Průmysl 4.0 a učení se skrze kyber-fyzické systémy
Integrace nových technologií do již existujících průmyslů vede k novým procesům výroby i samotné práce. Navýšení automatizace a integrace umělé inteligence do tohoto procesu ale může být dobrým základním kamenem pro tvorbu lepších pracovních prostředí, která se soustředí na vzdělávání skrze samotnou práci, což umožní člověku lépe zařadit nové zkušenosti do svého života díky přímému zisku zkušeností.
Při větším důrazu na kooperativní a kreativní práci se můžeme především dívat na komunikační technologie, které provazují celá pracoviště. Ať už jsme v oblasti distanční práce či spolupráci mezi oddíly jedné větší firmy, možnost prakticky instantní komunikace dovoluje zaměstnancům probrat problémy nejen se svými seniory, což podpoří mezilidské kontakty a vzájemné vzdělávání, ale také s managementem a jinými subjekty hierarchické struktury firmy.[1] Takovéto využití Kyber-fyzických systémů může být obzvláště důležité, jelikož nové přístupy v oblasti průmyslu 4.0 často vyžadují mnohem větší flexibilitu a znalosti nových technologií, které je možné získat od ostatních, kteří jsou v této oblasti již znalí.[2]
Zároveň se objevují také větší možnosti využití ‚volného času‘, který je tvořen automatizovanými systémy. Tento čas může být opět využit pro vzdělávání se, a seznamování se s novou technologií, která dále pomůže s prací, jako třeba zpracovávání či shromažďování potřebných dat. Vše, co bylo již zmíněno však vyžaduje určité úpravy pracovního prostředí. Odchodem od manuální práce a přechodem k práci kreativní se stávají profese více personální a tvořené jedincem, což může komplikovat vhodnou komunikaci, pokud není provedena ve vhodném prostředí. Nové technologie také potřebují vhodný přístup, aby se byl zaměstnanec schopen správně naučit to, co ke své práci potřebuje, aby nedošlo ke zmatkům nebo dokonce špatnému využívání technologie, což by mohlo vést ke snížení efektivity práce. K zajištění správného učení se v oblasti průmyslu 4.0 je tedy potřeba využití asynchronních metod, podpory motivace k celoživotnímu vzdělávání, a chuť vytvořit vhodné pracovní prostředí.[3]
[1] SCHUH, Günther, Thomas GARTZEN, Timon RODENHAUSER a Alexander MARKS. Promoting Work-based Learning through INDUSTRY 4.0. Procedia CIRP [online]. 2015, 32, 82–87 [cit. 2021–03–24]. ISSN 22128271. Dostupné z: doi:10.1016/j.procir.2015.02.213
[2] HUBA, Mikulas a Stefan KOZAK. From e-Learning to Industry 4.0. In: 2016 International Conference on Emerging eLearning Technologies and Applications (ICETA) [online]. IEEE, 2016, 2016, s. 103–108 [cit. 2021–03–24]. ISBN 978–1–5090–4701–7. Dostupné z: doi:10.1109/ICETA.2016.7802083
[3] TVENGE, Nina a Kristian MARTINSEN. Integration of digital learning in industry 4.0. Procedia Manufacturing [online]. 2018, 23, 261–266 [cit. 2021–03–24]. ISSN 23519789. Dostupné z: doi:10.1016/j.promfg.2018.04.027
