Průmysl 4.0

Monika Faltová
May 22, 2019 · 11 min read

Úvod

Průmysl 4.0 nebo samotná koncovka 4.0 se pomalu stává buzzwordem — pojmem který každý hojně používá i pro věci, které neodpovídají definici. Otázkou však zůstává, jestli je koncept který byl přestaven před několika lety a ještě ani nebyl plně uplatněn, plně definovaný. Co tedy vlastně znamená průmysl 4.0 a kde se ta myšlenka vzala? Nenacházíme se již v době 4.0 kdy je tato revoluce dokončena, nebo snad nervózně pošlapujeme na startovní čáře. Naše generace, zvyklá na technologické skoky si změny snad ani neuvědomuje. Kdežto pro naše maminky, babičky, je stále nepředstavitelné že si telefonem zapneme televizi a zkontrolujeme pračku. Jak tedy tyto průmyslové revoluce vznikají a co bylo jejich předmětem. Dosavadní průmyslové revoluce se nesetkaly s plnou podporou od zaměstnanců, v některých případech se setkaly přímo s cíleným odporem. Bude revoluce 4.0 také taková, nebo jsme se již tak posunuli že budeme přijímat změny lépe a pružněji?

Předešlé revoluce

V naší historii jsme zaznamenali již 3, 4 pokud budeme počítat i tu současnou. První taková revoluce se datuji již do roku 1765, kdy se přišlo na nový zdroj energie — páru. Došlo k mechanizaci, kde hlavní roli v ulehčování práce měla právě pára.

O necelé století později nastala druhá průmyslová revoluce, která přišla s objevem nových energií, elektřiny a plynu. Nelze opomenout pak montážní linku od Forda, která sama o sobě znamenala revoluci v autoprůmyslu a průmyslu obecně. Třetí průmyslová revoluce se pak přeorientovala spíše na nukleární energii. Tato revoluce zaznamenala enormní nárůst elektroniky a s ním spojené komunikační prostředky a počítače. Právě tato třetí revoluce dala vzniku automatizaci v produkci, na které stavíme a která je základem pro 4 revoluci. [1]

Minulost nám ukázala, že i když se jednalo o zjednodušení a zefektivnění práce, nebyly změny vždy jednotně akceptovány. S každou revolucí opět vyvstanuly na povrch obavy o nahrazení pracovních pozic, o roli strojů ve společnost a o prohloubení sociální propasti.

Image for post
Image for post

Luddité

Při vyslovení tohoto jména naskočí asociace lidí úmyslně ničících stroje, aby nenahradili lidskou pracovní sílu. Toto označení se však vyvíjelo postupně. Lidé, kteří takto cíleně ničili stroje byli označovaná jednoduše jako “nespokojení” či častěji “dav” (“the mob”). Až od roku 1811–12 se začali označovat za Luddity, a to po Nedu Luddovi. Ned byl pomocný tkalec který zničil dva tkalcovské stroje. V některé verzi protože ho vyprovokovali, v jiné to bylo v záchvatu vzteku a nebo proto že vzal instrukce o seřízení příliš doslova. Je jedno jaká verze byla pravdivá, od té doby byli lidé ničící stroje označeni za Luddity. [2]

Image for post
Image for post
Ned Ludd při rozbíjení stroje

(neo)Luddité

S příchodem každé revoluce vznikají skupiny, které ji nevítají. A tento osud se nyvhnul ani té 4. průmyslové revoluci. Neoludité, jak se tomuto hnutí přezdívá, nejsou proti technologií jako takové. Jsou proti těm technologiím, které jsou vyvíjené k ničení životů a komunit. Zároveň však poukazují na to že nové technologie nejsou zcela neutrální. Nelíbí se jim, že masové vyráběná komunikační technologie (kupříkladu) je vyráběna na krátkodobé použití s vidinou jednoduchého zisku a možnosti manipulace. [3]

