Průmysl 4.0
Tento text vznikl jako seminární práce do předmětu Učící se společnost.
Zavedené klišé, které hovoří o rozmachu výpočetní techniky, informačních a komunikačních technologií a nových typech digitalizace/automatizace, s sebou přináší nový pojem Průmysl 4.0, který reaguje na tento rychlý vývoj. Nacházíme se v období čtvrté průmyslové revoluce, která vyvolává zásadní změny ve výrobě a je jenom na nás, jak se popasujeme s celospolečenskými změnami. Přináší řadu výzev a příležitostí, ale také mnoho rizik spojených se změnami na trhu práce a jejich sociálními dopady.
Průmysl 4.0 (Industrie 4.0) je koncept (rámec), který vznikl v Německu a jehož posláním je reagovat na čtvrtou průmyslovou změnu. První vize tohoto konceptu byla prezentována na veletrhu Hannover Fair již v roce 2011, dopracovaná vize byla na stejném místě představena o dva roky později. Německá vláda dotovala koncept 50 miliony eur po dobu tří let, prací na tomto konceptu se zúčastnily přední německé strojírenské a elektrotechnické podniky (Siemens, Bosch a Volkswagen) (Korbel, 2016)
Od páry k chytrým strojům
Tři předcházející průmyslové revoluce byly vyvolány rozmachem mechanických výrobních zařízení poháněných párou, zavedením hromadné výroby s využitím elektrické energie či využitím elektronických systémů a výpočetní techniky ve výrobě. Fenoménem dneška je propojování internetu věcí, služeb a lidí ( internet of Things, internet of Services, internet of People) a s ním související nesmírný objem generovaných dat ať už komunikací stroj-stroj, člověk-stroj nebo člověk-člověk.
Každá změna v průmyslu měla svoji hybnou sílu (pára, elektřina, mikroprocesor). Hybatelem současné změny v průmyslu je internet. „Podle předpokladu odborníků bude v roce 2020 spolu komunikovat asi 50 miliard přístrojů a produktů prostřednictvím internetu, tento fenomén se nazývá internet věcí. Předzvěstí toho, co zní jako science fiction, lze již dnes zaznamenat v automobilové výrobě nebo v logistických centrech. V tomto případě to již není stroj, kdo řídí výrobu, ale samotný produktový polotovar má informaci o tom, jak má být zpracován, přičemž tyto informace jsou uloženy na internetu“, tak nový fenomén nazvaný Průmysl 4.0 vysvětluje Wolfgangem Wahlsterem (Wahlester, 2015), předseda německého Výzkumného centra pro umělou inteligenci. Obráběná část (případně nosič této části) má čip, na němž jsou uloženy všechny požadavky na výrobu a zaznamenávány všechny kroky ve zpracování. Každý jednotlivý produkt, vybavený informacemi o sobě samém optimalizuje svůj vlastni výrobní proces. Digitalizace výroby materiálních produktů již započala a očekává se, že budou digitalizovány i úkony v administrativě.
Iniciativa Průmysl 4.0
Cílem Iniciativy Průmysl 4.0 je ukázat možné směry vývoje a nastínit opatření, která by mohla nejen podpořit ekonomiku a průmyslovou základnu ČR, ale též pomoci připravit celou společnost na absorbování této technologické změny. Iniciativa obsahuje základní informaci o nutnosti neodkladných změn vyvolaných nástupem čtvrté průmyslové revoluce a mapuje opatření na podporu investic, aplikovaného výzkumu a standardizace, zpracovává otázky spojené s kybernetickou bezpečností, logistikou i legislativou.
