Proč akademická veřejnost neuznává Wikipedii jako adekvátní zdroj: rozdíly v publikování
Americký spisovatel James Gleick Wikipedii popsal jako „odpadlou, chaotickou, diletantskou, amatérskou, povýšenou svobodu pro všechny.“ (Leitch, 2014, p. 58)
Před více než dvaceti lety spatřil světlo světla tento drobný projekt u kterého se nepředpokládalo, že bude mít dlouhého trvání. Navzdory tomu se Wikipedie stala klíčovým zdrojem pro širokou veřejnost. (Konieczny, 2021, p. 152)
S existencí této novodobé Britannicy se táhne celá řada střetů a kontroverzí. Především ze strany akademické veřejnosti. Asi všichni (kteří započali povinnou školní docházku na začátku jednadvacátého století) jsme při každém referátu, výstupu, seminární práci nebo projektu byli důrazně upozorněni, abychom se za každou cenu vyhýbali Wikipedii a místo toho využívali zdroje s nálepkou „důvěryhodné“. Z pohledu vyučujících se vždy zdálo, že Wikipedie je pomalu nástroj ďáblův, či zapovězené místo, kam slušný a poctivý student nechodí.
Wikipedia je nezisková webová stránka s encyklopedickou tématikou. Byla založena v roce 2001 jako iniciativa zmocněná charitativním darem, bez účasti z akademické sféry. (Konieczny, 2021, p. 153)
Původ Wikipedie je tedy možná základním problémem, proč i v minulosti (a zčásti i dnes) je Wikipedie akademickou obcí odmítána.
Publikující akademici byli zvyklí na určitý (často neměnný) proces zveřejňování (jako například recenzní řízení), který zajišťoval, že na světlo světa se dostanou pouze práce na kterých se akademická obec shodla, že jsou důvěryhodné.
S existencí Wikipedie u které autoři článků (a jejich editoři) nečekají na posvěcení akademické obce, se tento zaběhnutý vzorec pomalu ale jistě mění. Krom toho Wikipedie si napříč celým světem vydobyla své nenahraditelné místo. A tak se stalo, že i odborníci začínají pomalu na Wikipedii přispívat, i když to sebou nese jisté důsledky.
Pro akademickou obec má Wikipedie tak špatnou pověst, že někteří odborníci přispívají na stránky anonymně, protože se obávají, že viditelné příspěvky poškodí jejich kariéru; ostatní jsou odrazováni nedostatkem (kariérní, finanční) pobídky psát pro Wikipedii. (Konieczny, 2021, p. 152)
Dalším důvodem potíží, s nimiž se odborníci potýkají, pokud jde o přispívání na Wikipedii, je to, že většina z nich nejsou odborníci na používání Wikipedie. Předpokládají, že jeho proces je podobný jiným procesům, které znají, například v akademickém prostředí. To vede k nedorozuměním, z nichž některá mohou mít závažné důsledky. (Konieczny, 2021, p. 152)
Pro odborníky přispívající na Wikipedii může být šokující, že při publikování nebude hrát roli jejich identita či počet citací u jejich předešlých článků. Tyto faktory jim zvyšují prestiž na akademické půdě, nikoli na Wikipedii.
Například u uznávaného a významného profesora na prestižní univerzitě není neobvyklé, že jeho příspěvek odmítne anonymní recenzent Wikipedie, který na své uživatelské stránce prohlásí, že je student, přičemž důvodem odmítnutí je varianta. “Submission does not follow the Wikipedia Manual of Style.” Vytváření příspěvků na základě odborných znalostí bylo po staletí aspektem produkce encyklopedických a akademických znalostí. I tak to může být nepříjemné, zvláště pro ty, kteří jsou zvyklí na tradiční proces publikování na akademické půdě, kde mají autoři často zavedenou pověst. (Konieczny, 2021, p. 154)
K oné anonymitě je nutné podotknout, že pro odborníky je to jeden z dalších nedostatků této platformy.