Zároveň je však nutno rozlišovat mezi jednotlivými příznivci Neoludditů, které lze dělit do 4 skupin. První jsou Ekonomičtí Neoludité, kteří se zabývají otázkou snížené zaměstnanosti a rozšíření nerovnosti mezi bohatými a těmi, kteří žijí na hranici chudoby. Všechny tyto otázky řeší v kontextu strojů, které mohou nahradit či ohrozit lidskou práci a vyústit tedy v ekonomickou nerovnoměrnost. Další skupinou jsou dle Kryszczuka a Wenzela [4] romanticko-pastorální Neoluddité, kterým jde o dopady masové produkce na ekologii a životní prostředí. Zastávají názor, že by se lidstvo mělo vrátit ke svým “kořenům” a být více v harmonii s přírodou. Takový postoj zastávají i environmentalisté, či ve své podstatě i naturalisté. [5] Předposlední rozeznávanou skupinou jsou pak spirituálně-ideologičtí Neoluddité, kteří vyzdvihují etiku práce, emočně-morální složku práce. Součátí jejich ideologie jsou také náboženské směry a myšlenky, které přidávají složku skepticismu k současné vědě a technologii.[4] Poslední skupinou jsou pak anarchičtí Neoluddité, kteří se přímo inspirují původními Luddity. Anarchičtí Ludidté bojují proti nepříteli ( stát, technologie, věda) za pomocí jejich vlastních zbraní. Mezi takové Luddity můžeme zařadit například kulturu Cyberpunku, ze které vychází i Technological libertarians, kteří usilují o zrušení cenzury a usilují o volný Web. Zařadit sem můžeme také preppery (lidé, kteří očekávají katastrofu a učí se přežít bez technologií, pozn. [6]) ale především hackery.

Image for post
Image for post

We are anonymous

Image for post
Image for post

Hackerské hnutí Anonymous je v dnešní době známá ( i když tajemná) organizace která usiluje o zpřístupnění i těch citlivých informací a za tím účelem sestřeluje a napadá weby které takové informace mají. Mezi jejich díla patří například i Operace Sony, kdy zaměstnanec Sony byl předvolán před soud za uvolnění softwaru který dovoloval uživatelům, aby na konzolích spouštěli vlastní software. Anonymous v odpovědi shodilo servery Sony, čemuž pak následovaly hackerské útoky na stránky Sony, anebo shození serveru PlayStation Network.[7][8]

I přes zdánlivou rozdílnost; rozbíjení strojů — hackerské útoky, i tak lze najít souvislosti mezi Luddity a Neoluddity. V obou případech se jedná o odpor vůči hromadění bohatství a limitování informací které souvisí s uvedením nových strojů do produkce. [2] Jakékoliv technologické pokroky jsou poctivě střeženy, aby se nedostali ke koruneci a firmám tak neušel zisk. Tato otázka však spíše souvisí s principem otevřené vědy, který je podobně kontroverzní. Kromě technologické revoluce nás tedy ještě pár dalších revolucí čeká.

4.0

Další v řadě je tedy současná, 4. průmyslová revoluce, která přináší příslib něčeho nového, nekonvenčního. Podstatou této průmyslové revoluce je dosáhnout automatizované výroby, změny řízení výrobních procesů a v neposlední řadě také změnu požadavků na lidské zdroje. Při snaze objasnit Průmysl 4.0 je nutné zmínit koncepty které se právě tato revoluce zavazuje propojit. Jedná se o:

  • Digitalizaci a integraci výrobně-obchodních vztahů a řetězců

Kromě očekávaných výstupů digitalizace a nových technologií, vyvstanulo na povrch několik zjištění. Některé z možností, jak navýšit produkci už byly vyčerpány a tak bude potřeba přijít na jiné. Například výrobní náklady byly už sníženy přesunutím výroby do míst, kde je levnější pracovní síla. Co se týče snižování nákladů, Průmysl 4.0 nabízí některá slibná řešení. Některé zdroje tvrdí, že továrny 4. generace mohou znamenat snížení výrobních nákladů o 10–30%,nákladů na logistiku o 10–30% a náklady na management kvality o 10–20%. [12]

V Evropském prostředí se Průmyslem 4.0 zabývá Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) pro Factories of the Future (FOF) V případě Spojených Států je pak toto téma rozvíjeno sdružením IIC — Industrial Internet Consortium.

První zmínka o průmyslu 4.0 se vyskytla v roce 2011 na veletrhu Hannover Fair v Německu. Tato revoluce byla spuštěna vývojem ICT technologií. I přes plošné uplatnění této iniciativy, je také možné nahlížet na ni jako na snahu Německa udržet své technologické prvenství. Hlavními body diskuse byly :