Jednotlivé kapitoly dokumentu popisují současný stav, směry dalšího vývoje a klíčové výzvy v jednotlivých oblastech, které je nutno v rámci zvýšení připravenosti České republiky na aktuální vývoj řešit. (MPO, 2016)
Dne 12. 6. 2017 proběhla v Brně konference na téma Iniciativy Průmysl 4.0, kde se setkali zástupci města Brna, Jihomoravského kraje, průmyslové sféry regionu a představitelé veřejných technických vysokých škol ČR. Hlavním tématem konference byly možnosti aktivního zapojení firem, institucí a zejména veřejných vysokých škol do konceptu Průmysl 4.0. Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček upozornil rovněž na to, že pro zavádění aktivit a prvků Průmyslu 4.0 do praxe jsou nejdůležitějším faktorem především lidé, kteří připravují a vychovávají ostatní, kteří jsou v celém procesu naprosto klíčoví. (Havlíček, 2017)
(Ne)zaměstnanost
Očekává se, že český trh práce se změní, řada pracovních pozic zanikne a nové vzniknou. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly, který varuje před hrozícími změnami, je v České republice s příchodem čtvrté průmyslové revoluce ohroženo až 40 % pracovních příležitostí. Významným prvkem bude proto vytvoření celoživotního vzdělávání. Důležité tak bude vzdělávání nebo rekvalifikace. „Aby nenastala situace, že tu budeme mít pracovní místa, na které nebudou lidi.“ (Černý, 2015)
Státy musí najít způsob, jak se na změny připravit. Středula varuje, že největší problémy budou mít země, které fungují jako levné montovny pro rozvinutější země. Tedy právě Česko. (Stuchlíková, 2016)
Robotická výrobní linka
Rád bych zde uvedl příklad střední firmy, která zavedla robotickou výrobní linku. Na počátku byla klasická výrobní linka, na které se pracovalo ve dvousměnném provozu (denní / noční), pět dní v týdnu. Linku obsluhovalo 72 lidí v jedné směně. Po zavedení plně robotické výrobní lince, která pracuje na dvě směny, sedm dní v týdnu a 310 dní v roce, počet zaměstnanců klesl na 8 lidi v jedné směně. Výrobní kapacita stoupla trojnásobně. Výhodou je i snížení personalistiky, jelikož podnik přišel o 140 pracovních míst. Linka se zaplatí za 3 roky. Po započtení veškerých výrobních nákladů, klesly náklady na jeden výrobek o 70 %. Tento příklad ilustruje, efektivnost a zvýšení robotické výrobní linky na úkor manuální pracovní síly.
Myslím si, že samozřejmě ne všechny výrobní obory lze takto automatizovat. Někde je úspora oproti konvenční pracovní síle mnohem menší a návratnost investice dlouhá. Některé obory stále budou lpět na manuální a lidské síle, jelikož je značkou jejich výrobků a postupů.
Americký ekonom a sociolog Jeremy Rifkin se domíná, že Průmysl 4.0 přinese výrobu s (téměř) nulovými mezními náklady. To v praxi znamená, že nejvyšší náklady spojené s výrobou, budou ty potřebné na postavení výrobního zařízení. (Pietraš, 2015) Rifkin dále hovoří o sdílené a cirkulární ekonomice.
Ve spolupráci Ministerstva průmyslu a obchodu, Svazu průmyslu a dopravy, ČVUT katedry informatiky, robotiky a kybernetiky vznikl projekt s názvem Testbed 4.0, který má za úkol simulovat provoz automatizované linky v koncepci průmyslu 4.0.
Přijdou (Neo)Luditté?
Příkladem obavy, že stroje převezmou manuální práci, může být i retrospektiva do první poloviny 19. století, kdy se objevuje tzv. luddismus. Luddité byli angličtí řemeslníci a dělníci, kteří utvořili sociální hnutí zvané luddismus za účelem zničit stroje a překazit jejich zavádění v továrnách, poněvadž se domnívali, že je okrádají o práci. Toto hnutí bylo nejrozšířenější mezi textilními řemeslníky v Anglii, kteří ničili tkalcovské stroje. (Hroch, 2005) Pro dnešní dobu je aktuální pojem neoluddité, který vychází z tradice odmítnutí modernizace. I přesto, že je název tohoto filozofického proudu odvozen od hnutí britských ludditů, jsou mezi jeho zastánci — neoluddity — a textilními řemeslníky 19. století podstatné rozdíly. Zatímco důvody povstání ludditů proti technologiím byly čistě ekonomického a sociálního charakteru, neoluddité mají strach a nedůvěru v technologii jako takovou, zejména pak ze všech nevyhnutelných změn, které by eventuální technologický pokrok s sebou přinesl. (Jones, 2006)
Mezi příklady moderních neoludditů bych uvedl jméno Theodore Kaczynski, přezdívaný též Unabomber. Svou přezdívku Unabomber (University and Airlane bomber) získal rozesíláním po domácku zhotovených bomb, které rozesílal do škol a aerolinek. Dohromady zabily tři osoby a 23 dalších zranily. Jako motiv uvedl boj proti technickému pokroku. To vše sepsal do manifestu. Nyní se Kaczynski nachází ve věznici ADX Florence v Coloradu, kde si odpykává svůj doživotní trest.