Wikipedie si naopak cení anonymity svých přispěvatelů natolik, že umožňuje redaktorům, administrátorům, členům arbitrážního výboru a správcům zveřejňovat online pouze uživatelská jména, která udrží jejich skutečná jména v tajnosti. Vzhledem k tomu, že nezavazuje přispěvatele k tomu, aby se identifikovali, posiluje svou autoritu tím, že místo toho apeluje na zdroje mimo sebe. (Leitch, 2014, p. 38)
Motivace je dalším faktorem, který je odlišný pro wiki komunitu a pro akademickou obec. Zatímco pro akademiky je publikování motivováno mimo jiné prestiží a finančním ohodnocením, pro členy wiki komunity se jedná o odlišné sociální faktory, jako je reciprocita, členství/pocit sounáležitosti s komunitou Wikipedie. (Konieczny, 2021, p, 276)
Právě altruismus a pocit sounáležitosti je důvod, proč wiki komunity existují a tvoří.
Životaschopnost a úspěch systému Wikipedie velmi závisí na motivaci uživatelů k účasti . (Konieczny, 2021, p. 276)
Přestože většina odborníků má pocit, že platforma Wikipedie je jen a pouze divoké, neprobádané území bez jakýkoliv pravidel a morálky, ukazuje se, že tomu tak úplně není.
Jakákoli úprava na Wikipedii je obvykle podporována renomovanou citací. Pokud někdo přidá informaci bez citace, je obvykle rychle odstraněna. Když má každá úprava za sebou pádné důkazy, stovky dobrovolníků si povedou lépe než pár odborníků. (Bruckman, 2022, p. 81)
Existují pravidla pro publikování článku na Wikipedii. Protože přispěvatel nemůže ručit „dobrým jménem“ ani počtem citací, kvalitu příspěvku určuje jeho forma. „Přispěvatelé mají nařízeno přidávat citace a bibliografie na stránky, které vytvářejí a upravují; stránky s kritickým množstvím takových citací s větší pravděpodobností získají kýžený status dobrého článku nebo doporučeného článku; a varování jsou umístěna na stránkách, které redaktoři považují za nedostatečné v takových odkazech.“ (Leitch, 2014, p. 38)
Nepopiratelnou výhodou Wikipedie je, že přispěvatelem může být každý.
Neocenitelná zkušenost, kterou Wikipedie zpřístupňuje každému, kdo se vážně zajímá o kritické zkoumání povahy autority, je příležitostí uvažovat o otázkách, jako jsou ty výše, otázky, které začínající výzkumníci, jako jsou středoškolští studenti, očividně ignorují, často se odmítají i uznávanými odborníky v daných oborech a systematicky vymazávány tradičními encyklopediemi a často i širšími institucemi tiskové kultury. — (Leitch, 2014, p. 39)
Pomocí Wikipedie je tedy možné se zabývat tématy, které nejsou pro akademickou obec zajímavé. Tato otevřenost by nahrávala tomu, abychom o celistvé wiki komunitě uvažovali jako o utopickém společenství, kde jsou si všichni bez rozdílů rovni.
V rámci této organizační struktury mají někteří členové větší moc než jiní. V dolní části jsou nesčetní většinou anonymní nebo pseudonymní uživatelé, kteří hromadně provádějí tisíce změn na stránkách Wikipedie za minutu. (Leitch, 2014, p. 32)
Je zřejmé, že některé články Wikipedie, jako někteří uživatelé a redaktoři Wikipedie, jsou si rovnější než ostatní. Ale Wikipedia se mnohem více zdráhá uznat různé druhy nebo úrovně autority mezi svými editory než mezi svými příspěvky, protože jakékoli přiznání, že někteří uživatelé a redaktoři mají větší autoritu než jiní, by podkopalo nebo alespoň zkomplikovalo hrdé tvrzení Wikipedie, že je lidová encyklopedie, nebo, jak hlásá její domovská stránka, „svobodná encyklopedie, kterou může upravovat kdokoli. (Leitch, 2014, p. 36)
Administrativní struktura Wikipedie, která vypadá tak ad hoc a samovolně na spodních úrovních, vypadá mnohem více korporátně na vrcholu. Wikipedie závisí na „radikální redefinici odbornosti, která již není ztělesněna v osobě, ale v procesu: agregaci mnoha úhlů pohledu (Leitch, 2014, p. 34)
Tento fakt tedy nasvědčuje tomu, že wiki komunita má svou vlastní hierarchii, která ne vždy posuzuje autory a jejich články jako rovnocenné.
