Pozornost, paměť a multitasking
V této eseji se chci věnovat tématu týkajícímu se pozornosti a jejímu vztahu k multitaskingu, ať už se jedná o multitasking v digitálním prostředí, nebo v digitálním světě. Během pandemie v roce 2020 se část populace, většinou pracující v terciálním sektoru, nebo všichni studující, ocitla kvůli vládním opatřením v domácnosti. Mimo obvyklé pracoviště si museli vytvářet nové pracovní návyky, naučit se, jak pracovat ve sdílených domácnostech se členy rodiny nebo se spolubydlícími, navzájem se co nejméně vyrušovat a být k sobě ohleduplní. Změna prostředí znamenala rovněž nové distrakce v podobě předmětů, které v domácnostech máme určené primárně k zábavě ve volném čase a ne k prokrastinaci. Změna prostředí znamenala i změnu nebo smazání malých každodenních rituálů, které nás mnohdy udržují v pozornosti nebo jasně ohraničují začátek a konec pracovní doby. Během pandemie byly navíc mnohem více než předtím obvykle využívány mobilní telefony a jiné digitální přístroje, pomocí kterých se lidé spojovali z rodinných, studijních nebo pracovních důvodů a někteří začali více multitaskovat na zařízeních, která k tomu přímo vybízí.
Obecně věříme, že když budeme dělat několik věcí najednou, lépe zvládneme zpracovat informace, které se na nás valí, a následně zvládneme více úkolů, více agendy, více se naučit. V digitálním prostředí je navíc každá očekávaně příjemná notifikace okamžitou odměnou dopaminem. Kontrola takové události je pro nás rychlá a potenciálně velmi výnosná — v krátkém čase si přečteme o úspěchu kolegů, o nové informaci do naší mozaiky, o nových pocitech kolegy. Jedná se o zprvu vítané rozptýlení od složitějšího, delšího úkolu. Pomáhá nám alespoň na chvíli získat pocit, že jsme něco dokázali. Výzkumy na toto téma, se kterými v této eseji pracuji, jsou ale nejednoznačné.
Kapadia & Melwani (2021) tvrdí, že multitasking nemusí nutně znamenat jen negativní efekt pro člověka, který se věnuje více činnostem. Uvádí, že výzkumy, které se věnovaly zkoumání multitaskingu na pracovišti hledají pokles efektivity při multitaskingu především na sledování jednoho konkrétního úkolu, jehož dokončení v čase je měřítkem ne/efektivity multitaskingu. Nevěnují se ale tomu, jak multitasking může podněcovat celkovou kreativitu sledovaného subjektu. Kapadia & Melwani (2021) po vyzkoušení hypotézy v různých situacích na vzorku 240 studentů, 176 šéfkuchařů, 171 studentů ekonomických oborů a 109 číšníků vyhodnotili, že multitasking nepodporuje sice kreativitu v onom konkrétním úkolu, ale podněcuje ji při činnosti jako při celku, například u šéfkuchařů při tvorbě entrée. Zhodnotili, že pokud šéfkuchaři multitaskovali při prvním úkolu, byli následně kreativnější při tvorbě 2. chodu.
Oproti tomuto výzkumu stojí mnoho dalších studií, například od Teresy Amabile (2002). Při mnoha poradách, odbíhání mezi úkoly, přepínání na úkoly podle akutní urgence, nedokončování a neustálým diskuzím ve skupinách, dochází k výraznému poklesu kreativního myšlení. Kreativní řešení problémů obvykle vyžaduje, abychom drželi v paměti několik myšlenek najednou a abychom mezi nimi hledali souvislosti a spojovali je, a tak tvořili nové nápady. Když rychle přeskakujeme z myšlenky na myšlenku, je méně pravděpodobné, že si tyto klíčové souvislosti udržíme v krátkodobé paměti a budeme s nimi operovat. Pravděpodobnější je proces zahození původních struktur myšlenek, když se k úkolu vrátíme zpět, musíme znovu přicházet na souvislosti, které jsme měli předtím v paměti.
Multitasking nás navíc činí více vystresovanými. Hallowell a Ratey (2006) popisují případy, kdy u nových příchozích notifikací vznikal u subjektů pocit až „dopaminové injekce“. Pocit satisfakce z dokončeného dlouhodobého úkolu, na který se subjekt soustředil dlouho, je náročněji vybojovaný a náročnější k dosažení.
Ralph, Thomson, Cheyne a Smilek (2014) zkoumali na vzorku 202 studentů bakalářského studia efekty používání více než jednoho média v jednom čase na pozornost a její poruchy. Z dotazníkového šetření podle sebereflexe vycházela jednoznačně vyšší míra přeslechnutí členů domácnosti při mediálnímu multitaskingu, stejně tak vyšší míra zapomínání úkolů.