Z hlediska ekonomické teorie je nezaměstnanost vzniklá „zastaráváním“ pracovních míst nezaměstnaností strukturální, tedy je součástí nezaměstnanosti přirozené. Nelze se tedy vyhnout tomu, že některá pracovní místa se v důsledku technologického pokroku stanou přežitkem.I tak musíme hledat kompenzační mechanismy pro ty, jichž se čtvrtá průmyslová revoluce dotkne negativním způsobem. Ať už vytvořením nové pozice nebo rekvalifikací a zisk nových kompetencí pro obsluhu nových pracovních pozic.
Konec fordismu?
Fordismus je systém průmyslové hromadné výroby známý od počátků 20. století, pocházející z USA, který vytvořil Henry Ford, tzv. Fordův systém. Ten se vyznačuje hromadnou, masovou produkcí, která byla schopna dát na trh veliký objem standardních a poměrně laciných výrobků. Byla zavedena jednoduchá monotónní pásová výroba, kdy dělníci byli využívání jako stroje a nemuseli přemýšlet nad úkony, které provádí. Sociální vazby v pracovní době se řídili pouze soustavou nařízení a předpisů. (Bauman, 2002). Tento systém zavedl a okoukal i Tomáš Baťa ve svých závodech.
Už ve třetí průmyslové revoluci byl tento systém postupně zdokonalován a lidé byli nahrazeni stroji. Ve čtvrté průmyslové revoluci tak můžeme sledovat úbytek podobných pracovních míst, ale časem vzroste poptávka po pracovnících s vyšší kvalifikací, kteří se budou starat o chod strojů. Je tu také prostor pro vznik míst v oblasti IT, vývoje a marketingové komunikace. Zahraniční zkušenosti ukazují, že na jedno ztracené místo by mělo přibýt 2,5 nového. (Korbel, 2016)
Postfordismus
V návaznosti na fordismus se objevuje ne zcela známý směr postfordismus, který charakterizuje dnešní společnost několika znaky jako jsou:
- pokles zájmu o výrobky masové produkce,
- vzestup zájmu o více specializované výrobky a vyšší kvalitu (lidé chtějí mít věci více osobního charakteru, ochotni za kvalitu zaplatit více),
- pružnější výroba,
- vycvičení pracovníci — požadavek zvládnutí práce s náročnějšími a složitějšími technologiemi,
- zavedení otevřenější profesní struktury.
V postfordistickém modelu firmy se využívá moderních technologií a vysoce kvalifikovaných pracovníků, jejichž kvalifikace byla ve významné míře získána při pracovní činnosti v dané firmě.
Spotřebitelé se tak odkloní ke kvalitnějšímu zboží, což by s sebou v některých odvětvích paradoxně přineslo odklon od fordismu.
Co bude dál?
Všemi směry, které jsem výše jmenoval jsem chtěl dospět k závěru, že Průmysl 4.0 je další krok evoluce. Osobně si myslím, že je to krok vpřed, kdy lidská síla a částečně i myšlení (díky internet of things) bude nahrazena roboty. Utopická představa o tom, zda nás roboti ovládnou podle mě není na místě. Byť některé pracovní pozice zaniknou, tak nové vzniknou. Myslím si, že školství musí na tuto změnu reagovat a připravovat tak studenty technických oborů. Musí vzniknout nové specializace a praxe ve školách. Zde je důležitá kooperace školství, firem a státu.
Důležitou roli hrají finance. Myslím si, že v několika následujících letech se velký převrat dít v České republice nebude. Velké (nadnárodní) firmy možná zavedou nové technologie, které si budou autonomně a asynchronně vyměňovat data dle aktuální potřeby a reagovat tak na poptávku. Ale střední a menší firmy zůstanou u zavedených postupů, jelikož náklady na tyto nové technologie budou zatím vysoké.
V dnešní společnosti bude stále na výběr. Klasická řemesla nevymřou. Fordův systém ilustruje pásovou výrobu. Přikláním se k tomu, že tato pásová výroba místo lidí použije stroje. Samozřejmě, že stroje Průmyslu 4.0 budou chytřejší a nebude třeba operátorů, kteří budou sledovat stav skladu, provozních kapalin, apod. Avšak stále stroje bude muset někdo opravit a i stroje podléhají zkáze a budou stále nahrazovány.