Oproti běžnému publikování v akademické sféře, se Wikipedie potýká s něčím, co bychom mohli nazývat vandalismem.
Ne všichni na Wikipedii editují v dobré víře. Jsou tu trollové, vandalové, redaktoři prosazující okrajové názory nebo spam a dokonce i tací, kteří experty přímo nesnášejí a snaží se je obtěžovat. Wikipedia má způsoby, jak se s těmito problémy vypořádat: existuje několik fór, kde lze nahlásit problematické editory. To však opět vyžaduje, aby osoba, která si všimne problematického editora, za a) měla povědomí o fórech, za b) byla ochotna trávit čas psaním zprávy a za c) občas se zapojila do vleklých soudních sporů týkajících se wiki (Konieczny, 2021, p. 160)
Což mimo jiné znamená, že existence a chod Wikipedie silně závisí na aktivitě členů. (Xu & Li, 2015, p. 276)
Postupem času se vyvinula řada mechanismů na ochranu Wikipedie před vandalismem. Pokud je stránka příliš často vandalizována nebo je tak kontroverzní, že lidé opakovaně vracejí práci toho druhého, úpravy této stránky mohou být dočasně nebo trvale omezeny na důvěryhodnější editory. (Bruckman, 2022, p. 32)
V tomto století se otevřená online spolupráce stala něčím, co zasáhlo i tak konzervativní sektor, kterým bylo publikování v akademickém prostředí. A Wikipedie už je přes dvacet let řádným příkladem toho, že lze pomocí tohoto přístupu dosáhnout obrovského vlivu. Například pro studenty.
Wikipedie má svou vlastní publikační politiku, své vlastní standardy a samozřejmě i svá vlastní úskalí, ale bylo by nemoudré pro akademický sektor Wikipedii striktně odmítat.
Vzhledem k překvapivým mezerám mezi principy, kterých se akademická společnost dovolává, aby ospravedlnila svá omezení vůči Wikipedii, a principy obsaženými v jejích vlastních postupech, se zdá nerozumné, možná nemožné, aby akademici odsuzovali Wikipedii na základě svých vlastních institucionálních principů, z nichž některé Wikipedia sdílí, z nichž některé akademici ne vždy sami pozorují. Místo toho by bylo velkorysejší a prozíravější pro zainteresované strany, aby se plněji a kritičtěji zapojily do Wikipedie. (Leitch, 2014, p 84)
Bruckman, A. (2022). Should You Believe Wikipedia? In Should You Believe Wikipedia?: Online Communities and the Construction of Knowledge (pp. 64–90). Cambridge: Cambridge University Press. doi:10.1017/9781108780704.004
Bruckman, A. (2022). What Can Online Collaboration Accomplish? In Should You Believe Wikipedia?: Online Communities and the Construction of Knowledge (pp. 32–63). Cambridge: Cambridge University Press. doi:10.1017/9781108780704.003
Konieczny, P. (2021). From Adversaries to Allies? The Uneasy Relationship between Experts and the Wikipedia Community. She Ji: The Journal of Design, Economics, and Innovation, 7(2), 151–170. https://doi.org/10.1016/j.sheji.2020.12.003
Thomas Leitch. (2014). Wikipedia U : Knowledge, Authority, and Liberal Education in the Digital Age. Johns Hopkins University Press.
Xu, B., & Li, D. (2015). An empirical study of the motivations for content contribution and community participation in Wikipedia. INFORMATION, 52(3), 275–286. https://doi.org/10.1016/j.im.2014.12.003