  • dostupnost a použitelnost internetu a internetu věcí

Principy spojené s průmyslem 4.0

IoT

Image for post
Image for post

Pro vznik průmyslu 4.0 je důležité zmínit koncept IoT, respektive internet věcí. Jedná se o internetové připojení zařízení, u nichž se to nepředpokládá. Kupříkladu aktivní štítky na nářadí odesílající svou polohu, koncept chytrých domácností, kde spolu zařízení komunikují. Toto propojení umožní lidem efektivněji spravovat své úkoly, aniž by musel vynaložit nějaké extra úsilí. Internet věcí nyní zahrnuje celou řadu zařízení jako jsou například domácí spotřebiče, smartphony a zábavní elektronika, a v neposlední řadě sem patří také nositelná elektronka.[9] I když je pro nás již přirozené, že zapneme pračku pomocí připojení Wi-Fi a zároveň si vzdáleně necháme udělat kávu, je nutné připomenout že koncept 4. průmyslové revoluce není nejnovější a tyto věci jsou stále poměrnou novinkou. Internet věcí pak představuje nesmírné ulehčení činností, samozřejmě ale pro ty, co si jej mohou komplexně dovolit.

Cloud computing

Image for post
Image for post

Dalším nezbytným konceptem který umožní hladký průběh pro průmysl 4.0 je cloud computing. Je to model založený na tom, že služby či programy jsou poskytované vzdáleně a koncový uživatel se k nim dostane přes svůj internetový prohlížeč. Typické je, že uživatelé pak platí za služby, které opravdu používají a ušetřili by tak své náklady na provoz a správu systémů. Další nezměrnou výhodou je, že vzhledem k tmu že je služba založena na cloudu, není vázaná na jednu fyzickou jednotku a podporuje tedy tak nezbytnou flexibilitu. [15]

Digitální ekonomika

Image for post
Image for post

Produktem 4. průmyslové revoluce je pak digitální ekonomika, neboli způsob získávání zdrojů. Mění tak strukturu řízení procesů a podniků. Nutnou součástí digitální ekonomiky a také průmyslové revoluce je fungující e-government který dokáže adekvátně reagovat na změnu v uchovávání a zpracovávání dat. [16] V první fázi se digitální ekonomika zaměřovala na digitalizaci transakcí, později také na bezpečnost obchodování přes internet.

Factories of the Future

Image for post
Image for post

Toto partnerství má za cíl materializovat průmyslovou revoluci (4.0) v Evropských zemích. Od začátku svého působení toto partnerství zrealizovalo 208 projektů za spolupráce s tisícem organizací z Evropy. Princip je následovný, EFFRA ( European Factories of the Future Research Association) vyhlásí témata k výzkumu. Jednotlivé firmy, které se zapojí představí své řešení. To řešení, které je nejlepší získá dotace na jeho realizaci. [14]

Jim Davis o tlaku na vznik továren budoucnosti říká:

Klíčovým faktorem, který urychluje vznik továren budoucnosti je změna typů požadavků. současný zákazník chce mít možnost variabilní přidané hodnoty, větší specialitu, a mnohem více dbát na detail a kvalitu provedení. Je tu silný ekonomický popud k preciznosti výrobků, zvláště pak že mají být užitkové, bezpečné, a bezpečněji vyráběné. Zároveň také aby neničili životní prostředí a byly ekologičtěji a ekonomičtěji vyráběné. Zároveň také ale chce mít své výrobky jedinečné, a chce je mít rychleji než kdy předtím. [13]

Redefinování práce

Společným jmenovatelem všech dosavadních revolucí byl strach z toho že lidé přijdou o práce a o jistoty, strach z toho že ti bohatí ještě zbohatnou a ti chudí ještě zchudnou. Právě na základě těchto obav vznikly Luddité. Je tedy racionální obávat se stejných věcí v současné době? Další průmyslová revoluce je jen dalším logickým krokem v technologickém pokroku, který se v současné době děje. Každá dosavadní revoluce měla za cíl usnadnit práci, která usnadnit šla. U této poslední lze argumentovat, že se snaží zautomatizovat / odstranit takovou práci, která jde. Můžeme mluvit o linkové výrobě kde je postup výroby značně opakující se, nevyžaduje nic kromě přesnosti, rychlosti, a kontroly stavu. Díky současným technologiím všechny tyto úkony může zastat stroj se senzory. A udělá to efektivněji. Je tedy nutné, aby se dělníci na výrobních linkách báli o práci? Pohled na tuto problematiku není jednoznačný, zaprvé bude třeba někoho, kdo bude schopen opravovat a nastavovat stroje, což by právě mohla být práce bývalých dělníků, kteří si upravili kvalifikaci. Zadruhé, tato automatizace nebude plošná a okamžitá, takže je pravděpodobné, že některá tato místa zůstanou z finančních důvodů zachována. Majitelé si nebudou moci dovolit počáteční investici do kompletně nového vybavení. Svůj názor na to vyjádřil šéf odborů Josef Středula (2015). Středula říká, že ztráta pracovních míst sice může nastat, zároveň ale může jít i o transformaci na pozici, jejíž pojmenování dnes ještě neznáme.[10] Pokud bychom chtěli zabrouzdat do světa fantazie, kterou nastínil kupříkladu Arthur C. Clarke ve své knize Konec dětství či Isaac Asimov ve své knize Já, robot, dalo by se polemizovat o tom, zda je lidstvo skutečně na světě proto, aby pracovalo a vytvářelo tak hodnoty které pro něj nemá význam. Anebo aby naopak lidé dospěli k tomu, že bude veškerá práce zautomatizovaná a nějakým způsobem rozděleno bohatství, aby se lidé mohli věnovat umění a věcem, co je naplňují.