Na co se v tomto odvětí zapomíná jsou lidé, kteří již pracují. Vymýšlí se nové profese a kompetence, ale neméně důležité je připravit stávající zaměstnance na potřebu vyšší kvalifikace nebo změny zaměstnání. Lusknutím prstu nezmizí 40 % pracovních míst v průmyslu, jak uvádí Středula. Vznikem nových pozicí, vzniknou nová specializace, kdy firmy budou muset efektivně naučit zaměstnance novým postupům.
Třeba se někdy v budoucnu dožijeme myšlenky Jeremy Rifkina o sdílené ekonomice, kterou popisuje ve své knize The Zero Marginal Cost Society: The Internet of Things, the Collaborative Commons, and the Eclipse of Capitalism. Sdílená ekonomika je dnes běžná u firem, jako je Uber či Airbnb, nebo u hromadných univerzitních online kurzů (MOOC).
Zdroje
BAUMAN, Zygmunt. Tekutá modernost. Praha : Mladá fronta, 2002. ISBN 80–204–0966–1.
ČERNÝ, Aleš. Středula: Automatizace ohrozí 40 % míst, stroje ale rozbíjet nebudeme. In: iDnes [online] 21. 9. 2015 [cit. 2017–06–14] Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/rozhovor-s-josefem-stredulou-o-prumyslu-4-0-fkc-/ekonomika.aspx?c=A150920_234134_ekonomika_rny
HAVLÍČEK, Jiří. Ministr Havlíček: Vyhlášení výzvy Průmysl 4.0 je plánováno během září. In: Parlamentní listy [online] 12.6.2017 [cit. 2017–06–14]. Dostupné z: http://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Ministr-Havlicek-Vyhlaseni-vyzvy-Prumysl-4-0-je-planovano-behem-zari-491846
HROCH, Miroslav, ed. a kol. Encyklopedie dějin novověku 1492–1815. 1. vyd. Praha: Libri, 2005. ISBN 80–7277–246–5.
JONES, Steve E. Against technology: from the Luddites to neo-Luddism. CRC Press, 2006. ISBN 978–0–415–97868–2.
KORBEL, P. 2016. Průmyslová revoluce 4.0: za 10 let se továrny budou řídit samy a produktivita vzroste o třetinu. In: Hospodářské noviny [online]. [cit. 2017–06–14].Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-64009970-prumyslova-revoluce-4-0za-10-let-se-tovarny-budou-ridit-samy-a-produktivita-vzroste-o-tretinu
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Průmysl 4.0 má v Česku své místo. In: MPO [online] 2.9.2016 [cit. 2017–06–14] Dostupné z: https://www.mpo.cz/cz/prumysl/zpracovatelsky-prumysl/prumysl-4-0-ma-v-cesku-sve-misto--176055/
PIETRAŠ, Petr. Třetí průmyslová revoluce aneb Konec vlastnické ekonomiky. In: Česká pozice [online]. 17.6.2015 [cit. 2017–06–14]. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/treti-prumyslova-revoluce-aneb-konec-vlastnicke-ekonomiky-p44-/recenze.aspx?c=A150617_010526_pozice-recenze_lube
RIFKIN, Jeremy. The Zero Marginal Cost Society: The Internet of Things, the Collaborative Commons, and the Eclipse of Capitalism. St. Martin’s Griffin, 2015. ISBN 1137280115.
STUCHLÍKOVÁ, Lucie a Václav DOLEJŠÍ. Do Česka přichází čtvrtá průmyslová revoluce. Premiér: Volby rozhodují lidé, kteří se bojí o práci. In: Seznam Zprávy [online] 25.11.2016 [cit. 2017–06–14] Dostupné z: https://www.seznam.cz/zpravy/clanek/do-ceska-prichazi-ctvrta-prumyslova-revoluce-delniky-v-tovarnach-nahradi-roboti-6969
WAHLSTER, WOLFANG. Industrie 4.0: Das Internet der Dinge kommt in die Fabriken. [online]. 22.1.2015 [cit. 2017–06–14]. Dostupné z: https://www.dfki.de/wwdata/Zukunft_der_Industrie_IHK_Darmstadt_22_01_2015/Industrie_4_0_Das_Internet_der_Dinge_kommt_in_die_Fabriken_Copyright.pdf