Všudypřítomnost mobilních technologií, wearables, tabletů a notebooků a její vliv na pozornost a paměť zkoumali i Miller, Doherty a Butler (2020). Projekt hodnotí především dopad on-line vzdělávacího modulu na představy o pozornosti, paměti a učení u vysokoškolských studentů. Multitasking dodává představu vyšší produktivity, ale dokonce i lepšího sociálního statusu. Naopak snaha bránit se multitaskingu vyžaduje nemalé úsilí. Výsledky části jejich studie, kde porovnávali studenty univerzity s náhodně vybranými účastníky rekrutovanými on-line ze serveru mturk.com, naznačují, že přesvědčení lidí o vlastní pozornosti, stejně jako o souvisejících otázkách, jako je paměť, učení, bývají často mylné. Tímto výzkumem nepřímo snižují hodnotu výzkumů vedenou dotazníkovými šetřeními, jako prováděli Ralph, Thomson, Cheyne a Smilek. Kromě toho výsledky studie zpochybňují oblíbenou představu, že mladí lidé jsou zcela závislí na technologiích a nevšímají si jejich nevýhod.
Ze zmíněných výzkumů vyplývá, že multitasking nevede ve většině případů k vyšší efektivitě, většímu množství odevzdaných úkolů nebo k vyšší kreativitě. Zde je jen občasná výjimka v celkév kreativitě v profesi, ale podepřená pouze jedním průzkumem z roku 2021. Všechny ostatní se přiklání spíše k variantě, že nás multitasking činí méně produktivními, méně schopnými přemýšlet v souvislostech a méně schopnými přicházet s novými řešeními nových situací a výzev.
Podle současných průzkumů McKinsey mezi malými a středními podniky, ale i mezi vybranými velkými společnostmi, homeoffice a práce na dálku se stanou v některých sektorech spíše normou. Mají se podílet určitě v menším podílu než během pandemie, ale na 2–3 dny z pětidenního pracovního týdne budeme moci zůstávat doma a pracovat z domova. To implikuje fakt, že potřebujeme společnosti plošně pomoci adoptovat některé zvyky, které nám pomohou soustředit se delší dobu a pracovat s méně rozptýleními.
Dále vyplývá, že pracovní místa v oblastech s vyšší mírou fyzické blízkosti (lékaři a sestry, pečovatelé, učitelé, a pracovníci retailových prodejen pravděpodobně projdou po pandemii větší transformací. To vyvolá řetězové efekty i v jiných pracovních oblastech. Pandemie přiměla společnost k rychlému osvojení nových způsobů chování, které se pravděpodobně udrží.
Zdroje
Teresa M. Amabile et al., “Time pressure and creativity in organizations: A longitudinal field study,” Harvard Business School working paper, Number 02–073, 2002.
Edward M. Hallowell, MD, and John J. Ratey, MD, Delivered from Distraction, Ballantine Books, 2006.
MILLER, Michelle D., John J. DOHERTY, Nicholas M. BUTLER a Wade G. COULL. Changing counterproductive beliefs about attention, memory, and multitasking: Impacts of a brief, fully online module. Applied Cognitive Psychology [online]. 2020, 34(3), 710–723 [cit. 2021–6–14]. ISSN 0888–4080. Dostupné z: doi:10.1002/acp.3662
Kapadia, C., & Melwani, S. (2021). More tasks, more ideas: The positive spillover effects of multitasking on subsequent creativity. Journal of Applied Psychology, 106(4), 542–559. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1037/apl0000506
Ralph, B. C. W., Smith, A. C., Seli, P., & Smilek, D. (2020). Yearning for distraction: Evidence for a trade-off between media multitasking and mind wandering. Canadian Journal of Experimental Psychology/Revue Canadienne de Psychologie Expérimentale, 74(1), 56–72. https://doi-org.ezproxy.muni.cz/10.1037/cep0000186.supp (Supplemental)
RALPH, Brandon C. W., David R. THOMSON, James Allan CHEYNE a Daniel SMILEK. Media multitasking and failures of attention in everyday life. Psychological Research [online]. 2014, 78(5), 661–669 [cit. 2021–6–14]. ISSN 0340–0727. Dostupné z: doi:10.1007/s00426–013–0523–7
MILLER, Michelle D., John J. DOHERTY, Nicholas M. BUTLER a Wade G. COULL. Changing counterproductive beliefs about attention, memory, and multitasking: Impacts of a brief, fully online module. Applied Cognitive Psychology [online]. 2020, 34(3), 710–723 [cit. 2021–6–14]. ISSN 0888–4080. Dostupné z: doi:10.1002/acp.3662
Recovering from information overload [online]. San Francisko: McKinsey, 2011 [cit. 2021–6–14]. Dostupné z: https://www.mckinsey.com/business-functions/organization/our-insights/recovering-from-information-overload
The future of work after COVID-19 [online]. Global Institute: McKinsey Global Institute, 2021 [cit. 2021–6–14]. Dostupné z: https://www.mckinsey.com/featured-insights/future-of-work/the-future-of-work-after-covid-19
Our digital malaise: distraction is costing us more than we think [online]. London: LSE, 2019 [cit. 2021–6–14]. Dostupné z: https://blogs.lse.ac.uk/businessreview/2019/04/19/our-digital-malaise-distraction-is-costing-us-more-than-we-think/
Dopamine, Smartphones & You: A battle for your time [online]. Harvard: Harvard University Science in the News, 2018 [cit. 2021–6–14]. Dostupné z: https://sitn.hms.harvard.edu/flash/2018/dopamine-smartphones-battle-time/