Image for post
Image for post

Zůstaňme ale při zemi, práce jako taková nezmizí, jen se změní. V době strojů a automatizované masové výroby bude ceněna ruční práce a originalita. Jedná se sice pouze o domněnky o věcech budoucích, ale už teď můžeme vidět, že se takové trendy vyskytují.

I přes veškeré dohady o tom, co by mohlo být, je tu jedna možnost která je více než pozitivní. V případě, že spolu budou výrobní stroje komunikovat, budou mít k dispozici veškerá data o zákaznících včetně dat o tom co běžně dělají (nechme stranou etickou stránku věci) bude moci být výroba přesně upravena dle požadavků a přání zákazníka. V momentě, kdy budou data o všem a stroje je budou moci zpracovat, je představitelné že by mohlo dojít k zamezení plýtvání a naopak budou podniknuty kroky k ochraně životního prostředí. [11] Samozřejmě se nacházíme v době kdy jsou veškeré predikce nepodložené.

Závěr

Jak nám dokazuje minulost, další revoluce je logickým krokem vpřed, který musel být učiněn, aby se lidstvo mohlo posunout zase dál. Vyvíjíme se ve všech směrech a ulehčování si práce je jedna ze základních dovedností kterou máme. I přes veškeré spekulace a domněnky nemáme jasno, jaké dopady bude 4. průmyslová revoluce mít. Někteří se obávají o svou integritu ve světě, kde je vše vyjádřeno v datech a souvislostech. Jiní se těší na svět, kde budou mít veškeré povinnosti ulehčeny a budou se tak moci věnovat “zábavnějším” věcem. Jak pružně ale budeme reagovat, zatím není možné odhadnout.

Tato revoluce se však neodehraje ze dne na den. Lidé nebudou nárazově vyměněni za stroje a veškerá práce nebude plně zautomatizovaná přes noc. Jeden jednoduchý důvod pro tuto postupnou změnu jsou peníze. Nahrazení personálu a zautomatizování výroby stojí velké počáteční náklady, a ne každá firma bude ochotna tuto radikální změnu podstoupit aniž by měla jistotu, že to pro ni bude ekonomicky správný krok.

Co se ztráty pracovních pozic týče, není třeba dle mého názoru panikařit. Nyní vznikají pozice o kterých se lidem před 50 lety ani nezdálo a tento trend pokračuje. A to nejen díky zlepšování technologií, ale také proto že se mění nároky na pracovní prostředí.

V případě měnícího se prostředí je důležité, aby byli všichni připraveni na tuto změnu reagovat. To v praxi znamená přehodnocení zaběhnutých pořádků a schopnost aktivně reagovat na měnící se trendy. Příkladem takovéto nutné změny je samozřejmě školství, které musí umět připravovat budoucí generace na profese. Zároveň budou také firmy muset reagovat na měnící se požadavky svých zákazníků a krom dobře ohodnocené práce brát ohledy na jejich duševní pohodu a celkovou spokojenost.

Zdroje:

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Medium is an open platform where 170 million readers come to find insightful and dynamic thinking. Here, expert and undiscovered voices alike dive into the heart of any topic and bring new ideas to the surface. Learn more

Follow the writers, publications, and topics that matter to you, and you’ll see them on your homepage and in your inbox. Explore

If you have a story to tell, knowledge to share, or a perspective to offer — welcome home. It’s easy and free to post your thinking on any topic. Write on Medium

Get the Medium app

A button that says 'Download on the App Store', and if clicked it will lead you to the iOS App store
A button that says 'Get it on, Google Play', and if clicked it will lead you to the Google Play store