. Veřejností jsou však často negativně považovány za původce prokrastinace. Přitom učení je odjakživa společenským procesem, který probíhá v sociálním prostředí nebo v kontextu. Což rozvíjí myšlenku sociálního učení, které znamená, že lidé se neučí jen individuálně. Učení má totiž mnohem větší efekt, jestliže je možnost sdílet své myšlenky a poznatky spolu s ostatními. A sdílet své zkušenosti je možné i přes sociální sítě.

Sociální sítě (v mém případě využívám především Facebook) umožňují vytvářet různé oborové skupiny, kde se můžeme propojit s profesionály v oboru, dozvědět se, co je v daném oboru aktuální nebo kde se například koná oborová konference. Další možností jsou třídní skupiny — právě zde mohou spolužáci diskutovat o úkolech, písemkách nebo zkouškách. A potom jsou k dispozici skupinové chaty, které většinou sdružují úzký kruh lidí (např. výběr z třídní skupiny), kteří se dobře znají, a kteří si spolu vyměňují informace (nejen) o společném studiu. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že právě skupinová konverzace s mýma spolužačkama je prvním místem, kam si jdu pro odpověď, když si s něčím ohledně školy nevím rady. Je to nejrychlejší a nejpohodlnější. Právě podporu spolupráce studentů považuji za největší výhodu sociálních sítí. Jsou také užitečným místem pro řešení týmových projektů.

Mimo diskuzní a informační charakter mají sociální sítě další výhody. Mohou motivovat k samotnému učení a také podporují kreativitu.